Článek
Dech je pomyslným pojítkem mezi tělem a myslí. Lidský mozek změnami v dýchání reaguje na vnější vlivy, zároveň lze mozek ovládat skrz řízené dýchání.
„Rychlejší dýchání člověka posiluje, dodává energii. Čím je dech pomalejší, tím víc vede k relaxaci. Když jsme klidní, náš stav se odráží v pomalém dýchání a pravidelném rytmu dechu. Při rozrušení se dýchání zrychlí a rytmus je nepravidelný. V případě, že se hodně soustředíme, dech instinktivně zadržujeme.
Prodlouženým výdechem a zadržením dechu po výdechu se obecně snižuje nervosvalová dráždivost, což má zklidňující efekt, a můžeme tak tímto způsobem podpořit svalovou relaxaci. Naopak dlouhé zvýrazněné nádechy a zádrže dechu po nádechu aktivují organismus,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková z Fyziokliniky.
Naučte se s námi správně dýchat a vyzkoušejte cviky na posílení středu těla
Dýchání do břicha neboli brániční dýchání
Tzv. dýchání do břicha neboli brániční dýchání je velmi efektivní a z pohledu odborníků i velmi zdravé.
Bohužel tuto správnou techniku dýchání mnozí z nás neovládají. Děje se tak především u žen, které z velké části používají jen mělké dýchání, při kterém se zapojuje pouze horní část plic, což má neblahý dopad na organismus.
Naučte se správně dýchat. Budete šťastnější, ale i zdravější
Tento špatný dýchací stereotyp má přitom často původ v období puberty, kdy se dívky snaží vypadat štíhlejší a vědomě tak stahují pas a s ním i břišní svaly, čímž přesouvají svůj dech z břicha do hrudníku.
Dalším problematickým obdobím v případě žen je i těhotenství, kdy v bříšku roste plod, čímž se mění prostor pro nádech a dech se tak opět přesouvá do hrudního koše a stává se povrchnější.
Špatnou technikou dýchání se vytváří napětí, kvůli kterému dochází k přetěžování určitých svalových partií a zároveň k oslabování jiných, mnohdy důležitějších svalů.
| Nácvik bráničního dýchání |
|---|
| První cvičení k dosažení správného dýchání spočívá v nadechnutí a pozvolném vydechnutí. Přiložíme svou ruku pod pupík a po dobu nádechu do bříška cítíme, jak nám volně roste. Bránice v tomto momentě vytlačuje břišní orgány směrem dolů k pánevnímu dnu a vytváří prostor pro maximální rozvinutí a načerpání vzduchu do plic. Břišní svaly se v tomto okamžiku nacházejí těsně pod hrudní kostí. Po dokončení tohoto pohybu se bránice opět zvedá a vypouští větší množství vzduchu z plic. Když se tatáž skupina svalů uvolní, břicho se poněkud vyklene, pak se můžeme znovu nadechnout.Jste-li v klidu, snažte se dýchat pokud možno zhluboka a pomalu. Dech nezadržujte, plynule pokračujte z nádechové fáze do prodloužené výdechové. Fáze výdechu musí být delší než fáze nádechu. |
Jak moc nám ubližuje horní neboli mělké dýchání
Při mělkém dýchání se hrudník vůbec nerozpíná do šířky. Žebra se tak stávají nepohyblivými, zablokují se ve špatném postavení.
Dochází zde tedy k chronickému přetěžování krčního a bederního úseku páteře a zvýšení napětí svalů této oblasti, což způsobuje bolesti.
Celý hrudník a hrudní páteř pak tuhnou, tím pádem je opět přetěžována krční a bederní páteř. Následně tak dochází ke značně omezené kapacitě plic. Nádechem se naplní jen horní laloky plic.
Terapie pánevního dna pomůže s inkontinencí, ale i bolestmi zad a kyčlí
„Práci bránice přebírají svaly krku, horní fixátory lopatek a vzpřimovače bederní páteře. To mimo jiné znamená zvýšenou zátěž na krční a bederní páteř. Důsledkem takového typu dýchání pak není jen omezená kapacita plic, kdy se mělkým nádechem naplní pouze horní laloky plic, ale i vznik bolestivých syndromů, svalových dysbalancí nebo blokád žeber či obratlů a výhřezů plotének, a to krční i bederní páteře,“ dodává Bílková.
Mělce dýcháme často i ve stresu, kdy se mělce nadechujeme a méně vydechujeme. V krvi se pak často sníží hladina kyslíku pod snesitelnou mez.
„Krevní pH se stane alkalické, což zalarmuje mozek. Sympatický nervový systém je aktivován. Blížící se nebezpečí je zachyceno amygdalou, centrem pro vnímání strachu. Následuje sled biochemických událostí, které vyústí ve vyplavení stresových hormonů adrenalinu a kortizolu. V mozku dochází k acidobazické nerovnováze a my se nebezpečně přiblížíme k záchvatu paniky – a mimoto si o kousek zkrátíme život,“ upozorňuje lékař Sunjeev Kamboj, farmakologický expert z University College v Londýně.
Méně častým typem dýchání je tzv. dolní typ dýchání neboli dýchání čistě jen do břicha. Břicho je uvolněné a s nádechem se vypoulí dopředu. Při tomto typu dechu trpí hlavně bederní páteř, která je prověšená dopředu, hrudník a žebra se nerozpínají, břišní svaly jsou povolené.
