Sport vybraný neúměrně věku může dítěti i ublížit

Děti předškolního věku mívají pohybu dostatek. V tomto věku ještě není vhodné dětské aktivity zaměřit příliš úzce, naopak se hodí různé druhy sportovních aktivit, které rozvíjejí celkovou obratnost (např. kotrmelce, šplh, přeskoky, slalomový běh apod.) a pojaté spíše formou hry.

Platí, že by děti měly pohybem trávit tolik času, kolik jej prosedí ve školní lavici. Mladší školní věk je také obdobím, kdy se začínají u dětí projevovat sklony k sedavé zábavě, tedy zejména počítačům a televizi, což vede ke zvyšování hmotnosti.

Školáci v tomto věku však ještě nejsou dostatečně fyzicky vyspělí, aby se mohli nějakému sportu věnovat opravdu „závodně“, a rodiče by si tedy měli dát pozor na ambiciózní trenéry.

Častým jevem je také velká vytíženost ve škole, díky níž nemají -náctiletí tolik času věnovat se sportu v oddíle. Pak se stává, že jsou z klubu vyloučeni, a tím u nich může vzniknout odpor k pohybovým aktivitám obecně. Pozitivní motivace ze strany rodičů je důležitá i po takovéto události.

Mluví se o začátku tzv. hypomobilie - děti se připravují na další studium nebo na zaměstnání a jejich sportovní aktivita obecně výrazně klesá.

Je proto důležité dospívajícím vštípit zájmové sportování jako běžnou součást života, která neslouží „jen“ ke snižování či udržování tělesné hmotnosti, ale také k relaxaci po náročném pracovním či studijním výkonu a jako prevence různých onemocnění.