Článek
Sezení má na náš organismus podobné dopady jako kouření. Poškozuje nejen orgán, jehož se přímo týká, ale zhoršuje celkový funkční stav lidského těla.
Například se zvyšuje četnost výskytu významných kardiovaskulárních patologií, jako je infarkt myokardu či cévní mozková příhoda. Každá hodina strávená vsedě zvyšuje riziko, přičemž stráví-li jedinec vsedě více než 15 hodin denně, hrozí mu z tohoto důvodu i předčasná smrt. Což potvrzuje i Světová zdravotnická organizace, jež považuje nečinnost za čtvrtého největšího zabijáka dospělých.
V pasivní poloze vsedě je také narušen oběh lipázy, což je enzym, který štěpí tuky, a tedy pomáhá spalovat tuky. Jedinec má tak sklony k přibírání na váze.
Problémy se svaly a páteří
„Při dlouhodobém setrvání v jedné poloze může dojít k únavě svalstva, které má vliv na udržení postavení páteře. Zkracují se břišní svaly a atrofují hluboké svaly zad. Hrozit mohou bolesti zad a různé další deformace,“ vysvětluje Tomáš Trč, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie pražské FN Motol.
Vlivem deformací přitom může docházet až k doživotnímu poškození páteře.
Pokud tedy trávíte většinu své pracovní doby v kanceláři u počítače, vaše svalstvo dostává pořádně zabrat. Zvlášť pokud není toto sezení dostatečně kompenzováno aktivním pohybem. Pomocí speciálního diagnostického testu ale můžete zjistit, jak na tom vaše tělo je. (Vyzkoušet ho můžete zde!)
Stabilizace páteře a posílení svalů
Předcházet potížím z dlouhodobého sezení lze posilováním středu těla (core) neboli svalů hlubokého stabilizačního systému. Ten se skládá z příčného břišního svalu, šikmých břišních svalů, pánevního dna, bránice a antagonistických vzpřimovačů páteře, tvořících spodní část zad.
Posílením těchto svalů se zlepšuje držení těla, stabilita či koordinace pohybů. Ukázku cviků naleznete zde.
Důležité je správné sezení
Podle odborníků existují tři evoluční druhy sezení. Přičemž za ten nejefektivnější je považován český vynález tzv. dynamicko-směrové sezení.
1. Klasické sezení – většina židlí a křesel se stále řídí pravidlem 90 stupňů. Kolena by měla svírat úhel minimálně 90 stupňů, čehož lze dosáhnout správně nastavenou výškou sedáku vůči výšce stolu. Pánev by měla být o něco výše než kolena, ideálně vodorovně se zemí.
Člověk by měl sedět s narovnaným hrudníkem, lopatky by měly směřovat dozadu dolů. Důležité je také mít uvolněná ramena, ruce lehce položené na podložce ke klávesnici a do monitoru se dívat rovnou před sebe s hlavou plně narovnanou.
2. Dynamické sezení neboli balanční sezení – (nejčastěji na velkém míči či speciálních židlích a křeslech). Při tomto způsobu sezení dochází k aktivaci některých svalů. Jelikož se ale přesně neví, jaké konkrétní svaly se přesně aktivují, nedoporučuje se sedět na těchto balančních pomůckách příliš dlouho. Může totiž dojít k nesprávné práci svalů, k jejich přetížení či k úrazu.
3. Dynamicko-směrové sezení – jedná se o nejmodernější druh sezení, během něhož dochází k aktivaci konkrétních svalových skupin. Děje se tak pomocí dynamicko-směrových podložek, které umožňují během sezení efektivní pohyb, při němž dochází k rozproudění krevního oběhu a lymfatického systému. Což potvrdily i výsledky výzkumu pomocí ultrazvukového měření.
„Výsledky ukázaly, že během používání podložky došlo k posílení stabilizačních svalů páteře, zvýšení energetického výdeje, k ústupu bolestí zad a celkovému zlepšení při běžných denních aktivitách,” upozorňuje MUDr. Martin Holinka z Karvinské nemocnice.
„Dynamicko-směrové podložky jsou tak doporučovány jak z pohledu prevence potíží vyplývajících z dlouhého sezení, tak i jako součást fyzioterapeutické léčby,” uzavírá téma Doc. MUDr. Michal Filip, PhD. z Ostravské univerzity.