Článek
Rýma je nejnakažlivější první den nebo dva poté, co se objevily první příznaky. To, že prochladnete, samo o sobě rýmu nezpůsobí, může to ale zvýšit vaši vnímavost k infekci, stejně tak jako jiný stres nebo oslabení organismu.
První příznaky běžného nachlazení se objeví v rozmezí jednoho až tří dní poté, co se nakazíte. Většinou je první známkou škrábání nebo bolest v krku. Později k tomu přibude kýchání, objeví se rýma a pocit, že je člověk nemocný.
Zpočátku je sekret z nosu čirý a vodnatý, později se zahustí a změní svoji barvu – většinou na žlutozelenou. U řady lidí nachlazení také provází mírný kašel. Většina příznaků sama zmizí během čtyř až deseti dní, kašel ale někdy přetrvává i dva týdny.
Přesto každý prožívá příznaky onemocnění individuálně - někoho bolí hlava, jiný cítí pálení za očima, další může mít mírně zvýšenou teplotu či horečku. V každém případě to nelze bagatelizovat a je vhodné ulehnout hned do postele a odpočívat.
V této fázi většinou pomohou léky obsahující paracetamol či kyselinu acetylsalycilovou, která má analgetické, antipyretické a protizánětlivé účinky. Z léků lze doporučit Acylpyrin C či Paralen Plus.
Možné komplikace nachlazení
Nachlazení však může být prodlouženo četnými komplikacemi. U lidí s astmatem může virová infekce vyvolat astmatický záchvat. U některých lidí se zase může rozvinout zánět středního ucha nebo zánět dutin, tedy nemoci, v jejichž pozadí stojí bakteriální infekce.
"Při nachlazení totiž oteče nosní sliznice, následné zúžení nosu má za následek zablokování cest, kterými je sekret normálně odváděn. Bakterie pak v ucpaných místech mohou nerušeně růst," vysvětlují odborníci na serveru Chřipka.cz .
Nejnebezpečnější a nejméně příjemná komplikace nachlazení nastává v případě, kdy bakterie infikují průdušky nebo plíce.
V tento moment by lidé měli zvláště dbát na hygienu. V první řadě jde o časté mytí rukou, kýchat a kašlat by se mělo jen do kapesníčků.
Antibiotika rychle uleví, ale způsobí další problémy
Pokud už chřipkou onemocníte, nebojte se zajít za lékařem. Někteří lékaři jakmile zjistí, že jde o bakteriální infekci předepisují antibiotika. Ty zaberou většinou rychle, dostanou vás z „nejhoršího“. I když vyčerpáni, máte pocit, že jste vše zvládli, opak je ale pravdou.
Rychlé uzdravování je sice příjemné, ale vaše střeva trpí. Mikroflóra antibiotika likvidují i potřebné bakterie, které jsou pro vaše tělo nezbytné a jsou součástí tzv. střevní mikroflóry. Do tlustého střeva se dostanou při běžném procesu trávení a vstřebávání.
Hovoříme o bakteriích, které mají např. trávit zbytky jídla a vytvářet vitamín K, jenž je významný pro srážení krve. Užíváním některých léků se sice hubí choroboplodné zárodky způsobující nemoc, ale ničí se i střevní mikroflóra.
Střeva obsahují velké množství různých druhů bakterií. Střevní bakterie nepotřebují ke svému životu vzduch, většina jich existuje v harmonii s lidským organismem a prospívá zdraví. Narušit prospěšnou rovnováhu mohou ale mikroorganismy, které svým přemnožením způsobí nejrůznější trávicí obtíže. Pro zachování zdravé rovnováhy je doporučováno užívat probiotika či prebiotika. Patří sem například doplňky stravy jako je Linex Forte, BioPro či Dophilus.
