Se zarůstajícími nehty si poradí rovnátka

„Nejčastější příčinou zarostlých nehtů na nohou je jejich nesprávné stříhání dokulata místo správného zastřižení rovně. Dalším rizikovým faktorem je nošení nevhodné obuvi, která je málo vzdušná a utlačuje prsty ze stran. Poslední příčinou pak bývají genetické dispozice,“ vysvětluje Jiří Vykydal ze společnosti Odel Laboratories, která se specializuje na domácí i profesionální pedikúru a podologii.

Problém se zarůstajícími nehty se však netýká pouze dospělých lidí. Potíže s nimi mívají rovněž malé děti, dokonce i kojenci.

„Je dobré vědět, že opakovaně zarůstající nehty a opakované záněty nehtových lůžek, zejména na nohou, mohou být u dítěte prvním příznakem některých geneticky podmíněných odchylek. Mezi ně se řadí třeba Turnerův syndrom. Pro dívky s Turnerovým syndromem jsou typické takzvané miskovité nehty, které rády zarůstají. Kolem nich se pak tvoří záněty, hlavně v prvních letech života,“ upozorňuje přednosta Pediatrické kliniky pražské FN Motol Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

„Mnoho lidí se snaží ulevit si od bolesti naprosto nevhodným způsobem, a to vystřižením části nehtu. Nehet se velmi často snaží vystřihnout i do hloubky nehtového valu, kam už nevidí. Nejen, že se při tom často zraní a riskují tak zanesení rány infekcí, ale navíc si tímto způsobem problém se zarůstáním nehtů ještě zhorší,“ varuje specialistka na podologii Mgr. Veronika Morstein Matulová z podologického a estetického centra PODOest v Praze.

Další cesta, kterou lidé často volí, vede obvykle k praktickému lékaři, který je odkáže na chirurgii. Lékař zde provede takzvané vytržení nehtu.

„Nejedná se o skutečné vytržení nehtu, jak si pod tímto označením mnozí představují. Jde o vyřezání části nehtové ploténky, takzvanou Emmertovu plastiku, s následnou plastikou nehtového valu. Tento zákrok je však velmi bolestivý, dlouho se hojí a negativně ovlivňuje život pacienta. Navíc je zde vysoká míra recidivy,“ vysvětluje Jiří Vykydal.

Podle studie univerzity v německém Erlangenu, jež se problematikou zabývá, byli pacienti schopni nosit pevnou obuv až po zhruba dvaceti dnech od chirurgického zákroku. Průměrná doba pracovní neschopnosti pak byla více než čtrnáct dní.

Chirurgickým odstraněním části či celého nehtu se navíc podle odborníků velice často poškodí lůžko a nehet následně vyrůstá ještě zdeformovanější.

„Nehtová rovnátka učí nehty správně růst, podobně jako je tomu u rovnátek zubů. Jejich předností navíc je, že se jedná o zcela bezbolestnou záležitost, bez jakéhokoli omezení, která přináší okamžitou úlevu,” upozorňuje podoložka Petra Pohůnková z Kliniky Esthesia.

Terapie trvá sice déle, ale prognóza je mnohem lepší než u invazivních metod. „Při pravidelné návštěvě podologie či pedikúry a správné péči dochází k úplnému vyléčení u většiny klientů,“ potvrzuje Mgr. Veronika Morstein Matulová.

Existuje hned několik druhů rovnátek. Jejich výběr vždy záleží na konkrétním případě. „Používáme jednostranná rovnátka, nalepovací a oboustranná rovnátka. Někdy ale není rovnátek vůbec třeba a vystačíme si s tamponáží nehtů, případně se Sulci protektorem (speciální gumička, která slouží jako dlaha, jež na okraji nehtu vyrovnává deformaci nehtového lůžka, vyklenutí nehtové stěny a z toho pramenící deformace a poruchy růstu nehtu),” vysvětluje Petra Pohůnková.

Podologové tak ke každému jedinci přistupují zcela individuálně a volí vždy to nejlepší řešení.

„Cena se odvíjí od použitého druhu rovnátek. Jednostranná rovnátka stojí kolem 390 korun, oboustranná kolem 1200 korun (cena je vyšší, ale léčba rychlejší),” dodává Pohůnková.