Sedm nejhorších typů potravin pro náš mozek

Odhady předpovídají, že demence postihne do roku 2030 více než 65 milionů lidí na celém světě. Podle odborníků v tom sehrává roli i špatné stravování, které negativně ovlivňuje paměť, náladu a další funkce mozku.

Pokud chcete minimalizovat riziko onemocnění demencí, pak byste se měli zaměřit na svůj jídelníček a pokud možno z něj vyřadit potraviny, které mozku nejvíce škodí.

Podívejte se s námi, jaké to jsou.

Je jedno, zda milujete nejrůznější limonády, energetické nápoje, nápoje vhodné pro sportovce či ovocné šťávy, pokud si jich dopřáváte příliš, hrozí vám podle vědeckých zjištění nejen riziko obezity, cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění, ale i vyšší riziko Alzheimerovy choroby.

Základní složkou mnoha slazených nápojů je kukuřičný sirup (glukózovofruktózový sirup) s vysokým obsahem fruktózy (55 % fruktózy a 45 % glukózy), což může vést k obezitě, vysokému krevnímu tlaku, vysokému cholesterolu, cukrovce a arteriální dysfunkci. A právě tyto aspekty metabolického syndromu mohou vést k dlouhodobému riziku rozvoje demence.

Studie na zvířatech navíc prokázaly, že vysoký příjem fruktózy může vést k inzulinové rezistenci v mozku a také ke snížení mozkových funkcí, paměti, učení a tvorby mozkových neuronů.

Další studie na potkanech, jejíž výsledky uvedl server PubMed, zase zjistila, že strava s vysokým obsahem cukru zvyšuje zánět v mozku a zhoršuje paměť. Navíc potkani, kteří konzumovali stravu obsahující 11 % glukózovofruktózového sirupu, na tom byli hůře než ti, jejichž strava obsahovala 11 % klasického bílého cukru.

I když jsou zapotřebí ještě další studie na lidech, výsledky všech dosavadních naznačují, že vysoký příjem fruktózy ze slazených nápojů má skutečný dopad i na funkce mozku.

Rafinované sacharidy jsou cukry a škroby zbavené během průmyslového zpracování především vlákniny a dalších důležitých složek. Řadí se mezi ně i bílá mouka, u níž se při výrobě zrna obilnin opakovaně odírají a zbavují slupky a spolu s ní i cenných látek pod slupkou.

Tyto sacharidy mají obecně vysoký glykemický index (GI), to znamená, že je tělo rychle stráví, což způsobí prudký nárůst hladiny cukru v krvi a inzulinu.

Pokud jich navíc najednou zkonzumujete větší množství, mají tyto potraviny i vysokou glykemickou nálož (GL). Ta označuje, jak moc potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi, a to na základě velikosti porce.

Již dříve přitom bylo zjištěno, že potraviny s vysokým GI a GL narušují mozkové funkce.

Podle jedné vědecké studie pouhé jedno jídlo s vysokou glykemickou zátěží může zhoršit paměť u dětí i dospělých.

Jiná studie na zdravých vysokoškolácích zjistila, že vyšší příjem tuku a rafinovaného cukru stojí i za horší pamětí.

Vědci se domnívají, že negativní vliv rafinovaného cukru na paměť je způsoben zánětem hipokampu, což je část mozku, která ovlivňuje některé aspekty paměti, stejně jako reakce na signály hladu a plnosti.

Zánět je přitom uznán i odbornou veřejností jako rizikový faktor způsobující degenerativní onemocnění mozku včetně Alzheimerovy choroby a demence.

Sacharidy mohou mít i další účinky na mozek. Jedna studie například zjistila, že děti ve věku od šesti do sedmi let, které konzumovaly stravu s vysokým obsahem rafinovaných sacharidů, také dosáhly nižších výsledků v oblasti neverbální inteligence.

Přestože mezi transmastné kyseliny patří i tuky přirozeně se vyskytující v živočišných produktech, jako je maso a mléčné výrobky, nejsou v tomto směru problémem.

Za vysoce problémové jsou považovány především průmyslově vyráběné transmastné kyseliny, známé také jako hydrogenované rostlinné oleje, které naleznete v některých rostlinných tucích, margarínech, čokoládových polevách, hotových dortech, balených sušenkách a v mnoha dalších sladkostech.

Pokud už se nedokážete zcela vyhnout těmto tukům, pak alespoň hleďte na to, aby váš jídelníček obsahoval i vyšší množství omega-3 mastných kyselin, které zvyšují sekreci protizánětlivých sloučenin v mozku a mohou tak minimalizovat škody konzumovaných nebezpečných tuků.

Vysoce zpracované potraviny mívají vysoký podíl cukru, přidaných tuků a soli. Patří sem chipsy, sladkosti, instantní nudle, popcorn do mikrovlnné trouby, instantní omáčky a hotová jídla.

Většina těchto potravin je velmi kalorická, přitom obsahuje jen velmi málo nutričně zajímavých složek. Lidé po nich často tloustnou, což se negativně odráží i na zdraví mozku. Podle vědců například větší množství viscerálního tuku (obalujícího orgány) souvisí s poškozením a úbytkem mozkové tkáně.

Problém ale nastává i kvůli nízkému množství potřebných živin obsažených v této stravě, jelikož může docházet i z tohoto důvodu k rozvoji degenerativních onemocnění mozku.

Naopak vysoký obsah nezdravých ingrediencí může vést k poklesu metabolismu cukrů v mozku a k úbytku mozkové tkáně, což zvyšuje předpoklad vzniku Alzheimerovy choroby.

