Článek
Proto by podávání hypnotik v žádném případě nemělo být dlouhodobým řešením (ať už jde o léky ze skupiny psychobenzodiazepinů nebo o novější takzvané Z-látky).
Tyto léky navozují útlum, který není totožný s fyziologickým spánkem. Může vést ke zmatenosti, zvýšené úrazovosti, poruchám paměti apod.
Někteří lidé pod vlivem hypnotik v útlumu jedí, mají sexuální styk nebo dokonce řídí auto, aniž by si to později pamatovali (modelovým případem jsou pánové chtiví prodejné lásky, kteří se stali obětí „uspávaček“).
Nezanedbatelným nebezpečím je ale také rozvoj závislosti a s ním spojená potřeba neustálého zvyšování dávek. Jsou známy případy pacientů, jejichž spotřeba dosahuje až desítky tablet denně, což je dávka pro „nenavyklého“ smrtelná. Riziko předávkování ostatně patří k dalšímu závažnému problému spojenému s užíváním hypnotik.
Nespavost ohrožuje zdraví
Dopad nespavosti na zdravotní stav i kvalitu života je značný. Doprovází ji pocit únavy během dne, snížená pozornost, zhoršená schopnost abstraktního myšlení, paměti a reakčního času, negativně ovlivňuje kardiovaskulární a imunitní systém.
Vědci z Chicagské univerzity u skupiny mladých dobrovolníků, které nechali spát jen čtyři hodiny denně, zjistili už po týdnu vyšší hladinu stresového hormonu kortizonu, snížené zpracování glukózy v těle (jako předzvěst možného vzniku diabetu), nižší hladinu hormonu podněcujícího činnost štítné žlázy, změny v rovnováze vegetativního nervového systému projevující se na činnosti srdce…
Jednoznačně odpovědět na otázku, kolik spánku člověk potřebuje, přitom není možné. Podstatným měřítkem je pocit dostatečného a kvalitního odpočinku. Tato potřeba je velmi individuální, je do značné míry geneticky daná a mění se i s věkem.
Podle severoamerické National Sleep Foundation je pro dospělého optimální délka spánku mezi sedmi a devíti hodinami. I když to u někoho může být i méně – „natrénovat si to“ ale rozhodně nelze a soustavně organismus ve spánku omezovat je velmi škodlivé.
Nespavost se může projevovat problémy s usnutím (to by zdravému člověku nemělo trvat déle než 20 až 30 minut), častým probouzením během noci či předčasným procitnutím bez možnosti snadno znovu usnout, popřípadě kombinací těchto potíží. Trvá-li nespavost déle než tři týdny, lze ji označit jako chronickou.
Spánek musí být přirozený
Podle MUDr. Závěšické je základem účinné léčby vůle pacienta upravit svůj životní styl, srovnat biorytmy a dbát zásad spánkové hygieny. To sice vyžaduje několikatýdenní trénink pod dohledem odborníka, ale úsilí se rozhodně vyplatí. V řadě případů pomáhá cílená psychoterapie.
Moderní medicína také vkládá velké naděje do nových, bezpečných léků na bázi melatoninu. To je látka organismu zcela vlastní (přirozeně se tvoří v části mozku zvaném epifýza), jež umožňuje synchronizovat vnitřní „hodiny“ s vnějším prostředím a navodit normální, fyziologický spánek bez jakýchkoli rizik a negativních vedlejších příznaků. S věkem hladina melatoninu přirozeně klesá (proto starší lidé méně spí), nejvyšších hodnot dosahuje v pubertě (proto naopak dospívající dokážou prospat celou noc a půl dne k tomu).
Bližší informace najdete na www.dobry-spanek.cz , ale vhodné léky vám může předepsat jedině lékař, který také doporučí celkovou terapii a úpravu režimu.
