Článek
Přitom je jasné, že odlišné zdravotní komplikace mohou potkat děti, dospělé a seniory. Na kole si dáváme pozor na jiné potíže než při rybaření, při plavbě na lodi anebo během příjemného lenošení v tuniském hotelu, ve kterém máme pobyt all inclusive.
Když jedeme na místo, které dobře známe, většinu rizik si umíme dobře spočítat. A víme, co dát do lékárničky s sebou. Pokud jedeme někam poprvé, je dobré se ptát nejen cestovek a jejich průvodců, ale i lidí, kteří už na tom místě byli, znalců místního prostředí nebo známých našich známých.
Také bychom před tím, než vyrazíme do ciziny, měli uzavřít dobré zdravotní pojištění na cesty. Je rozdíl, jestli se jedeme koupat k moři nebo zdolávat na horském kole krkolomné svahy. V druhém případě bývá dobré si trochu připlatit. Těch pár korun navíc stojí za to.
Sluníčko jako alkohol: může prospět i škodit
Klasikou téměř pro všechny, kteří vyrazili na letní dovolenou, jsou náplasti a obvazy. Ale také teploměr, léky na horečku nebo bolesti hlavy (aspirin, panadol, acylpirin) a pantenol, pokud potřebujeme zklidnit kůži spálenou od sluníčka, protože jsme se málo namazali krémy s dostatečně vysokým ochranným faktorem.
Pokud špatně spíme, je dobré zkusit nejdřív dražé s kozlíkem lékařským a teprve pak léky běžné na tento problém. Když si po hmoždíme kotník nebo potřebujeme něco na oteklé nohy, můžeme sáhnout po osvědčeném octanu hlinitém. V upravené podobě (bez olova) dobývá zpátky lékárny.
U prostředků na průjmy a trávicí potíže hodně záleží, kam jedeme. V ČR obvykle stačí živočišné uhlí a mírné dezinfekční prostředky typu endiaronu. V cizině to bývá složitější. Pomůže nám, když se poradíme s někým, kdo zná zemi, kam jedeme. Svého času jsme si s rodinou oblíbili Tunisko. Na místní průjmy používali ercefuryl. U nás běžné léky totiž na ně moc nezabíraly. Lék jsme kupovali přímo na místě.
S pinzetou na ježky
Nejvíc Čechů jezdí do Chorvatska. Tady kromě spálené kůže a štípnutí hmyzu (na to pomáhají pomůcky typu fenistilu, tea tree nebo další prostředky, které vám doporučí v lékárně) hrozí zejména to, že v moři šlápnete na mořského ježka. Proto bychom měli vézt s sebou pinzetu, lupu a dezinfekci (jódovou tinkturu, peroxid vodíku apod.).
Pro milovníky potápění se šnorchlem, po kterém často pálí oči, je praktickou pomůckou oční dezinfekce, případně něco na zklidnění očí.
Pokud jde o komáry, kteří nám dokážou pěkně znepříjemnit spaní, věří spousta z nás repelentům z lékárny. Méně známý je prostředek s vitamíny řady B, po němž nepřipadáme hmyzu jako příliš lákavé sousto. Někteří z nás udělali dobrou zkušenost s elektrickými přístroji. Z malé destičky uvolňují látky odpuzující právě komáry. Další věří moskytiérám. Kutilové si pak vozí s sebou síť se suchými zipy. Přilepí ji na okno apartmánu.
Řada lidí potřebuje něco na překyselený žaludek. V lékárně nabízejí několik přípravků. Těm, které trápí nadýmání nebo si hůř zvykají na jiný typ stravy, určitě doporučí preparát s enzymy zlepšujícími trávení.
Mně se na pálení žáhy nejlépe osvědčila zelenina (bývá mírně zásaditá). Zejména hlávkový salát. Zneutralizuje mi kyselé žaludeční šťávy lépe než prostředky koupené v lékárně. Ale netvrdím, že je to řešení pro každého. Vyzkoušejte to a uvidíte.
Riziková jízda na jeden zátah
Řada potíží hrozí člověku i na dlouhé cestě k moři. Typické jsou třeba opruzeniny. Někteří lékaři jim říkají džípová nemoc.
Někomu stačí jako prevence měkké volné prádlo, které dobře saje pot. A časté zastávky, kdy se může provětrat, projít po odpočívadle, případně protáhnout.
Jiný nedá dopustit na speciální ubrousky napuštěné látkou s antibakteriálními, antivirovými a protiplísňovými účinky. Během cesty si jimi přejede v podpaždí, na vnitřní straně stehen, v rozkroku, v podbřišku a ženy pod prsy. A opruzeninám, které v moři tak nepříjemně pálí, s největší pravděpodobností předejde.
Velmi častá, a bohužel také velmi riziková, je jízda autem k moři na jeden zátah, jen s minimem přestávek. Spousta řidičů navíc v práci do poslední chvíle šturmuje a před odjezdem spí jen minimálně. Cestou pak pije z termosky jedno kafe za druhým.
Netuší, že lepší než káva je guarana (i tu lze koupit v lékárně). Nepřekyselí žaludek a její účinek stoupá pozvolna, stejně jako pozvolna odeznívají její efekty. U kávy je nástup a pád účinku daleko strmější, tedy i rizikovější.
Podle výzkumu dopravních psychologů jsou mnohem lepší pravidelné přestávky každé dvě hodiny (nejvíc nehod je po třech hodinách jízdy bez pauzy). Ale také pár dřepů, cviky, protažení a hroznový cukr. K pití pak dostatečné množství neslazených balených vod a k jídlu lehká racionální strava, po které nebudeme usínat za volantem tak jako po klasických řízcích.
Pohoda místo závodění
K nejčastějšímu dopingu na cestách patří kofein a nikotin. Někteří řidiči věří energetizujícím nápojům, jiní dechovým cvičením a glukóze. Dodají unavenému mozku, co potřebuje nejvíc: kyslík a jednoduché cukry.
Řada lidí udělala dobrou zkušenost s přípravkem obsahujícím vedle kofeinu cukry a povzbuzující taurin. V lékárnách i na internetu vám samozřejmě nabídnou další preparáty.
Ať si vyberete jakýkoliv, měli byste vědět, že nejlepší je dostatečný odpočinek a klidná jízda ve dne. Kromě přestávek může pomoci i střídání řidičů, a pokud je to třeba, tak také zdřímnutí, když cítíte, že únava překračuje rozumnou mez.
Prostředky na chrápání
V poslední době se v lékárnách objevily prostředky proti chrápání: sprej a nosní proužek. Spousta lidí, pro které je docela svízelné společné spaní s chrápajícím partnerem, zejména v hotelu nebo v malém apartmánu, se pro ně může nadchnout. Měli by je ale vnímat střízlivě.
I když třeba účinek nosního proužku na zmírnění chrápání dokazují docela seriózní studie lékařů, pořád jde jen o zmírnění. Lidé si na dovolené rádi dopřejí alkohol, který chrápání jak známo zhoršuje. Proto je lepším řešením, že si třeba za apartmá připlatíme, aby chrápal mohl spát ve vedlejším pokoji.