Článek
Typické je to například pro depresivní stavy. Osvícení psychiatři, kteří si u pacienta všimnou příznaků potíží se štítnou žlázou, ho pošlou za endokrinologem. Hypotyreózu totiž deprese často doprovázejí.
„Pokud endokrinolog diagnostikuje u pacienta tuto chorobu a pomocí léků se ji podaří zlepšit, obvykle ustoupí nebo úplně zmizí i depresivní stavy,“ říká profesor Ivan Šterzl z Endokrinologického ústavu v Praze.
Ale to zdaleka není jediná nemoc, která může komplikovat správnou diagnózu potíží se štítnou žlázou. Například učitelku, která přišla za lékařkou, trápily stavy těžké, nezvladatelné únavy. Protože půl roku předtím prodělala infekci virem EBV, domnívala se praktička, že by mohlo jít o únavový syndrom.
Když se ale stav ženy nelepšil, navíc si stěžovala na bolesti kloubů a svalů, ale i problémy s menstruací, nechala jí vyšetřit štítnou žlázu. Ukázalo se, že těžká únava je projevem hypotyreózy.
Hormony, které řídí metabolismus a ovlivňují většinu tkání a orgánů v těle
Podobné je to s psychózami. Řadu žen, které mají potíže se štítnou žlázou a třeba o tom ani nevědí, trápí po porodu laktační psychóza. Ta může v krajním případě skončit i sebevraždou. Také u ní pomáhá, když se podaří odhalit poruchu štítné žlázy před porodem a včas se léčí.
„Vzniku psychózy tím obvykle předejdou,“ říká profesor Šterzl.
Existuje rovněž souvislost mezi problémy se štítnou žlázou a kožními, trávicími i dalšími autoimunitními nemocemi (artritidou, Crohnovou chorobou, vitiligem apod.). I ty může někdy zlepšit léčba štítné žlázy.
Ženy postihuje osmkrát častěji
Štítnou žlázu máme na přední straně krku. Ovlivňuje hlavně rychlost látkové výměny a spotřebu kyslíku. Ale třeba také náš růst, vývoj a další pochody.
Při hypotyreóze neprodukuje štítná žláza dostatek hormonů, u hypertyreózy je to naopak. Může se také vytvořit chronický zánět, případně uzliny, mnohdy četné nebo i velké, přímo na některém z laloků žlázy.
„Ženy postihuje tato nemoc až osmkrát víc než muže,“ říká profesor Šterzl. Častěji k tomu podle něho dochází v období hormonálních změn: v dospívání, těhotenství, po porodu nebo v klimakteriu.
Trápí 15 až 20 % žen ve věku nad padesát let, ale objevuje se také u lidí podstatně mladších, kterým dokáže hodně zkomplikovat život. Navíc bývá i dědičná, a to hlavně v ženské linii.
Odhalte tajemství ženské rovnováhy a vyzkoušejte cvičení, které zharmonizuje vaše tělo
Jak poznáte, že je nevýkonná
Pacienti s hypotyreózou si mohou stěžovat na následující stavy:
- Únava, ospalost, svalová slabost a pocit, jako kdyby fungovali se zataženou ruční brzdou.
- Suchá kůže a hrubé, prořídlé vlasy. Ty se navíc snadno lámou a vypadávají.
- Snazší přibývání na váze a horší schopnost shazovat nadbytečná kila.
- Sklon ke špatným náladám a k depresím či úzkostným stavům, ale také horší paměť.
- Častější zácpy způsobené menší pohyblivostí střev.
- Zpomalená tepová frekvence, zimomřivost, horší snášení chladu.
- Ženy mohou mít nepravidelnou menstruaci a potíže s otěhotněním.
Všechny uvedené příznaky se mohou objevovat v různých kombinacích a intenzitě.
Když funguje přehnaně
To platí také pro symptomy hypertyreózy, tedy nadměrné aktivity štítné žlázy, která se obvykle zvětší. Nemocného člověka trápí také:
- Nadbytečná energie, to se často projevuje větším sklonem k neklidu, ke stresu nebo nervozitě, postižený člověk bývá také úzkostný, špatně se soustředí, bývá častěji podrážděný a třesou se mu ruce.
- Kvůli zrychlené činnosti střev ho častěji trápí průjmy. A má sklon k hubnutí i přes zvýšenou chuť k jídlu.
- Často trpí nadměrným pocením, návaly horka, někdy i silným bušením srdce, občas se mu rozběhne pulz rychlostí i 100 tepů za minutu v klidu.
- Má sklon k vypouleným, lesknoucím se očím.
- Rychleji mu také rostou chlupy, víc vypadávají vlasy, které se snáz třepí a lámou. Horší kvalitu mají i jeho nehty, kůži mívá tenkou.
