Článek
Podle typických příznaků si pacient sám a snadno stanoví diagnózu a zahájí účinnou léčbu, aniž by musel vyhledat lékaře.
Původcem onemocnění je virus, který patří do skupiny herpesvirů (HSV). Má dva typy: typ 1 vyvolává infekci hlavně na kůži a sliznici dutiny ústní, typ 2 se vyskytuje především v okolí genitálu, ale i jinde na kožním povrchu.
Virus se přenáší buď fyzickým kontaktem či infikovanými předměty. Jediným zdrojem nákazy je člověk. Vstupní bránou infekce mohou být drobná poranění nebo porušení povrchu kůže či sliznice. První setkání s tímto velmi časným onemocněním prodělá většina lidí již v raném dětství.
Infekce se může, ale také nemusí plně projevit. Závisí to na aktuálním stavu, ve kterém se člověk nachází. Již po prvním kontaktu vznikají v těle protilátky, jejichž hladina může během života kolísat. Částice viru zůstávají v organismu a čekají na další příležitost. Předpokládá se, že většina infikovaných lidí je po celý život nosičem viru. Hladiny protilátek je možné zjistit u 85 až 90 procent vyšetřovaných.
Svědění nebo pálení
Prvním příznakem bývá svědění nebo pálení v postižené oblasti. Během několika hodin se objeví zarudnutí a v tomto místě postupně vznikají skupinky puchýřků s čirým obsahem, které brzy praskají, jejich spodina se obnaží a na povrchu se objeví stroupky. Zánětlivé změny na kůži mohou být provázeny také zvětšením příslušných mízních uzlin, teplotou i celkovou nevolností. Neléčené ložisko se hojí zpravidla asi 10 až 14 dní, pokud nedojde ke komplikacím, např. bakteriální infekci.
Mnoho lidí trpí opakovaným výskytem. Příčinou vzniku nových oparů jsou především stres, horečnatá onemocnění, u žen menstruace a velmi často i slunění, a to jak na jaře, tak i v létě u moře nebo v zimě na horách. Další příčinou mohou být fyzická zranění, stomatologický zákrok, menstruace, styk s někým, kdo má opar, např. při líbání či používání společných hygienických pomůcek.
Kontaktní alergeny
Stanovení diagnózy většinou nečiní žádné potíže. Protože se onemocnění vyvíjí velmi rychle, je nutné zahájit léčení co nejdříve. Ke zvládnutí vznikajícího oparu se v minulosti používaly prostředky, které zánět mírnily. Mnoho lidí, kteří na něj trpí, mají své osvědčené "léčebné" postupy.
Mohou selhat zejména v případě, že se ke zmírnění choroby používají látky známé jako kontaktní alergeny (např. propolis nebo různé dezinfekční tinktury s výtažky z některých bylin). V místě aplikace nejen nedojde k odhojení puchýřků, ale naopak se opakovaným ošetřením zánět stupňuje. Vzniká ekzém, který se může znovu druhotně infikovat bakteriemi.
Zabránit množení viru
Dnes jsou účinná místní léčiva, která brzdí množení viru. Mezi látky, které se při léčení oparů často používají, patří aciklovir. Zastavuje spojování virové DNA. Jeho účinek se projeví jen tehdy, když se dostane do styku s enzymy viru. Čím dříve se s léčbou začne, tím lépe je možné vývoj onemocnění ovlivnit, zmírnit průběh a zkrátit jeho trvání.
O výsledku rozhoduje propylenglykol:
Pro léčbu je důležitý nejen obsah léčiva, ale také masťový základ, který je nosičem pro antivirový lék. Podle klinických studií, které se zabývaly průnikem účinné látky k cílovým buňkám, má rozhodující význam množství propylenglykolu. Jde o chemickou látku, která působí jako rozpouštědlo a nosič pro obtížně rozpustná léčiva. Optimální obsah propylenglykolu je mezi 30 až 40 procenty. V této koncentraci je průnik účinné látky pokožkou nejúčinnější a nezpůsobuje její podráždění.
Jestliže tedy včas a správně ošetřujeme opar přípravkem, který optimálně proniká do míst, kde se virus množí, pak se zkrátí celý průběh onemocnění. Zmírní se také rozsah i intenzita projevů a zpravidla se podaří předejít vzniku komplikací. Nedílnou součástí léčby akutních projevů nemoci a zejména prevence je posílení obranyschopnosti organismu.
Pro oslabené jedince, např. po léčbě cytostatiky nebo pacienty s akutními projevy atopického ekzému, je někdy nutné podat tyto léky celkově, a to v tabletách nebo v infúzi. U zdravých lidí se zpravidla doporučuje jen místní ošetření antivirovými přípravky. Velký význam má zejména včasné zahájení léčby a také pravidelná aplikace dostatečného množství přípravku.