Strach z kortikoidů je často přehnaný a zbytečný

Tyto velmi účinné léky působí na alergický zánět a tlumí nepříjemné alergické příznaky. Je přitom velký rozdíl, jestli se používají lokálně, tedy pouze na místo, kde onemocnění probíhá, nebo celkově. Také je podstatné, o jak kvalitní kortikosteroidy se jedná.

Ty, které pacienti užívají v tabletkách nebo injekční formě dlouhodobě, představují celkovou, tedy systémovou léčbu. Mohou mít závažné vedlejší účinky:

U léků nové generace je přitom riziko vzniku nežádoucích účinků nižší než u těch starších. Pokud lékař uvažuje o této systémové léčbě, musí zvážit její přínos i rizika pro konkrétního pacienta.

Něco jiného jsou lokálně působící kortikoidy, které se často používají k léčbě alergické rýmy nebo astmatu. „Při léčbě alergického zánětu dýchacích cest vykazují velice dobrý protizánětlivý účinek,“ říká MUDr. Ester Seberová, alergoložka z Plzně. „Dokážou potlačit příznaky nemoci a zabrzdit rozvoj případných komplikací, jako jsou například nevratné změny ve stěně průdušek.“

Když si je pacient aplikuje lokálně (u astmatu nebo u alergické rýmy pomocí inhalátorů), může je užívat bez obav nepřetržitě. Pokud se objeví vedlejší účinky, nebývají většinou nijak dramatické.

U léků, které si aplikuje do nosu, to může být podrážděná nosní sliznice, případně lehké krvácení z nosu, které ale není příliš časté.

Intenzita a četnost těchto příznaků se navíc dá ovlivnit i technikou aplikace léku. Tyto topické inhalační kortikoidy se však musejí užívat soustavně a dlouhodobě. „Jinak postižený člověk nevyužije plně jejich léčebné efekty,“ zdůrazňuje doktorka Seberová. „V praxi se bohužel setkáváme s tím, že je postižení lidé často přestanou užívat, jakmile se jejich stav zlepší. Zbytečně se bojí vážných vedlejších účinků. Nechápou rozdíl mezi lokálními a celkově působícími kortikoidy.“

Léčbu alergické rýmy (AR) provází řada falešných představ a mýtů. Třeba o tom, že bývá lepší s jejími mírnějšími příznaky nějak žít, než je léčit kortikoidy. Po těch je prý dobré sáhnout až při velkých potížích a vysadit je hned, jakmile problémy ustoupí, nebo zmizí.

„S tímhle přístupem však pacienti riskují neustálé návraty svých potíží nebo vznik dalších, vážnějších, jako je třeba astma nebo komplikovaný zánět vedlejších nosních dutin a podobně,“ zdůrazňuje doktorka Seberová.

Hodně lidí používá na AR volně prodejné nosní kapky a spreje využívající jiných účinných látek než kortikoidů. Snižují otok sliznic a přinášejí rychlou, ale přechodnou úlevu. Nejsou však zcela neškodné. Neměly by se užívat déle než týden. „Pak začínají hrozit návykem a rozvojem rýmy, která se dá později jen velmi těžko léčit,“ říká MUDr. Seberová.

Vedle nosních sprejů s kortikoidy lze na AR použít také další léky s odlišným mechanismem účinku, především antihistaminika, která tlumí nepřiměřenou alergickou reakci nebo protizánětlivě působící antileukotrieny, pokud rýmu komplikuje astma.

Další možností je alergenová imunoterapie. Snižuje přecitlivělost organismu na alergeny a mírní pak zmíněné nežádoucí alergické reakce. Součástí celkové léčby by mělo být i to, že alergik vyloučí nebo v co nejvyšší míře sníží kontakt s alergeny, které jeho potíže vyvolávají.

Tablety, přesněji řečeno celkově působící kortikoidy, předepisují specialisté pouze výjimečně, a to pacientům s těžkými formami alergické rýmy, většinou jen na krátkou dobu.

Lékaři používají lokálně působící kortikoidy i u atopického ekzému. Velice účinně léčí zanícenou pokožku. Není však vhodné používat je příliš dlouho. Mohou vyvolat ztenčení kůže a její větší křehkost.

Navíc, když bude plocha ošetřované kůže příliš velká, stoupá riziko, že se projeví i vedlejší účinky vstřebaných kortikoidů. Pacient by je proto měl užívat po dohodě s lékařem a především na vyřešení akutního zánětu.

Když se to podaří, nahradí je krémy nebo emulzemi určenými na promazávání kůže, které pomáhají obnovit kožní bariéru.

Šetrnějším prostředkem než kortikoidy se ukázala být i lokálně působící imunosupresiva. Tyto krémy potlačují nežádoucí imunitní reakci v postiženém místě a s ní i vznik samotného zánětu. Obsahují účinnou látku tacrolimus nebo pimecrolimus.

Teprve v případě, že jejich efekt není dostačující, může pacient sáhnout po kortikoidech určených na atopický ekzém. Lékaři považují za nejlepší, když to dělá s vědomím jejich předností i slabin, které jsme popsali.

Alergickou rýmu (AR) bere spousta lidí jako nutné zlo, které je podle nich potřeba spíš zmírnit a přetrpět, než systematicky léčit. Nejčastěji na ní používají volně prodejné prostředky snižující otok nosní sliznice a zklidňující kapky do očí.

AR však není žádné banální onemocnění nosu. Má negativní dopad i na celkový stav organismu. Výzkumy prokázaly, že snižuje schopnost koncentrace a výkonnost člověka nebo narušuje například spánek. Zároveň zvyšuje sklon postiženého člověka k chybám, případně k úrazům.

U značného počtu lidí bývá navíc předzvěstí blížícího se astmatu. O zdravotních problémech, které se z ní mohou vyvinout, jsme už mluvili. Nechat ji, aby nám ztrpčovala život, není moc rozumné a kvůli zmíněným komplikacím to můžeme považovat i za zbytečně rizikové.