Se zácpou lze úspěšně bojovat

"Gastroenterologové se setkávají u svých pacientů s funkční střevní poruchou poměrně často," říká docent Milan Lukáš ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Pro tuto diagnózu není typická jen zácpa, ale zejména nepravidelná stolice. Zácpa se u ní může střídat s průjmy, nadýmáním a bolestmi břicha. Většina střevních potíží naštěstí nemá dramatickou příčinu. Nejde o nádor, jak si někdy pacienti myslí." Častou příčinou bývají například špatně odreagované negativní emoce.

Při funkční střevní poruše, kterou odborníci označují jako dráždivý tračník, dochází k narušení pohybů tlustého střeva. Pacientovi způsobí hlavně problémy s vyprázdněním stolice. Příčinou této poruchy může být například prodělaná infekce, ale i stres. Pětina lidí s těmito potížemi trpí úzkostí či depresivní poruchou. Problémy s vyprazdňováním se objevují i po lécích na depresi, Parkinsonovu chorobu nebo po opiátech.

Doktor Aleš Novotný z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že zácpa je subjektivní pojem. "Každý si pod ní představuje něco jiného. Zácpa znamená, že člověk má méně než tři stolice za týden a vylučování stolice ho stojí velkou námahu." Lékaři rozlišují zácpu akutní a chronickou.

Akutní vzniká například při změně místa pobytu. Když odjedeme třeba na dovolenou do cizí země. Na velkou stranu pak zpravidla nejdeme první ani druhý den, ale až ten třetí.

Akutní zácpu navozuje změna prostředí a stravování, kdy přecházíme na jiné jídlo, než na jaké jsme dlouhodobě zvyklí. Vzniká také při horečce anebo změně léků, které používáme. Chronická zácpa je dlouhodobá. Může ji způsobit i nádor na tlustém střevě. Je to samostatná nemoc. Vzniká z mnoha příčin. Jejími příznaky většinou jsou¨krev ve stolici, váhový úbytek, chudokrevnost. Většinou je stolice tuhá a pacient má bolesti v břiše.

Pokud jsou obtíže se stolicí vázány na psychické stavy, což bývá často, můžeme pro sebe udělat relativně mnoho. Především bychom se měli v maximální možné míře vyhnout stresovým situacím nebo je alespoň odpovídajícím způsobem odreagovat. Někomu pomáhá sport, jinému posezení s kamarádkou nebo kamarády, dalšímu některý z jeho koníčků atd.

Nutný je i rozbor stravy, včetně omezení alkoholických nápojů, kávy a kouření. "Léčba by měla probíhat pod dohledem odborníka," zdůrazňuje doktor Novotný. "Od lékaře i od pacienta obvykle vyžaduje velkou trpělivost."

V jídelníčku bychom měli mít dostatek vlákniny, nejlépe z ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva. Nutné je také hodně pít, denně alespoň dva a půl litru tekutin. Nevstřebatelné zbytky vlákniny na sebe vážou v tlustém střevu vodu. Tím se obsah střeva změkčí a zvětší se jeho objem. Výsledkem je, že cítíme nutkání jít na velkou stranu.

U nemocných, které dráždí určité potraviny, například mléko, je nezbytná také dieta. Bohužel, u většiny pacientů pouze dietní řešení nestačí. Je třeba použít medikamenty. Lékaři je nasazují s ohledem na další možná onemocnění, která pacient může mít.

V lékárnách je dnes široká nabídka volně prodejných přípravků na zácpu. Docent Lukáš doporučuje, aby pacient jejich užívání konzultoval s lékařem. "Po určité době můžou způsobit třeba to, že střevo zleniví a zácpa se pak stane ještě úpornější," říká docent Lukáš. "Naopak, sklenka studené vody po ránu podpoří pohyb střev, a tím i pravidelnost stolice."

Člověk se zácpou by měl mít dostatek pohybu. Ráno by si měl vymezit pravidelnou chvilku na návštěvu WC. A to i když nutkání na stolici necítí. Pokud si vypěstujeme takový návyk, naše tělo se mu podřídí a budeme mít menší problémy s vyprazdňováním. Některým pacientům pomůže i tzv. behaviorální terapie.

U 18 až 20 procent nemocných, kteří trpí střevními potížemi, je totiž příčina v psychologické poruše. Behaviorální léčba pak zahrnuje psychoterapii, hypnoterapii, relaxační léčbu a další metody. Mnohdy má léčba rozhodující vliv na ústup psychických problémů.

Při léčbě zácpy pomáhá také dostatek pohybu. Účinný je kondiční běh nebo lehké cvičení. Při něm se uvolňují plyny, a tím i tlak v břiše. Pokud vás cvičení nebaví, začněte chodit pěšky. Dospělý člověk by měl denně ujít aspoň deset tisíc kroků. Ty u muže představují zhruba osm a půl kilometru a u ženy šest a půl kilometru. Většinou však tuto vzdálenost neujdeme. Všude, kam se dá, včetně nakupování, jezdíme autem. Nebo prostředky hromadné dopravy.

Lidé se podle docenta Lukáše zácpy bojí. Myslí si, že zadržování škodlivin v těle vede k rakovině. "To není pravda. Zácpa může způsobit hemoroidy, bolestivé řitní trhliny nebo vychlípeniny střeva, ale ne rakovinu," ujišťuje lékař.

Nabádá pacienty, kteří zácpou trpí, aby se nestyděli svěřit praktickému nebo odbornému lékaři. Jen ti jim mohou pomoci od nepříjemných a někdy až nesnesitelných bolestí.