Smích jako lék na rýmu i nachlazení

Tým lékařů z Carnegie-Mellonovy univerzity v americké Pensylvánii, vedený doktorem Sheldonem Cohenem, vyšetřil emocionální postoje 334 zdravých dobrovolníků. A pak je infikoval virem, který nejčastěji vyvolává nachlazení a rýmu (tzv. rhinovirus).

Depresivní, nervózní nebo zlostní jedinci se ukázali třikrát náchylnější k nemoci než lidé uvolněnější, šťastnější a optimisticky ladění. Ti si také méně stěžovali na nepříjemné průvodní příznaky choroby (horečky, bolesti, zduřelé sliznice, velkou tvorbu hlenu atd.). Výzkum publikoval odborný časopis Psychosomatic Medicine.

K podobným závěrům dospěli vědci z univerzity v Santiagu de Compostela ve Španělsku. Celý rok průběžně sledovali více než 1100 zaměstnanců a studentů univerzity. Zjišťovali, do jaké míry ovlivňuje jejich imunitu zvýšený psychický tlak.

Zaměřili se na několik typů stresu, včetně toho, který si lidé způsobují ve velké míře sami svými negativními postoji, případně svou úzkostlivostí nebo neurotickým založením. Srovnávali také jejich nemocnost s nemocností pozitivně naladěných jedinců. Ukázalo se, že virovou infekcí se nejsnáze nakazí lidé s negativními názory a pesimistickým laděním osobnosti. Bez ohledu na to, jestli užívali vitamín C, kouřili nebo pili alkohol. Pravděpodobnost nachlazení u nich byla čtyřikrát vyšší než u ostatních pozorovaných.

Vysoké riziko onemocnění rýmou zaznamenali vědci také u osob, které měly subjektivní pocit, že žijí ve stresu, i když to objektivně nebylo tak dramatické. Tito jedinci byli třikrát více náchylní k nachlazení.

Lidé neustále hledají zázračné přírodní preparáty na rýmu, nachlazení, chřipku a další infekce horních cest dýchacích. Přitom mají jeden skvělý přirozený prostředek přímo po ruce: dostatek odpočinku a zejména spánku. Měli by na něj myslet hlavně v období chřipkových infekcí.

Že nejde o nic zanedbatelného, zjistili lékaři z Carnegie Mellon University v Pittsburghu. Mapovali, jak dlouho a jak kvalitně spí 153 zkoumaných mužů a žen. Zajímalo je i to, jestli se ráno probouzejí odpočatí. Pak je nakazili virovou infekcí a zaznamenávali, kolik z nich onemocní. U lidí, kteří toho moc nenaspali, vypukla virová infekce horních cest dýchacích třikrát častěji než u těch, kteří si dopřávali 7 až 8 hodin spánku. Jeho nedostatek totiž narušuje správnou funkci imunitního systému.

Nejúčinnější prevencí proti infekcím dýchacích cest je otužování. Nadšenci, kteří se každou zimu vrhají u Národního divadla do mrazivých vod Vltavy, prakticky nevědí, co je to rýma, nachlazení nebo chřipka. Otužování však zdaleka nemusí mít formu tak drsných ledových koupelí nebo nepříjemného ranního sprchování studenou vodou.

Mnohem příjemnější je saunování. Smysl má ovšem i to, když začneme vypínat topení v přetopených místnostech, přestaneme se nabalovat, budeme spát při otevřeném okně, zvládneme chodit na procházky za každého počasí atd.

Na posílení imunity nabízejí v lékárnách řadu přípravků. Například nukleotidy (juwík, preventan, imuregen, fortisim aj.). Ty ale zná málokdo. Přitom v mateřských školkách, kde je děti užívaly, dokázaly snížit nemocnost na infekce horních cest dýchacích minimálně o třetinu.

V poslední době se staly populární betaglukany (například s extraktem z hlívy ústřičné). Podobně jako nukleotidy stimulují imunitu necíleně.

Na trhu se objevily také lyzáty. Tyto přípravky obsahují usmrcené bakterie nebo jen jejich obaly. Fungují podobně jako vakcíny. I u nich se potřebné efekty projeví až po několika týdnech užívání. Navíc posilují imunitu pouze proti konkrétním baktériím, nikoliv proti virům.

Co dělat, když se přes všechnu snahu nachladíme a dostaneme rýmu? Měli bychom myslet na to, že jde obvykle o virózu. U té je potřeba zůstat v teple, nenamáhat se, vzít si aspirin a hodně pít. Dostatek vhodných tekutin pomáhá organismu lépe bojovat s viry. Nejlepší bývá čistá voda nebo bylinné čaje.

Na ucpaný nos lze použít některé z nosních kapek, které zmenšují otok sliznic a uvolňují hlen. Neměli bychom je však užívat déle než pět až sedm dní. Jinak si na ně organismus začne zvykat a jejich účinky budou sporné.

Pokud rýma trvá déle než týden, hlen houstne a mění barvu, měli bychom zajít za lékařem. Zvlášť když máme teploty. Na virovou infekci nasedla velice pravděpodobně infekce bakteriální. Tu často musíme léčit pomocí antibiotik. Dobré je používat hned od začátku potíží sprej s mořskou vodou, který se dá koupit v lékárně. Že to je komerční nesmysl a tahání peněz z kapes?

V přednáškovém sále pařížské fakultní nemocnice Necker & Saint Vincent bylo nabito. Prof. MUDr. Philippe Contentin, DrSc., specialista ze zdejší ORL kliniky, vysvětloval, v čem spočívá smysl těchto sprejů. Zklidňují sliznice. Mají mírně dezinfekční účinky a posilují imunitu slizničních buněk i jejich regeneraci.

„Nám se nejvíc osvědčily u nejrůznějších druhů rým a také jako prevence komplikací, které se mohou následně objevit,“ říkal. „Ať už je to zánět nosních dutin, středního ucha, nebo další potíže.“

Že jejich účinky nejsou žádným babským výmyslem, to lze snadno ověřit. Stačí, když napíšete na internetové adrese www.pubmed.com do hledače anglický výraz nasal lavage, tedy nosní výplach. Vyjede vám dlouhý seznam vědeckých prací, které zkoumaly, případně dokázaly pozitivní účinky výplachu na lidské zdraví.

Profesor Contentin ho považuje za užitečnou součást preventivní hygieny. Své děti vedl k tomu, aby si každé ráno prostříkli sprejem nos. Stejně jako si čistí zuby. Líp se jim pak dýchá. Navíc to pomáhá udržovat sliznice nosohltanu v dobré kondici. A to logicky znamená, že jsou odolnější i vůči infekcím, jako je rýma.