Smutek versus deprese aneb Kdy je čas vyhledat odbornou pomoc

Smutek versus deprese – mezi těmito dvěma stavy je velmi tenká hranice. Znalost rozdílů mezi nimi je klíčem k pochopení toho, s čím se potýkáte a jak vše zvládnout.

I když existuje mnoho různých variací deprese, základní formy jsou dvě. „Tzv. chemická deprese je způsobena chemickou nerovnováhou ve vašem mozku, která je často genetická nebo je důsledkem traumatu. Situační deprese je pak obvykle krátkodobý smutek, často způsobený nějakou životní událostí,“ vysvětluje pro Yourtango koučka Mitzi Bockmannová.

Abyste dokázali poznat, s čím se potýkáte právě vy, je dobré si v dané chvíli odpovědět na několik otázek.

Jedním ze způsobů, jak zjistit, zda se potýkáte s vážnou depresí, či jen přechodným smutkem, je zvážit, co se právě děje ve vašem životě.

Je někdo z rodiny nemocný? Zemřel vám psí miláček? Přišli jste o práci, měli jste nehodu? V životě každého člověka se vyskytnou podobné události, kvůli kterým je dočasně ochromen a smutní. Důsledkem podobných situací může být situační deprese, tedy krátkodobý pocit deprese, který po čase odezní.

Důležité je si uvědomit, zda se vaše rozpoložení změnilo ještě před některou uvedenou událostí, nebo až po ní.

Pokud jste byli jinak v pořádku, než se něco zásadního přihodilo, pak jste s největší pravděpodobní jen smutní a časem vše pomine. Je-li podobný stav dlouhodobější, jde nejspíš o chemickou depresi.

Pokud jste zažili nějaký životní otřes, od kterého uplynul již nějaký čas, a vy se stále cítíte mizerně, nebo dokonce ještě hůř, je dobré se ohlédnout zpět v delším čase několika týdnů, měsíců i let.

Byla vaše nálada střídavě nahoře a dole podle toho, co vám život přinášel? Nebo jste spíše víc na dně než spokojení? Pokud si to nevybavíte, zkuste si vyplňovat každý den graf nálady. Zkuste ji ohodnotit každý den na stupnici od 1 do 10. Podle hodnot pak snáze vysledujte, jak se v delším horizontu cítíte a možná to bude i dobrý impuls k tomu navštívit odborníka.

Charakteristickým rysem chemické deprese je beznaděj, tvrdí Mitzi Bockmannová. Pocit, že už nikdy nebudete šťastní, nebudete milovat nebo nikdo vás, život nestojí za to žít – to jsou podobné názory v daném stavu.

V tomto rozpoložení nemusí mít člověk ihned sebevražedné myšlenky, ale rozhodně zpochybňuje vše, co mu život nabízí.

U smutku a situační deprese je negativních emocí také mnoho, ale výhled obecně není beznadějný.

Čím déle bude deprese přecházena bez léčby, o to víc se bude zhoršovat. Pokud máte pocit, že se věci postupem času stále zhoršují, je třeba se s tím co nejdříve svěřit. U smutku bývá první „náraz“ emocí silný, ale postupem času se vše zlepšuje. V tom je rozdíl.

„V mé rodině se deprese vyskytuje po generace. Můj pradědeček se s ní potýkal, dědeček kvůli ní v 50. letech podstoupil strašlivou léčbu. I u mě ji diagnostikovali, když mi bylo 42 let. Tehdy jsem se dozvěděla, že v mnoha případech se deprese a další poruchy nálady v rodině dědí,“ popisuje na svém blogu Bockmannová.

I proto radí nepodceňovat podobné chování u různých členů rodiny, a pokud se vyskytne podezření na chemickou depresi, je lepší co nejdříve vyhledat pomoc.