Sladkosti je třeba pečlivě vybírat

Mlsání čokolády a výrobků z ní obvykle spojujeme s chvílemi relaxace a pohody. Jsme zvyklí dávat ji jako dárek či ocenění, děti ji často dostávají za odměnu. Velký vliv na její konzumaci má také reklama, která některé výrobky představuje jako prototyp zdravé svačiny, např. s poukazem na obsah mléka. Pokud takovou reklamu sledují děti, pak mnohdy vyžadují zařazení propagovaného výrobku do jídelníčků. Před zdravými potravinami dávají samozřejmě raději přednost čokoládě a odmítají ty, které jsou pro organismus užitečnější, ale nejsou zdaleka tak lákavé.

Pravidelný příjem sladkostí vede časem nejen k nerovnováze v jídelníčku, ale k mnohem vážnějším zdravotním rizikům -v první řadě k nadváze. Snaha o zdravou životosprávu přitom neznamená vyloučit sladkosti z jídelníčku. Je jen třeba si je pečlivě vybírat, například podle glykemického indexu (GI). Platí, že čím je GI nižší, tím menší množství ho obvykle zkonzumujeme, protože vyvážená hladina cukru v krvi (glykémie) nevyvolá další chuť na sladké.

Pro děti ve věku 7-10 let vypadá přiměřený denní příjem živin takto: 1700 kcal (7140 kJ), z toho by mělo být 24 g bílkovin, 66 g tuků a 252 g sacharidů. Pokud však dítě sní například 200 g Kinder čokolády, přijme najednou 1100 kcal, 22 g bílkovin, 68 g tuků a 102 g sacharidů.

Ačkoliv se potřebné nutriční hodnoty snadno naplnily konzumací čokolády, již jedna její porce představuje ve stravování problém. Jídelníček je nevyvážený a jednostranný. Chybí v něm potřebné vitamíny, minerální látky, vláknina a další důležité složky. Vzhledem k vysoké energetické hodnotě čokolády však není prostor k jejich doplnění, proto ji zařazujeme do stravy jen občas, jako zpestření.

Čokoládu si lze dopřát jen zřídka, nepatří totiž k základním potravinám. Správné rozhodnutí nám usnadní, když budeme znát výživovou (nutriční) kvalitu svého stravování. To znamená, jaká je skladba živin s ohledem na naše potřeby a zdravotní stav. Pokud máme jídelníček bohatý na energii a nasycené tuky, je konzumace čokolády jen "přiléváním oleje do ohně". V takovém případě se naopak doporučuje energetický příjem snížit a nezvyšovat ho další kalorickou bombou.

Čokoládu si sice můžeme dopřát, ale měla by to být jen občas jedna kostička, Nejvhodnější je hořká čokoláda s vyšším obsahem ořechů. Pokud je naše stravování optimální a konzumujeme hlavně rostlinné tuky, můžeme si dovolit čas od času sníst i menší bonboniéru. Samozřejmě je to spíše výjimka.

U menších dětí je velmi problematické dodržet potřebné zastoupení živin a vhodné složení mastných kyselin. Pokud do jídelníčku zařadíme potravinu bohatou na energii a s nevhodnou skladbou mastných kyselin, narušíme jeho rovnováhu. Vychýlí se jak k nadbytku energie, tak zejména k nárůstu nevhodných druhů mastných kyselin. Ve zdravém stravování dítěte mohou být ale tyto výrobky jen výjimkou a konzumované množství by nemělo překročit jeden dílek čokolády.

Jak si vybrat k mlsání ten nejvhodnější druh čokolády? Pomůže nám, když si pečlivě přečteme obal. Zvolme tu, která zatíží organismus menším množstvím nežádoucích nutričních složek. I mezi čokoládami totiž existují rozdíly - záleží na tom, zda je v nich použita mléčná či hořká čokoláda, zda jde o běžnou čokoládu či o výrobek s vyšším obsahem kakaa.

Výrobce není povinen uvádět nutriční hodnoty a většinou nebývají uvedeny ani jednotlivé mastné kyseliny, proto se řídíme výčtem surovin. Základním pravidlem by měl být GI (čím nižší, tím lepší, protože dané pochoutky pak sníme méně). Vybíráme si proto výrobky s obsahem vlákniny (ořechy, semínka, ovoce), vyšším obsahem kakaového prášku (tmavé druhy, hořké chuti, vždy mají na obalu uvedeno kolik procent kakaa obsahují).

Jsou výrobky, které sice vnímáme jako zdravé, například různé müsli tyčinky, ale tyto potraviny těmto kritériím nemusejí odpovídat. Záleží na tom, zda mají obilná zrna extrudovaná, pak mají vyšší glykemický index a často jsou i přislazovány. Jak vyplývá z expertízy Fóra zdravé výživy, svým složením nejsou pro zdraví nijak výhodné ani jejich polevy.