Podle vědecké studie jedním z dalších způsobů, jak mohou vysoce zpracované potraviny negativně ovlivnit mozek, je snížení produkce molekuly zvané mozkový neutrofický faktor (BDNF).

Tato molekula se nachází v různých částech mozku včetně hipokampu a je důležitá pro dlouhodobou paměť, učení a růst nových neuronů. Jakékoli snížení tedy může mít negativní dopad na tyto funkce.

Aspartam je umělé sladidlo používané v mnoha výrobcích bez cukru včetně nejrůznějších sirupů prodávaných jako léčiva či stravy doporučované pro diabetiky.

Aspartam se vyrábí z fenylalaninu, metanolu a kyseliny asparagové, přičemž právě fenylalanin může procházet hematoencefalickou bariérou (membrána mezi mozkem a krevním zásobením zbytku těla, která pomáhá chránit mozek tím, že zabraňuje pronikání některých látek) a může narušit produkci neurotransmiterů.

Kromě toho je toto sladidlo považováno za chemický stresor, jenž může zvýšit zranitelnost mozku vůči oxidačnímu stresu.

Někteří vědci se dokonce domnívají, že tyto faktory mohou mít negativní účinky na učení a emoce.

Navzdory těmto zjištěním je ale aspartam stále považován za bezpečné sladidlo, pokud ho lidé konzumují v maximálním množství 40–50 mg na kg tělesné hmotnosti za den.

Podle těchto pokynů by měl člověk vážící 68 kg zkonzumovat max. 3400 mg denně. Pro představu, běžná plechovka (340 ml) lehké koly obsahuje 180 mg aspartamu.

Pokud konzumujete alkohol s mírou, pak může být příjemným doplňkem dobrého jídla. Problém ale nastává v okamžiku, kdy jej konzumujete pravidelně a ve vyšších dávkách. Pak může mít skutečně velmi negativní dopady na mozek.

Dlouhodobá konzumace alkoholu může vést ke snížení objemu mozku, k metabolickým změnám a narušení neurotransmiterů, což jsou chemické látky, které mozek používá ke komunikaci.

Lidé se sklony k alkoholismu mají často nedostatek vitaminu B1. To může vést k mozkové poruše zvané Wernickeova encefalopatie, která se může rozvinout v Korsakoffův syndrom, jenž se vyznačuje těžkým poškozením mozku včetně ztráty paměti, poruch zraku, zmatenosti a nestability.

Nadměrná konzumace alkoholu může mít negativní dopady ale i u nealkoholiků. Těžké jednorázové epizody pití mohou způsobit, že mozek interpretuje emocionální podněty jinak než normálně. Lidé mají například sníženou citlivost na smutné tváře a zvýšenou citlivost na naštvané tváře. Předpokládá se, že tyto změny v rozpoznávání emocí mohou být příčinou agrese související s alkoholem.

Navíc konzumace alkoholu během těhotenství může mít devastující účinky na plod. Vzhledem k tomu, že jeho mozek se stále vyvíjí, mohou toxické účinky alkoholu vyústit ve vývojové poruchy, jako je fetální alkoholový syndrom.

Vliv zneužívání alkoholu u teenagerů může být také velmi škodlivý, protože mozek se stále vyvíjí. Teenageři, kteří pijí alkohol, mají abnormality ve struktuře, funkci a chování mozku ve srovnání s těmi, kteří ho nepijí. Obzvláště nebezpečné je míchání alkoholu s energetickými nápoji. U těchto dětí pak často hrozí vznik závislosti na alkoholu a rizikové chování.

Dalším účinkem alkoholu je narušení spánkového režimu. Pití velkého množství alkoholu před spaním je spojeno se špatnou kvalitou spánku, což může vést k chronické spánkové deprivaci.

Mírná konzumace alkoholu však může mít příznivé účinky včetně zlepšení zdraví srdce a snížení rizika cukrovky. Tyto příznivé účinky byly zaznamenány zejména při střídmé konzumaci jedné sklenice vína denně.

Ryby a rybí výrobky jsou pro nás velmi zdravé. Jsou vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin. Jenže některé z nich obsahují i vyšší množství rtuti, jež je považována za neurologický jed. Vyšší množství obsahují zejména dlouhověké dravé ryby, jako je žralok, mečoun či štika, candát a bolen.

Nicméně aby i tyto ryby byly pro lidi skutečně nebezpečné, tak by jich podle českého SZÚ děti musely sníst týdně 550 g živé váhy a dospělí 1900 g, což je vcelku nereálné množství.

Proč je rtuť nebezpečná? Poté, co ji člověk zkonzumuje větší množství, rozšíří se po celém těle, přičemž se začne shromažďovat v mozku, játrech a ledvinách. U těhotných žen se může koncentrovat i v placentě a plodu. Její toxicita spočívá v tom, že narušuje centrální nervový systém, neurotransmitery a stimulaci neurotoxinů, což vede k poškození mozku.

U vyvíjejících se plodů a malých dětí může rtuť narušit vývoj mozku a způsobit destrukci buněčných složek. To může vést k dětské mozkové obrně a dalším vývojovým opožděním a deficitům.

Většina ryb však není významným zdrojem rtuti. Ve skutečnosti ryby obsahují vysoce kvalitní bílkoviny a mnoho důležitých živin, jako jsou omega-3, vitamin B12, zinek, železo a hořčík. Proto je důležité zařadit ryby jako součást zdravého jídelníčku. Jen v případě dlouhověkých ryb omezit množství na 1 porci týdně.

Může se vám hodit na Firmy.cz: