Stále více lidí spí méně než 6 hodin, ohrožují tak své zdraví

„Naše společnost se stává čtyřiadvacetihodinovou. Zvláště v mladé generaci se rozvinul kult aktivnosti. Mladší lidé se předhánějí v tom, kdo toho co nejvíc stihne,“ konstatuje profesor Karel Šonka, vedoucí lékař Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK v Praze.

Nedostatek spánku a jeho snížená kvalita se přitom velmi významně odrážejí na zdraví každého z nás.

Během spánku se střídají různá stadia. Každá spánková fáze – lehký NREM spánek, hluboký NREM spánek a REM spánek – má v různou noční dobu různě prospěšné účinky na mozek.

Pro mozek je přitom nejdůležitější nejhlubší NonREM spánek, který by měl trvat asi 2 hodiny, a pak REM spánek, který trvá asi hodinu.

„Na kvalitu a kvantitu spánku působí mnoho faktorů, sem musíme zahrnout zdravotní stav každého jedince, civilizační vlivy, jako je hluk, osvit, studijní a pracovní nároky. Velkou roli mají i stres, úzkost a celkový životní styl, jako je množství pohybu, používání elektronických přístrojů, aktivity na úkor spánku, užívání alkoholu, kofeinu a nikotinu,“ upozorňuje lékařka Simona Dostálová z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK.

Bdění a spánek jsou dva základní fyziologické stavy a jejich řízení zajišťuje mozek. Poruchy řízení spánku a bdění přitom mohou být i prvními příznaky jiných neurologických nemocí, případně léčba těchto nemocí může způsobit poruchy spánku.

„Jedná se např. o změnu denní bdělosti či dlouho známé souvislosti spánku a jeho abnormalit s bolestmi hlavy a epileptickými záchvaty,“ upozorňuje Karel Šonka.

Nově lékaři diagnostikují i nemoc s označením porucha chování v REM spánku. Jde o spánkové onemocnění charakterizované abnormálními pohyby během REM fáze spánku, které odpovídají obsahu právě prožívaného snu.

„Taková pohybová aktivita může mít podobu mluvení nebo křiku, ale může mít i ráznější podobu, kdy spící člověk kope či boxuje nebo vykonává jiné výrazné pohyby. Proto pak může dojít k poranění samotného nemocného a nevědomě i jeho partnerky či partnera,“ objasňuje problematiku takzvaného „akčního snění“ lékař Jiří Nepožitek z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK.

U zdravých lidí bez této poruchy přitom k pohybům nedochází, protože jsou blokovány přímo v mozku. „Pokud jsou ale tyto oblasti mozku poškozené nebo oslabené, část svého snového chování může člověk provést, což je nenormální a často nebezpečné,“ vysvětluje Karel Šonka.

Podle Jiřího Nepožitka navíc ve vyšším věku u lidí s poruchou chování v REM spánku hrozí vyšší riziko neurodegenerativních onemocnění včetně Parkinsonovy nemoci.

„U těchto lidí se také může rozvinout multisystémová atrofie či nemoc s Lewyho tělísky. Tento poznatek má velký medicínský význam, protože tato spánková porucha může předpovědět rozvoj neurodegenerativní nemoci v době, kdy pacient ještě nemá rozvinuté její příznaky,“ dodává Nepožitek.

V posledních letech došlo k významnému zkrácení spánku i v dětské populaci. Poruchami spánku přitom trpí necelých 30 % dětí.

Děti by přitom měly spát 8-10 hodin denně. „Řada studií ale ukazuje, že až polovina dětí spí mnohem méně, často jen 6 hodin denně. Výrazným problémem se stává zkracování doby spánku, zejména v populaci starších školních dětí a dospívajících,“ varuje Iva Příhodová, vedoucí lékařka z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK.

S nedostatkem spánku přitom narůstá u dětí výskyt obezity, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění podobně jako u dospělých.

„Chronická spánková deprivace navíc způsobuje i zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena také s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy,“ varuje Příhodová.

U školních děti, které méně spí, jsou také častější agresivní projevy, užívání drog a antisociální chování.

Podceňování nedostatku spánku u dětí se tak skutečně nemusí vyplatit.