Stres z ekonomické krize může vést až k selhání srdce

„Obáváme se, že se u nás bude opakovat situace, kterou známe z jiných zemí. Když se podíváme do historie, ekonomická krize v rozvinutých zemích vedla k nárůstu srdečně-cévních chorob, takže se dá očekávat, že ke zhoršení dojde i u nás,“ varoval na pondělním setkání kardiologů s novináři Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.

„Příčiny jsou samozřejmě velmi komplexní. Ano, jsme stresováni. Ekonomická krize, nedostatek paliv a podobně, to na nás samozřejmě doléhá. Ale kromě tohoto psychologického vlivu se uplatňuje i to, že lidé na sobě začínají šetřit, hůře se stravují, kupují lacinější a často méně zdravé potraviny a začínají škrtat sportovní aktivity. Fyzická aktivita je přitom velmi účinnou obranou proti rozvoji chorob srdce a cév,“ vysvětloval doktor Linhart.

Pomáhá dle něj i omezení alkoholu a cigaret. Spotřeba obojího však v době krize obecně stoupá. „Už tak v Česku moc kouříme a extrémně moc pijeme, takže bychom v těchto oblastech neměli přidávat plyn. Navíc to není řešení, jenom to problém oddaluje. Ještě nikdy cigareta nevyřešila žádný životní problém, jenom ho může zhoršit, zejména pokud vyprovokuje infarkt myokardu. A mezi našimi pacienty je kuřáků strašně moc,“ dodal.

Přitom udržení pevného zdraví by dle něj mělo být prioritou každého jedince. „Protože pokud jsme zdraví, tak se můžeme vyrovnávat i s ekonomickými problémy. V okamžiku, kdy udeří choroba, vykonávat jakoukoli ekonomickou aktivitu může být pochopitelně problematické.“

A pro ilustraci si bere na pomoc data: „Průměrný věk u infarktu mužů v Česku je 65 let. Půlka jich má infarkt v době, kdy by měli vydělávat, zabezpečovat svoje rodiny a případně šetřit na důchod. Ale oni toho po infarktu často nejsou schopni. U žen to je trochu lepší, tam se věk posunul o pět let, ale pořád je to poměrně velké procento, které utrpí infarkt v době, kdy mají být ekonomicky aktivní,“ popisoval odborník.

„Když se podíváme na všechny další choroby srdce a cév, úmrtnost na ně v České republice klesla, ale počet pacientů, kteří přicházejí s nějakou diagnózou, v posledních letech stoupá. Srovnáme-li to se situací zhruba o deset let zpátky, tak nám takových pacientů přibylo skoro půl milionu a dostáváme se někam ke třem milionům vykázaných diagnóz, které mají něco společného s cévami a srdcem, každý rok. A to je obrovská zátěž i pro zdravotní systém,“ vysvětloval lékař.

Tuzemský systém péče o pacienty s akutními stavy je podle doktora Linharta na výborné úrovni.

„Ve světě moc nemá obdoby. Tomu také odpovídá úmrtnost na infarkt myokardu, která je pod šest procent,“ dodal.

Je ale potřeba, aby se pacient v případě potíží ozval včas, hraje se totiž o každou minutu. „Mé jednoduché poselství tedy zní: Pokud mě bolí na hrudníku, nemůžu dýchat, potím se a je mi nevolno, musím volat rychlou záchrannou službu. V tomto případě se skutečně vyplatí stokrát volat zbytečně než jednou pozdě,“ doporučoval na závěr Aleš Linhart.