Stále více lidí trpí psychogenním přejídáním, bulimií či anorexií

Mentální anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání nebo stále častější ortorexie jsou velmi zákeřné nemoci, které mohou udeřit u kohokoliv a v jakémkoliv věku. „Nejzranitelnější bývají ženy, nicméně stále se zvyšuje i procento mužských pacientů s těmito poruchami,“ upřesňuje psycholožka Marie Funke z Centra psychologické a psychiatrické péče AdiCare.

Největší ohroženou skupinu tvoří mladí lidé v pubertě a adolescenti, jejichž společným osobnostním rysem je perfekcionismus a orientace na výkon. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky za posledních deset let vzrostl počet dospívajících s poruchami příjmu potravy ve věku 15 až 17 let o 15 procent.

Velký nárůst byl přitom zaznamenán v období covidové epidemie, kdy mohla být příčinou dlouhodobá sociální izolace, která měla negativní dopad na psychickou pohodu dětí. Kromě toho řada z nich trávila během covidu hodně času na sociálních sítích, kde je hodně profilů nebezpečných a proanorektických.

V poslední době je navíc na vzestupu i ortorexie, což je nezdravá posedlost zdravou výživou. U mužů je to častěji bigorexie – posedlost svalnatým tělem.

„Stejně jako u anorexie nebo bulimie je i u těchto poruch příjmu potravy jednou z hlavních příčin narušené sebepojetí, nedůvěra v sebe sama či nutnost mít vše pod kontrolou,“ vysvětluje spolupracující psycholožka psychedelické kliniky Psyon Michaela Plevková.

Léčba poruch příjmu potravy je velmi komplikovaná, zejména v případě mentální anorexie. U anorexie je ve vážných případech nutná hospitalizace kvůli podvýživě, se kterou souvisí možné selhání orgánů. „U tohoto typu onemocnění se navíc mnohem častěji vyskytuje neochota problém řešit, protože pacientovi může chybět náhled. U záchvatového přejídání či bulimie bývá častější uvědomění, že jde o problém,“ říká Michaela Plevková.

Odborníci u poruch příjmu potravy obecně nejčastěji sázejí na psychoterapii, kdy každý typ poruchy vyžaduje trošku jiný přístup. „U závažných případů někdy psychoterapii musí lékaři podpořit i psychofarmaky,“ dodává Marie Funke.

Nový potenciál v léčbě poruch příjmu potravy může mít podle nových zjištění a zkušeností odborníků také léčba takzvanou ketaminem asistovanou terapií. Ta pomáhá při léčbě dalších duševních poruch úzkostného a depresivního spektra.

„Výhodou ketaminem asistované psychoterapie je především to, že při léčbě některých druhů duševních onemocnění pacient získá náhled na nefunkční či běžnou terapií nedostupné vzorce chování a emoce, případně na svou životní situaci. Farmakologický účinek ketaminu zmírní depresivní nebo úzkostné stavy, díky čemuž může dojít ke zmírnění symptomů a adaptivnějšímu chování,“ vysvětluje Plevková a jako příklad uvádí osobu topící se v bludných myšlenkách, která je přesvědčena o tom, že musí zhubnout, nesmí pořádně nic jíst.

Podle psycholožky tyto myšlenky mohou díky ketaminem asistované terapii ztratit na síle, zejména u lidí trpících anorexií.

Farmakologický účinek ketaminu dokáže vyřešit problémy v regulaci určitých neurotransmiterů u poruch příjmu potravy.

„Zvyšuje také neuroplasticitu, což je proces vytváření nových spojení a v důsledku toho je možné vytvořit si nové návyky, jiný způsob myšlení a změnit tak postoje i v jiných oblastech života,“ dodává psycholožka.

„Nejlepší prevencí je pěstovat si zdravý vztah k jídlu, neexperimentovat s dietami a výživovými směry, podporovat své zdravé sebevědomí a sebeúctu v rodině. Pokud se však problém přece jen objeví, nestyďte se ho řešit. Často bývá na vině genetická predispozice, sociální tlak či nadměrný stres,“ uzavírá Funke.

Pokud se k odborníkovi pro radu vydáte již při prvotních příznacích, léčba může být o to jednodušší.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny