Článek
Podstatou infarktu je to, že se ucpe některá z koronárních cév, nejčastěji krevní sraženinou, která obalí aterosklerotický plát. Krev pak přestane zásobovat příslušné buňky srdce kyslíkem a živinami. Hrozí jejich odumření. Ale také oslabení srdeční činnosti nebo její kolaps, pokud dojde k závažné poruše srdečního rytmu. Jde obvykle o akutní stav. Lékaři musí co nejdříve obnovit průtok poškozenou tepnou.
Pokud však pacient chodí pravidelně k lékaři, hlídá si životosprávu a koriguje rizikové faktory ischemické choroby srdeční (především se vyhýbá kouření), léčí si zvýšenou hladinu cholesterolu a krevní tlak, má velkou šanci infarktu předejít.
Když srdce nestíhá
Podstatou srdečního selhání bývá to, že srdeční sval nestačí dostatečně zásobovat krví důležité orgány. Většinou jde o proces postupný. Narušená bývá buď schopnost srdce se stahovat, nebo se plnit krví.
Bezprostřední příčinou může být poškození srdečního svalu kvůli špatnému prokrvení a stavům po infarktu, ale také nedomykavost srdečních chlopní, arytmie a další méně časté příčiny. Prevence je v tomto případě složitější. Protože třeba arytmie nebo nedomykavost chlopní může pacient ovlivnit jen zčásti.
Jak se hlásí infarkt
- Hlavním příznakem infarktu bývá bolest za hrudní kostí. Někdy vystřeluje do levé ruky, do ramene, do dolní čelisti, do krku nebo do zad.
- U pacienta se může objevit i dušnost, slabost, studený pot, pocit na zvracení či zvracení a některé další příznaky.
Srdeční selhání
- Srdeční selhání se obvykle hlásí méně dramaticky. „Člověku se hůř dýchá, i když nepodává žádné sportovní výkony,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze. „Pokud se tyto potíže zhoršují a objevují se i při běžných denních činnostech, například při práci v domácnosti, nebo dokonce v noci, když si lehneme na záda, je potřeba, aby pacient okamžitě navštívil lékaře. Ale ještě lepší je, když své potíže nenechá zajít tak daleko.“
- Dalším signálem srdečního selhání jsou otoky nohou, typicky kotníků (jen málo lidí si je spojuje se špatnou funkcí srdce).
- Ale také rychlý nárůst váhy přes ztrátu chuti k jídlu. Jde o hromadící se tekutinu, kterou srdce nestíhá přečerpávat.
- U pacientů se rovněž objevuje nepřiměřená únava nebo vyčerpání a někdy také nadměrné bušení srdce, i když postižený člověk nepodává žádné fyzicky náročné výkony.
- Časté močení, typicky v noci, může být dalším příznakem, který si lidé navíc nespojují s nedostatečnou funkcí srdce.
Věk ani špatná kondice nemohou za všechno
Řadu uvedených signálů srdečního selhání si lidé omlouvají postupujícím věkem, nadbytečnými kily, špatnou fyzickou kondicí a různými zdravotními problémy.
Proč je tak důležité, aby si lidé všímali těchto příznaků a probrali je s lékařem co nejdříve? Aby se vyhnuli situaci, kdy je kardiologové vyšetří a oznámí jim, že funkce jejich srdce je významně omezena, třeba až na 30 nebo 40 % své kapacity. Tedy natolik, že může kdykoliv úplně selhat.
Epidemie třetího tisíciletí
Srdeční selhání trápí v ČR zhruba 200 000 pacientů.
Rozvine se u každého pátého člověka nad 40 let.
U lidí nad 65 let je nejčastějším důvodem, proč je přijmou do nemocnice.
Prognóza choroby může být horší než u některých forem rakoviny. Někdy se o této nemoci mluví jako o epidemii třetího tisíciletí.
Pokud lékaři diagnostikují tuto chorobu v časných stadiích, mají šanci ji léčit a přibrzdit její rozvoj. Obvykle tak člověku umožní, aby žil normální život. Tedy aspoň v té míře, v jaké to dovoluje jeho stav. Jinak se nemoc zbytečně zhorší. „Když pacient přijde k lékaři včas, umíme srdeční selhání efektivně léčit,“ říká docent Bělohlávek. „A člověk může dál žít kvalitní život. Alespoň ve většině případů.“