Skrytá hrozba v podobě demence aneb Jak si co nejlépe udržovat paměť

Zákeřnost demence spočívá v tom, že se může dlouhé roky pomalu rozvíjet, než se objeví závažnější rozeznatelné příznaky.

Na rozdíl od zaznamenaného poklesu výskytu kardiovaskulárních chorob a rakoviny se případy demence v letech 1990 až 2016 více než zdvojnásobily, podle předpovědí se do roku 2050 dokonce ztrojnásobí, tvrdí psycholog Stephen Almada.

Dá se ale vůbec s demencí, kterou lze charakterizovat jako chorobu, při níž dochází k degenerativním změnám v mozkové tkáni, nějak bojovat? Nejlépe preventivně i roky dopředu a posilovat vlastní paměť a schopnosti?

Samozřejmostí je omezení rizikových faktorů, které provázejí řadu dalších nemocí, jako je alkohol, nadváha, stres, nedostatek spánku a další. Čemu ještě věnovat pozornost?

Mezi rizikové faktory výskytu demence patří i dlouhodobé vystavení smogu a znečištěnému ovzduší obecně. I když jde v tomto případě o nejobtížněji kontrolovatelný faktor, i tak se s tím dá něco dělat.

Pokud už volíte místo k životu, rozhodně nevybírejte nic poblíž frekventovaných silnic či dálnic, odborníci nehledě na výskyt koronaviru doporučují i nošení masky, pokud není zbytí a musíte se v podobném prostředí pohybovat.

Chronické vystavení vysokému znečištění ovzduší je podle lékařů spojeno s rozvojem demence u dospělých a tvorbou proteinů (spojených s Alzheimerovou chorobou) v mozku dětí a kojenců, a to již od 11 měsíců věku.

Samota zabíjí. Možná ne hned tělesně, ale duševně rozhodně ano. Ničí láskyplné vztahy, zpřetrhává běžná pouta, omezuje péči a starost o druhé i sebe samé.

Jak se tomu vyhnout? Nestraňte se lidem, i když třeba nemáte partnera. Vždy se dá najít příležitost, jak potěšit sebe i ostatní. Ať už jde třeba o ranní klábosení při koupi kávy, krátký hovor s kolegou ve výtahu nebo jen úsměv na cizího člověka, který vás míjí, jakékoli sociální vazby se počítají...

Mezi rizikové faktory spojované s demencí patří i konzumace nezdravých či průmyslově zpracovaných potravin. Podle dřívější studie v letech 1999 až 2018 rostla konzumace průmyslově zpracovaných potravin hlavně ve skupině 2 až 19 let. To může být podle odborníků i jedna z odpovědí na otázku, proč se nečekaně zvyšuje výskyt demence i u mladých lidí.

Zkuste proto věnovat větší pozornost tomu, co jíte. Nejednejte automaticky, plánujte si, co budete jíst. Rovněž si také uvědomte, jak se po jídle cítíte.

Jak bylo zmíněno výše, jedním z rizikových faktorů rozvoje demence může být i dlouhodobější nedostatek kvalitního spánku.

Poruchy spánku ve středním věku zvyšují riziko demence ve věku pozdějším, tvrdí zjištění studie publikované na vědeckém serveru Science Direct. U jedinců starších 60 let je pak udržení spánku o to náročnější a může tak mít negativní dopad na paměť.

Spánkoví odborníci proto doporučují dodržovat pravidelný spací režim, jak jen to jde, a to i o víkendech. Aby nedocházelo k jeho narušení, měli bychom se vyhýbat 2-3 hodiny před spaním náročnějšímu cvičení, stejně jako různým stimulantům v podobě kofeinu či nikotinu. Vhodné není ani nadměrné množství tekutin vypitých chvíli před spaním, o alkoholu či těžkých jídlech nemluvě.

Způsobem, jak podpořit své tělo, a hlavně mozek, je i cvičení. Jeho skrytá síla spočívá v požadavcích, které klademe na své tělo, sami sebe a mozek, aby se spojily a spolupracovaly jako celek.

Bez zdraví sebe sama, duše a těla není zdravý ani mozek. Není tedy náhoda, že kardiovaskulární a svalová zdatnost jsou spojeny s mozkovou kondicí. Chcete-li být více aktivní a mít celistvější životní styl, dbejte na určitá pravidla.

Může se vám hodit na Seznamu: