Článek
„Velkým rizikem sociálních sítí je návykovost. Snadno na sítích zaženeme nudu, nebo naplníme čas, který bychom mohli věnovat něčemu smysluplnějšímu. Také se začneme porovnávat s druhými.
Prezentovaný svět, životy druhých jsou dokonalé, krásné, šťastné. Nebo naopak, velmi rychle se k nám dostanou poplašné a falešné zprávy. Je opravdu těžké se orientovat v tom, co je pravdivé, ověřené a co má vyvolat senzaci, nebo i strach,” říká Lucie Skalíková, ředitelka Ambulance Neo Centrum.
Sociální média mají dvě strany. Na jednu stranu nám pomáhají zprostředkovat informace, porozumět tragédiím, které se odehrávají po celém světě a podněcovat nás k chování, které přináší pozitivní změnu. Na stranu druhou se denně setkáváme s tolika znepokojujícími zprávami, že postupem času dochází k otupění.
Kdy je ta pravá chvíle udělat ve svém životě změnu
„Sociální média znecitlivují naše reakce na tragédie, poskytují nám až příliš mnoho informací (mnohdy vytržených z kontextu),“ vysvětluje Katie Day Goodová pro Huffington Post a dodává, že jsme se stali otupělí k situacím, které nás dříve pobuřovaly nebo se zdály nepředstavitelné.
Další negativní vlivy sociálních médií
Znecitlivění není ale zdaleka jediným problémem. Podle licencované poradkyně v oblasti duševního zdraví Mary Joyeové vyvolávají špatné zprávy v našem těle obranné reakce podobné těm, které reagují na boj, útěk nebo stres.
„Začnou se uvolňovat stresové hormony v čele s adrenalinem a kortizolem, a to i když sedíte na gauči v obývacím pokoji,“ říká Joyeová.
Opakovaným vystavováním špatným zprávám neboli tzv. doomscrollingem pak dochází k zprostředkování traumatu. To se může projevovat podrážděností či uzavřeností.
Jak dohadování s lidmi na internetu ovlivňuje naše zdraví
Narušená schopnost empatie
Sociální média mohou také přispět k tomu, že lidé jsou vůči sobě méně empatičtí kvůli desenzibilizaci a anonymitě.
„Lidé mají tendenci psát na internet věci, které by si v reálu nikdy nedovedli představit říci nahlas,“ upozorňuje Joyeová.
Jaké změny v chování mohou naznačovat depresi
Nadměrný doomscrolling navíc může vést k výkyvům nálady, ztrátě chuti k jídlu, problémům se spánkem, a dokonce i kardiovaskulárním problémům.
Jak se vyhnout doomscrollingu, a přitom mít informace
Pokud se ptáte, kolik času na sociálních sítích je považováno za zdravé, neexistuje přesná odpověď. „Tolik, abych měl prostor na práci, rodinu svůj osobní život a setkávání s konkrétními lidmi, odpočinek, sport, své koníčky. A abych dokázal večer přístroje vypnout a dovolil si být offline, bez pocitu, že mi něco uniká,” dodává Lucie Skalíková.
Pokud chcete omezit používání sociálních médií, můžete udělat hned několik věcí. Nejprve však musíte uznat, že došlo k problému. „Povědomí je vždy prvním krokem ke změně chování,” říká terapeutka Lin Sternlichtová.
„Jednotlivec si musí uvědomit, jaký negativní dopad má doomscrolling na jeho život, a potom mít touhu chtít změnit svoje návyky.”
Šest nenápadných příznaků sezonní deprese
Nastavte si tvrdé limity, kdy budete přijímat zprávy. Historicky lidé přijímali zprávy buď ráno v podobě deníku či večer prostřednictvím večerníku a dále pak večerních zpráv.
Důležitá je také konzumace pozitivních zpráv. Vyhýbejte se černým kronikám, a naopak vyhledávejte pozitivní příběhy, které působí pozitivně na naši psychiku.
Vypořádejte se s FOMO (Fear of missing out)
Pocit, že mi něco uniká, že nejsem součástí něčeho, co ostatní zažívají, je negativním důsledkem sociálních sítí. Lidé cítí úzkost, aby něco nezmeškali, mají strach, že přicházejí o něco, čeho se ostatní účastní.
„Pokud vnímáte, že váš život je zajímavý, naplněný, nepotřebujete dohánět ostatní. Cesta je v posílení svého pocitu, že váš život je hodnotný, vaše vztahy jsou funkční a kvalitní, a to bez nutnosti se účastnit party, koncertů, akcí, diskuzí, bez srovnávání s druhými. Jde o vnitřní pocit, vnitřní jistotu. Pokud je naše sebehodnocení závislé na druhých, budeme stále pochybovat, jak si stojíme,” uzavírá Skalíková.
