Těžká obezita zkrátí život až o dvacet let

Je to samozřejmě nepříznivé. Na obezitu je vázána celá řada komplikací jejichž léčba je drahá. Jsou to například cukrovka, hypertenze, infarkt, mozkové příhody i některé nádory. Léčba těchto nemocí je tak drahá, že může zkolabovat celý zdravotní systém.

Zastavit se dá, ale dnes jedině faktory, které stojí mimo zdravotnictví – výchovou ve školách, změnou módních trendů ve stravování i dostatkem pohybu. Pomoc musejí všichni – média, školy i stát. V Americe se to začíná dařit. V ČR se tzv. Národní rada obezity nesešla několik let. Věřím, že jednou nad obezitou zvítězí nové léky. Prostě si píchneme injekci či spolkneme tabletu, a co jsme lidově řečeno snědli, tělo spálí. Tipuji, že takový výsledek výzkumu by mohl být k dispozici tak do 15 let.

Jednoznačně rodina. Základní dietní návyky se tvoří jen a jen v ní. Škola má menší šanci chování dětí změnit. Je otázka, co chápete pod pojmem společnost. Pokud tím myslíte stát, tak možnosti jsou omezené. Pokud celospolečenskou atmosféru, vzorce chování, módní trendy, pak společnost vinna je.

Obezita zkracuje život výrazně právě výše uvedenými komplikacemi. Lehčí formy obezity tak o pět let, těžší až o 20 let. Existuje i pojem paradox obezity. To jsou situace, kdy obézní přežívají déle než štíhlí. Patří sem lidé s některými onemocněními ledvin či srdce. Existují studie dokládající, že starší lidé, např. obézní pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných, mají lepší prognózu. Proto hubnout po 70 až 75 letech nemá ve většině smysl.

V ambulancích pro obézní třetina lidí přijde jednou, nechá se poučit a již nepřijde. Druhá třetina je dlouhodobě alespoň částečně úspěšná. Konečně poslední třetina pacientů pořád chodí na kontroly a nezhubne. Velkou šanci pomoci mají praktičtí lékaři tím, že nemocné znají dobře a léčí je dlouhodobě.

U nás je nyní stát zcela neaktivní a je to škoda. Vždyť možnosti alespoň mírně situaci zlepšit má třeba legislativou.