Článek
Vědci například předložili test s otázkami nejrůznějšího typu (od vědomostních přes logické ke kreativním) dvěma skupinám studentů. První z nich výrazně pozitivně i negativně motivovali k vysoké výkonnosti (co se týče správnosti i rychlosti), zatímco druhé skupině řekli, že jde pouze o to, aby si pro vlastní potřebu otestovali své inteligenční předpoklady, přičemž z toho nikomu nic neplyne ani nehrozí.
Výsledky byly poměrně překvapující – studenti z první skupiny se nejen dopustili o něco většího množství chyb, ale ve srovnání s druhou skupinou projevili též trochu menší schopnost logického uvažování a výrazně nižší míru kreativity. Také přednostně volili jednodušší úkoly, zatímco náročnější odkládali, a častěji vsázeli na náhodné řešení, jež sice slibuje jen jistou pravděpodobnost správnosti, ale zato je rychlé…
Tento experiment byl proveden na zakázku firmy, která chtěla na jeho základě upravit svou personální politiku a systém vnitropodnikových pravidel a motivací. A patrně to též učinila, neboť jistě dala přednost tomu, aby její zaměstnanci pracovali kreativněji, logičtěji a s menším počtem chyb, nevyhýbali se obtížným úkolům a nejednali metodou „pokus-omyl“…
Negativní zdravotní dopad je jistý
Říci zcela jednoznačně, že zvýšený tlak na výkonnost vede k jejímu snížení, ovšem zatím nelze, neboť výsledky různých studií se rozcházejí, a také nejsou prováděny za stejných podmínek, takže se dají těžko porovnávat. Avšak souvislost se zdravotními potížemi je již prokázána s jistotou. Požadavek pracovat neustále co nejvíc, nejrychleji a nejlépe, představuje silný stresový faktor.
Nejvyšší míra stresu se přitom podle odborníků projevuje, je-li tlak na výkon dán negativní motivací - hrozbou výpovědi, ztráty postavení, snížení finanční odměny apod. A stres pak je „odrazovým můstkem“ prakticky ke všem takzvaným civilizačním chorobám (hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka 2. typu, onkologické nemoci, astma, poruchy imunity, deprese, sexuální problémy aj.).
Závažné je i to, že se připojují další škodlivé vlivy, především zvýšené používání různých povzbuzovatel (kouření, nadměrné pití kávy, různé „inteligentní drogy“) a nedostatek odpočinku a relaxace.
Děti jsou ohroženy stejně
To, co platí pro dospělé, se ovšem týká i dětí. Trend nadměrného tlaku na výkon se totiž v současné době projevuje i u nich a se stejně negativními důsledky. Přitom jen v minimu případů jde o tlak ze strany školy. Mnohem častější je, že tímto způsobem děti „likvidují“ rodiče.
Podle dětských psychologů, u nichž tyto případy končívají, je to jednak tím, že na potomky bezděčně přenášejí to, co sami znají ze svého profesního života, a jednak se tímto způsobem pokoušejí kompenzovat nedostatek času, který jim (vinou vlastního pracovního stresu) mohou věnovat.
Žádají od dětí co nejlepší vysvědčení a co největší školní úspěchy, aniž by se zabývali tím, co děcku jde a co ne, co ho trápí, na jaké studijní výsledky vůbec „má“, v čem by potřebovalo pomoci, jakou cestou by učební požadavky mohlo nejlépe zvládnout.
Důsledky? Psychické problémy, útěky z domova, pokusy o sebevraždu, poruchy příjmu potravy, závislost na návykových látkách, závadné chování. A kromě toho též obezita, hypertenze, rozvoj alergie, snížení imunity atd.
Patrně by tedy stálo za to, aby si rodiče uvědomili, že chtějí-li ničit sami sebe tím, že se současnému trendu nadměrného tlaku na výkon nevzepřou, je to jejich rozhodnutí. Dítě však ještě nemůže rozhodovat samo za sebe ani se ubránit tlaku, který na něj kladou dospělí – a to ti nejbližší, co to s ním „myslí dobře“.