Článek
Bohužel stále velké procento lidí si plete srdeční selhání s infarktem, přitom se jedná o dva rozdílné problémy. Zatímco u infarktu se jedná o akutní stav, při němž dochází k ucpání jedné z hlavních tepen, při chronickém srdečním selhání je srdce zesláblé, nezvládá plnit svou funkci pumpy a rozvádět okysličenou krev po těle.
Mezi nejčastější příznaky selhávání srdce patří dušnost (zejména v leže v noci), narůstající únava, otoky kolem kotníků nohou a břicha, nárůst hmotnosti i přes nechuť k jídlu (tělo zadržuje vodu), častější močení.
Lidé bohužel často tyto příznaky přisuzují zcela něčemu jinému. „Nemocní příznaky často vnímají odděleně a nespojují si je s jednou diagnózou. Únavu a vyčerpání již při malé zátěži zaměňují za přepracovanost, oteklé kotníky spojují s věkem či cestováním, dušnost zase s přibíráním na váze nebo astmatem, přitom to jsou hlavní příznaky srdečního selhání,“ vysvětluje doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., vedoucí lékař Oddělení srdečního selhání IKEM v Praze.
Pozor na vysoký tlak a cukrovku
Vysokým předpokladem pro rozvoj choroby je vysoký tlak, cukrovka či obezita a v nejhorším případě vše dohromady. „Vysoký krevní tlak u pacientů s diabetem výrazně zvyšuje riziko cévních komplikací, a proto je u nemocných s cukrovkou a hypertenzí nutné krevní tlak snížit,“ uvádí kardiolog Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Ke snížení krevního tlaku se obecně doporučuje dodržovat zásady zdravého životního stylu, u pacientů s cukrovkou je pak ve většině případů nutné nasadit i další léčbu. „Principy zdravého životního stylu pomáhají snížit krevní tlak i v této situaci, ale velká většina pacientů musí současně užívat léčbu. Dosažení uspokojivé kontroly krevního tlaku je nezbytným předpokladem úspěchu prevence nebo oddálení onemocnění cév a srdce, které se u diabetiků s hypertenzí vyskytuje pravidelně,“ doplňuje kardiolog Michal Vrablík.
Důležitá prevence
Kromě dodržování pravidel zdravého životního stylu je tedy po „čtyřicítce“ velmi důležité myslet častěji na prevenci. Pravidelná návštěva lékaře spojená s měřením krevního tlaku, dostatek pohybu, omezené pití alkoholu a vyhýbání se cigaretám jsou samozřejmostí.
Abyste měli svůj krevní tlak vždy pod kontrolou, zaměřte se také na domácí kontrolu krevního tlaku – tzv. selfmonitoring. „Domácí měření se musí provádět podle jasných pravidel a správně. Nezbytným předpokladem je použití klinicky ověřených tlakoměrů, na jejichž výsledky měření se lze spolehnout,“ vysvětluje docent Vrablík.
Naměřené hodnoty je pak dobré si zaznamenávat, aby lékař poté mohl lépe stanovit diagnózu a následnou léčbu.
