Článek
„Mezi dvě nejvýraznější stravovací rizika vedoucí k úmrtí a invaliditě po celém světě patří nedostatečná konzumace ovoce a vysoká konzumace soli. Právě nadměrné množství sodíku zabije ročně miliony lidí, samozřejmě skrze onemocnění, která jsou s touto problematikou spojená,“ upozorňuje Robert Žižka z organizace Prameny zdraví.
Nadměrné solení je úzce spjato s vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. „Přesný mechanismus není znám, sodík v těle totiž ovlivňuje řadu regulačních systémů. Zjednodušeně si můžeme představit, že dochází k zadržování vody v těle, v důsledku čehož stoupá objem tekutin v krevním oběhu, což vede ke zvýšení krevního tlaku,“ vysvětluje proces lékař Roman Štícha.
Efekt zvýšení krevního tlaku je přitom viditelný téměř ihned po konzumaci jídla s vyšším podílem soli. „Jestliže podáte konzumentům polévku s běžným obsahem soli, krevní tlak bude po dobu následujících tří hodin zvýšený. Pokud však do polévky sůl nepřidáte, ke změnám hodnot krevního tlaku nedojde,“ upozorňuje Robert Žižka.
Sůl navíc podle rozsáhlé studie negativně ovlivňuje i střevní mikrobiom, což může ohrozit imunitní systém a zároveň vést i k poškození malých krevních cév, což může způsobovat problémy s ledvinami či demenci.
Dlouhodobý nedostatek hořčíku může vést k hypertenzi a srdečním arytmiím
Člověk slané chuti velmi rychle přivyká, chuťové pohárky se otupí a začnou se přizpůsobovat. Pokrmy, které dříve byly přesolené, se najednou stávají normou, jakmile pak jídlo bude málo slané, nebude chutnat.
„Sůl mnoho z nás navíc považuje za přísadu, která dá všem pokrmům tu správnou chuť. Trochu ale zapomínáme na opravdová koření, jako je například bazalka, oregano, sušený česnek, tymián, koriandr nebo citron, která jídlo nejen skvěle dochutí, ale jejichž užívání s sebou často nese i řadu prospěšných účinků,” upozorňuje Žižka.
Proč nikdy nesníme jen jeden chips nebo sušenku, zatímco mrkve se rádi zřekneme
| Nižší spotřeba soli o pouhých 15 % by přitom mohla zachránit životy milionů lidí po celém světě. Pokud bychom dokázali snížit náš příjem soli o půl čajové lžičky denně, čehož můžeme dosáhnout například tak, že se budeme vyhýbat slaným potravinám a nebudeme sůl do jídla automaticky přidávat, mohli bychom zabránit 22 % úmrtí na mrtvici a 16 % smrtelných infarktů. |
Jak začít minimalizovat solení
V první řadě je dobré začít kupovat méně zpracovaných potravin, do kterých výrobci přidávají značné množství soli.
Ideální je do jídelníčku zařadit vyšší podíl ovoce a zeleniny. „Draslík, který je hojně obsažen právě v ovoci a zelenině, se ukázal jako účinný nástroj pro boj s hypertenzí, protože mimo jiné zvyšuje uvolňování oxidu dusnatého, který způsobí relaxaci tepen a pokles odporu krevního řečiště, tedy přesný opak toho, co dělá sodík,“ vysvětluje Štícha.
Vyvážený jídelníček pomáhá předcházet nemocem či zmírnit jejich průběh
Dalším důležitým krokem je číst etikety a rozumět tomu, co nám tyto hodnoty říkají. „Zde existuje jeden poměrně snadný trik: měli bychom kupovat pouze potraviny, které mají na obalech uvedený nižší obsah sodíku v miligramech, než mají jednotlivé porce gramů. Tedy jestliže má výrobek 100 gramů, obsah sodíku by měl být nižší než 100 mg,“ radí Žižka.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace bychom denně měli přijmout méně než 2 gramy sodíku, tedy méně než 5 gramů soli. Posledním, a možná tím nejjednodušším krokem je zamyslet se nad tím, zda je opravdu nutné každé jídlo osolit a zda už není dost dochuceno jinými přípravky, třeba právě bylinkami.