Proč nemocných rychle přibývá
Kdysi vyvolával potíže se štítnou žlázou hlavně nedostatek jódu v půdě, typický pro určité oblasti. Pro ně bylo charakteristické, že se v nich rodil vyšší počet mentálně postižených dětí.
„Lékařům se podařilo eliminovat tyto potíže díky plošnému obohacování soli o jód,“ vysvětluje profesor.
„Dnes se tento problém znovu vrací. Na trhu je hodně soli s nedostatkem nebo absencí jódu. Navíc kardiologové doporučují lidem, aby omezili její konzumaci. Zvyšuje totiž riziko vzniku vysokého krevního tlaku. Proto by si lidé, kteří omezili solení opravdu radikálně, měli nechat zkontrolovat množství jódu v organismu a stav štítné žlázy. Zejména pak lidé s vysokým dědičným rizikem této choroby.“
Současnou situaci komplikuje i to, že při vzniku problémů s tímto orgánem dnes hrají zásadnější roli autoimunní poruchy. Na ty má vliv náš nezdravý způsob života, včetně špatně kompenzovaných stresů.
O tom, že nejde o problém zanedbatelný, svědčí čísla. Z 620 000 nemocných jich téměř 140 000 přibylo za posledních deset let. Odborníci navíc upozorňují, že dalších několik desítek tisíc pacientů o své chorobě ještě neví.
Jak tělo dává najevo, že je něco v nepořádku
Nedostatek jódu ohrožuje plod
Na pravidelná vyšetření hladiny jódu a stavu štítné žlázy by měli chodit hlavně lidé, jejichž rodiče nebo prarodiče nemoc trápila. Ale zajímat by se o něj měly i ženy, které by chtěly přijít do jiného stavu.
„Nedostatek jódu nebo špatná funkce štítné žlázy a s ní související autoimunní problémy jim totiž můžou bránit v otěhotnění nebo ho dokážou výrazně zkomplikovat,“ říká profesor Šterzl.
Preeklampsie může za předčasné porody, ale také závažné selhání organismu
Ale i když do jiného stavu přijdou, zmíněné problémy dokážou dramaticky poznamenat vývoj budoucího dítěte. A to jak duševní, tak i tělesný.
Nejde jen o vážná mentální postižení. Podle výzkumu lékařů se u dětí žen, které si neléčily potíže se štítnou žlázou, častěji objevovala třeba i vývojová porucha učení nebo pozornosti.
„Proto by ženy, které si léčí štítnou žlázu a chtěly by otěhotnět, měly probrat své plány s ošetřujícím lékařem,“ říká odborník.
Rizik v těhotenství je víc
Lékaři vyšetřují v posledních letech pacientky starší 30 let, obézní, ženy s cukrovkou, s celiakií nebo ty, jejichž blízcí příbuzní si štítnou žlázu léčí. Tvoří jakousi rizikovou skupinu, náchylnější k problémům s tímto orgánem. Asi 5 % žen v populaci trápí jeho snížená funkce. U dalších nestačí žláza nárokům těhotenství, kdy musí produkovat až o polovinu víc hormonů.
To představuje vážnou komplikaci. Ženě hrozí třikrát vyšší riziko potratu v prvním trimestru těhotenství. Ale také předčasný porod, narození dítěte s nízkou porodní váhou, těhotenská cukrovka, případně porod císařským řezem. Lékaři proto uvažují o tom, že by se vyšetření štítné žlázy mělo stát součástí screeningu, tedy testů a vyšetření, které ženy absolvují v prvním trimestru těhotenství.
Během těhotenství se autoimunitní proces obvykle zklidňuje, ale hned po porodu se hypotyreóza a všechny její příznaky znovu rozvíjejí. „Proto je zapotřebí zkontrolovat maminky i po šestinedělí. Výraznou únavu si totiž často mylně vysvětlují porodem a starostí o dítě,“ zdůrazňuje profesor.
Operace bez jizvy
Tam, kde na štítnou žlázu nepomohou léky, bývá nutná operace. Po té klasické zbude pacientovi na krku jizva. Loni ke konci roku psala média o novém typu operace. Specialisté z chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Brně při ní využili laparoskopická zařízení, s jejichž pomocí vytvořili v ústech za spodním rtem tři vstupy do prostoru, kde je umístěná štítná žláza i příštítná tělíska, a operovali je odsud.
„Operace trvá déle než běžný zákrok a je technicky náročnější,“ vysvětluje profesor Jaromír Astl, přednosta kliniky ORL a maxilofaciální chirurgie Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
„ Bývá také výrazně dražší a nehodí se pro každého pacienta. Třeba pro lidi se slabším srdcem, nemocnými plícemi a chorobami hrtanu. Představuje pro ně riziko příliš velké zátěže. Jizva po ní zbude, ale v ústech, takže není vidět. To je její výhoda.“
