Tipy, jak se efektivně učit

Po čem každý, kdo se musí učit, touží? Obvykle jde o to, aby mu celý proces nezabíral zbytečně mnoho času a aby si zapamatoval opravdu vše, co potřebuje. „Slovo efektivní můžeme chápat významově například jako něco, co funguje a šetří nám čas. Efektivní učení lze tedy brát jako způsob vzdělávání, s jehož pomocí se naučíme zadaný obsah za stanovený čas,“ vysvětluje Radek Neumann ze společnosti Zábavné učení.

Spolu s kolegy se specializuje na hledání prostředků, jež spojí efektivní učení s hrou. Velkou výhodou samozřejmě je, pokud nám dobře funguje paměť. Tím se však nemůžeme pyšnit zdaleka všichni. Ani tak ale nevěšte hlavu. „Dobrá paměť a soustředěnost jsou pro učení jistě klíčové schopnosti, ale je i mnoho dalších, které mají vliv na to, jak rychle se učíme,“ dodává odborník.

Pomoci mohou pro mnohé možná nezvyklé triky.

„Například motorické dovednosti jsou čím dál víc spojovány s tím, jak dokážeme přijímat informace a následně je interpretovat,“ pokračuje Neumann.

„Velkým tématem je v poslední době propojení pohybu s učením, takzvané učení v pohybu. Není to vlastně nic nového, protože mnoho z nás si pamatuje, jak někteří pedagogové na základních a středních školách už před 20 lety učili třeba slovíčka při běhu.“

Při pohybu nám to zkrátka lépe myslí. „Studie za studií ukazuje, že fyzická aktivita probouzí mozek, zlepšuje kognitivní funkce, snižuje úzkost a pomáhá studentům soustředit se, zapojit se a zajímat se,“ potvrzuje Shelley Murphyová, pedagožka z Ontario Institute for Studies in Education na univerzitě v Torontu.

„I krátké a časté přestávky na pohyb mohou mít obrovský vliv na učení i na duševní a fyzické zdraví studentů.“

Někteří lidé při učení rádi poslouchají hudbu, jiní potřebují úplné ticho, velkým tématem je i bílý šum. Tak jsou označovány hučivé zvuky generované přírodou, jako je šum vody či hučení větru. Případně umělé zvuky, například puštěného motoru a jiných pracovních nástrojů. Zde se ale studie neshodnou. Některé naznačují, že hudba ovlivňuje paměť negativně a ticho pomáhá lidem zapamatovat si to nejlepší. Jiné ovšem ukazují, že výkon paměti může zvýšit jen určitá hudba – např. klasická.

Vaše optimální hladina hluku pravděpodobně závisí na vašem typu osobnosti. Takže experimentujte – jen tak zjistíte, jestli se váš studijní výsledek zlepší v tichu, při hudbě, případně zda se nejlépe soustředíte za zvuků bílého šumu. Adrian Furnham a Lisa Strbac z  University College v Londýně například zjistili, že výkon introvertů snižuje jak puštěná hudba, tak i kancelářský hluk – a to při úkolech, jež se týkaly porozumění textu, aritmetiky a vybavování si prózy. Zato v tichu podali extroverti i introverti srovnatelný výkon.

A abychom nezapomínali na studenty s dnes tak častými poruchami učení – před několika lety byla zveřejněna studie, podle které může pozadí bílého šumu zlepšit paměť u mladých lidí s poruchou pozornosti a hyperaktivity, tedy s ADHD.

Už od první třídy jsme zvyklí učit se vše od začátku do konce a popořadě. Vědci pod vedením Douga Rohrera a Roberta Dedricka to v roce 2015 testovali přímo ve třídě. Žáci v ní studovali konkrétně algebru a geometrii nikoli odděleně, ale průběžně dohromady, přičemž jejich týdenní domácí úkoly obsahovaly směs obou typů otázek.

Výsledek? Po měsíci si vedli o sedmdesát šest procent lépe než s normálním přístupem.

Učíte se opravdu složitou a komplexní věc, a ne a ne si zapamatovat termíny a jejich definice? Zkuste si rozebrat pojmy, jako byste je vysvětlovali pětiletému dítěti. Metodu sám pro sebe vymyslel fyzik Richard Feynman. Její podstatou je myšlenka, že pokud nedokážete něco jednoduše vysvětlit svými vlastními slovy, nerozumíte tomu. Doslova tak vlastně „překládáte“ složitou definici z učebnice anebo z poznámek do normální řeči a přitom přirozeně zjišťujete, kde máte ve znalostech mezery.

