Svižná chůze léčí tělo i duši

Na něco se umřít musí. A tělo musí do hrobu zhuntované. To jsou argumenty těch, kteří nechtějí méně jíst, ani se víc hýbat.

Jako by jejich vzorem byl slavný anglický politik Winston Churchil. Dožil se neuvěřitelných 91 let. Přestože kouřil, pil příliš whisky a byl obézní. Když se ho novináři ptali, co je důvodem jeho vysokého věku, tvrdil se sarkasmem sobě vlastním, že se celý život úzkostlivě vyhýbal sportu.

Pravda však byla jiná. Prakticky celý život chodil na dlouhé a pravidelné procházky. I v zimě. Ty byly spolu s jeho vitalitou a vrozenými dispozicemi zřejmě hlavním důvodem, proč přes svou bouřlivou povahu a diskutabilní životosprávu žil tak dlouho.

Svižná pětikilometrová procházka, na kterou chodíme denně, je skvělou prevencí proti dlouhému seznamu problémů a chorob:

Pravidelné svižné procházky uvolňují také napětí svalů, odstraňují záporné emoce a zlepšují činnost mozku. Přispívají k dobré náladě, protože stimulují tvorbu endorfinů a dalších hormonů, které příznivě působí na naši psychiku. Tak bychom mohli pokračovat.

Když začnete pročítat klinické studie, které dokazují pozitivní efekty svižné chůze na zdraví, máte pocit, že čtete o nějakém zázračném léku. Je to lék neuvěřitelně levný a dostupný.

Ale co je nejpozoruhodnější, jeho pozitivní účinky se začnou projevovat velmi rychle. V jakémkoliv věku. Dokonce i poté, co člověk proseděl celý život na židli za psacím stolem.

Největším zabijákem současnosti je infarkt. Svižná chůze působí jako skvělá prevence i proti němu. Ale lékaři ji doporučují i pacientům, kteří infarkt už prodělali. Jako obranu proti jeho návratu a jako prostředek, který jim pomůže získat zpět ztracenou kondici.

Rychlá chůze zvyšuje hladinu "hodného" HDL cholesterolu, snižuje hypertenzi, optimalizuje krevní tlak a zvyšuje výkonnost srdce. Když nám klesne klidový puls z 80 na 60 úderů za minutu, ušetříme každý den 28 000 tepů.

To napovídá, proč chůze může prodloužit věk. Nemluvě o tom, že zlepšuje zásobení těla kyslíkem a živinami. Stejně jako vylučování odpadních látek z těla.

Svižné procházky, na které chodíme každý den, mají i další efekty: i ve stáří jsme čilí, navíc nás méně často trápí nejrůznější choroby a úrazy, včetně pádů nebo zlomenin.

"Důležitá je správná intenzita pohybu," zdůrazňuje doktor Miloš Matouš, primář kliniky tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice Motol v Praze. "Například příliš intenzivní aerobik představuje přetížení, jestliže se ženy při něm dostanou na více než 80 % svého tepového maxima. Zatímco při svižné chůzi to bývá optimum 60-70 procent."

Jak to laik pozná? Jednoduše. Jde o tak intenzívní tělesnou námahu, při které jsme ještě schopní se bavit s partnerem. Jakmile to přestaneme zvládat, je zátěž příliš velká a nepřináší nám tak velké efekty, jak by mohla.

Zajímavou pomůckou jsou podle odborníků krokoměry. Například psycholožka Iva Málková, organizátorka kurzů na hubnutí pořádaných společností STOB, je používá jako výborný hec a motivační pomůcku u dětí, ale někdy i u žen. Když dětem řekne, že to, které bude mít na krokoměru nejvyšší počet kroků, dostane odměnu, začnou se přirozeně předhánět a soutěžit. Krokoměry se většinou nosí u pasu. Na trhu je spousta přístrojů různé kvality. Jejich cena se pohybuje od 370 do 1000 korun.