Článek
Cviky zpopularizovala poněkud pohádková kniha Petera Keldera. Popsal v ní zážitky vysloužilého britského důstojníka, plukovníka Bradforda v tibetském klášteře. Když tam odjížděl, byl to prý šedivějící pán o holi, kterému táhlo na šedesát roků.
Když se po 23 letech vrátil, měl tmavé vlasy, chodil vzpřímeně a budil dojem pětačtyřicátníka. Tajemství této proměny spočívalo údajně v tom, že přijal způsob života mnichů, jejich jídelníček a tohle cvičení.
Trochu neuvěřitelné, že? Ale je pravda, že lidé, kteří každý den dělají těchto pět jednoduchých cviků, si obvykle pochvalují podobné věci: mají víc energie, cítí se klidnější, vyrovnanější nebo například méně marodí. Navíc procvičují a tvarují celé tělo, dokonce mohou i hubnout.
Účinkují bez ohledu na věk
Podle instruktorky Jarky Kučmášové z pražského Domu jógy není Pět Tibeťanů jenom cvičení, je to hlavně rituál, ve kterém jde všechno logicky po sobě. Jeho smyslem je otevřít a zharmonizovat všech sedm čaker.
To jsou podle hinduistů energetická centra, která ovlivňují orgány v těle a jejich funkce. Není od věci si o nich něco přečíst, pak pochopíme třeba i to, že pružnost těla souvisí i s pružností mysli. Důležité je také správné dýchání.
Tibeťani zaberou jen 10 až 15 minut (a to i při 21 opakováních). Abyste ale pocítili jejich účinky, musíte cvičit denně!
Pět Tibeťanů může cvičit každý, bez ohledu na věk, váhu nebo fyzickou zdatnost. Ty podle Jarky nehrají roli. Cviky mají přesně určené pořadí a každý z nich je třeba několikrát opakovat, než přejdeme k dalšímu. Ideálně 21krát.
Začínáme samozřejmě postupně, minimálně bychom ale měli zvládnout alespoň tři opakování v sérii. Není nejdůležitější zacvičit je dokonale, každý by měl vycházet ze svých možností. Hýbat se pomalu, soustředěně a vnímat při tom své tělo.
„Jakmile začnete pociťovat příznivé účinky cvičení, máte šanci, že se z nich stane celoživotní závislost,“ říká napůl žertem Jarka Kučmášová. „A tahle závislost mi na rozdíl od jiných připadá úžasná.“
| 1. Tibeťan |
|---|
| Postavíme se uvolněně a rozpažíme ruce s dlaněmi otevřenými a obrácenými dolů, prsty přitom tiskneme k sobě. Začneme se točit doprava. Tím přijímáme energii. Otočíme se, kolikrát chceme, každý podle toho, jak se cítí. Když se pak zastavíme, dáme si sepjaté ruce před srdce. Chvíli stojíme a dýcháme břichem. Při nádechu se břicho zvedá dopředu a při výdechu se vrací zpět. Příliv energie cítíme až po několika týdnech cvičení. |
| 2. Tibeťan |
|---|
| Ležíme na zádech, paže máme podél těla. S nádechem zvedáme nahoru obě nohy, zároveň s hlavou a šíjí. Snažíme se nohy dostat do pravého úhlu k tělu, nejlépe ale ještě o kousek dál. Když to nejde, nic se neděje, zvedneme je tam, kam nám to jde, klidně pokrčené. Jak zvedáme hlavu, zasuneme bradu do důlku na hrudníku. Vydržíme tak, co zvládneme. Představujeme si, jak příznivě působíme energií na štítnou žlázu a na brzlík pod ní. Dýcháme nebo zadržíme dech na pár vteřin. S výdechem se pomalu vracíme zpět na karimatku. |
| 3. Tibeťan |
|---|
| Klekneme si na kolena. Máme je u sebe, ruce vzadu přidržují hýždě. Nadýchneme se s hlavou nahoře, v kleku. S výdechem se zakláníme dozadu, co zvládneme. Chvíli zůstaneme v záklonu, s nádechem se vrátíme zpět do kleku. Pomalu. S výdechem pak skloníme hlavu k hrudi. Působíme opět na štítnou žlázu, ale hlavně na brzlík pomocí dýchání (nejméně šest vteřin). Mimochodem – za pár týdnů cvičení si v zrcadle zkontrolujte svůj případný podbradek. Uvidíte, že postupně mizí. |
| 4. Tibeťan |
|---|
| Sedíme na zemi s nataženýma nohama, ruce podél těla, dlaně směrují k zemi vedle kyčlí. Chodidla jsou od sebe asi třicet centimetrů. Dýcháme, břicho se zvedá dopředu a zasunuje zpět. Pokrčíme nohy. S nádechem se zvedneme do mostu, spustíme hlavu a šíji dozadu k zemi a sevřeme svaly pánevního dna. Opět dýcháme nebo zadržíme dech na 2 až 7 vteřin. S nádechem se vrátíme do sedu, bradu opět skloníme na hrudník a nejméně šest vteřin v této pozici dýcháme. |
| 5. Tibeťan |
|---|
| Tento cvik kombinuje dvě slavné jógové pozice – kobru a střechu. Lehneme si na břicho, ruce máme pokrčené. Dlaněmi se opíráme o zem pod rameny. A zahájíme kobrou: s nádechem zvedneme hlavu do záklonu, vzepřeme se na napjatých pažích, prsty na rukou roztažené, prsty na nohou se opírají o zem. Tělo vyvěsíme, dýcháme. Pak s nádechem přejdeme do střechy – zvedneme zadek k nebi, lopatky táhneme k pasu, hlava visí dolů. Dýcháme břichem a zůstaneme v pozici písmene A, pak se vrátíme do výchozí pozice a další opakování cviku začínáme opět kobrou. 5. Tibeťan je poměrně namáhavý, trvá pár týdnů, než ho začátečníci zvládnou. |
Kde zjistíte víc
Na internetu a v literatuře můžete najít řadu variant tohoto cvičení – většinou se ale liší jen v detailech a mírně v dýchání. Vyberte si tu, která vám nejlépe vyhovuje.
V internetovém knihkupectví si můžete koupit knihu Petra Keldera Pět Tibeťanů, ale i publikace dalších autorů. Mně připadá nejlepší zajít do kurzu ke zkušenému instruktorovi. Najdete ho mezi těmi, kteří se věnují józe, protože tohle cvičení je jeho odnoží. Konečně i Jarka Kučmášová působí v pražském Domě jógy.