Můžete k tomu použít i analogie. Například: „Bonsaje jsou jako velký strom, ale menší.“ Což je samozřejmě velmi zjednodušené, ale rozdělení obtížných konceptů na mnoho menších vám může pomoci zjistit, jak do sebe jednotlivé kousky zapadají.

Jste vyloženě společenský typ? A máte někoho, koho můžete naučit to, co se učíte? V tom případě s chutí do toho, protože, jak jsme zmínili výše v popisu Feynmanovy metody, pokud někomu něco vysvětlujete, sami si látku ukládáte do paměti. Nevěšte ale hlavu, ani pokud jste introvert. Výzkum Johna F. Nestojka publikovaný na odborném serveru PubMed ukazuje, že i očekávání, že někoho budete učit, zvyšuje vaši schopnost látku zvládnout.

Mimochodem je celkem jedno, jestli začnete (v duchu, nebo doopravdy) učit kamaráda, člena rodiny nebo svého psa. Podstatný je proces. A kdyby šlo opravdu o dlouhodobou záležitost, vrhněte se klidně na podcasty – tak si upevníte učivo i docela zábavnou formou.

Ujistěte se také, že máte ideální podmínky pro učení. To zahrnuje správné osvětlení, barvy i pořádek. Snažte se učit v prostředí s denním světlem, nebo alespoň takovým, které se mu podobá. Studie ukazují, že studenti dosahují o dvacet pět procent lepších výsledků v přirozeně osvětleném prostředí ve srovnání s tlumeným osvětlením. Usaďte se proto poblíž oken nebo na místě s přístupem ke slunečnímu světlu.

I barvy hrají roli. Modrá má tendenci udržovat nás klidné a uvolněné. Červená podporuje vášeň, zatímco žlutá nás může naladit pozitivně a šťastně. Kterou z nich preferujete? A máte ji kolem sebe při učení?

Ze svého okolí také odstraňte nepořádek a známky zmatku či chaosu.

Studie Carnegie Mellon University publikovaná v roce 2014 uvádí, že studenti byli rozptýlenější, trávili více času neřešením zadaného úkolu a v důsledku se i méně naučili v přeplněné třídě, kde byl nepořádek. Upravte tedy své prostředí tak, aby bylo čisté a uspořádané. To vám pomůže využívat svou mysl naplno.

Termín výuková stanice zní poněkud technicky, ovšem její efekt na učení vás zaručeně potěší. Jde totiž o to, že se budete učit na více místech než jen u svého stolu. Například můžete mít hlavní výukovou stanici u svého počítače, další na pohovce, tu vystřídáte místem v oblíbené kavárně, v knihovně, na terase, v parku atd.

A proč je to tak dobré pro učení? (Tedy kromě toho, že je fajn nesedět třeba týden před zkouškou na stejné židli ve stejné místnosti.) Výzkumníci z University of Wisconsin zjistili, že náš mozek spojuje prostředí s tím, co se právě učíme. To znamená, že čím více různých prostředí při učení použijete, tím více asociací si váš mozek vytvoří. Je to výhodné i pro vás, a tím pádem se vám budou nabyté informace i lépe vybavovat.

Pokud vás tlačí termín a jste unavení, není načase šlápnout do pedálu, ale naopak si dát šlofíka. Výzkum ze Sárské univerzity z roku 2015 ukazuje, že i krátký spánek trvající 45 až 60 minut vyvolá pětinásobné zlepšení získávání informací z paměti. Krátký spánek zkrátka dokáže obnovit fungování našeho mozku.

A odborníci udávají ještě jeden dobrý trik – využijte možná překvapivé kombinace kávy s poležením. Přerušte na chvíli učení, vypijte šálek kávy a hned si lehněte. Ale jen na dvacet až třicet minut! Právě po takové době se totiž v těle začíná projevovat efekt kofeinu. Vy se tudíž vrhnete zpátky do studia nejen odpočatí, ale i nabuzení kávou.

Co nám brání v soustředění?