S podzimní depresí pomůže smích a pohyb

„Pohybová aktivita jednoznačně pomáhá ke zlepšení nálady. Je prokázané, že ideální je taková střední míra pohybu. Při něm se výrazně více prokrvuje mozek,“ vysvětluje psychoterapeut Jan Martínek. Podle jeho slov se tak zlepšují naše kognitivní funkce, jako je paměť nebo pozornost, ale také se vyrovnáváme lépe se stresem, máme kvalitnější spánek a do těla se uvolňuje právě hormon endorfin.

Martínek ze své praxe potvrzuje, že právě v září, říjnu či listopadu přichází do jeho ordinace mnohem více klientů než v jiných měsících. A pomoc odborníka vyhledávají častěji ženy.

„Období po letních prázdninách, kdy se začne zhoršovat počasí, je vždy spojené s nárůstem počtu klientů. Zkracují se dny, ubývá denního světla, vracíme se zpět do kolotoče povinností v zaměstnání nebo ve škole. Toto vše jsou situace, které mohou podpořit depresivní nebo úzkostné stavy,“ doplňuje.

No ano, v létě energií hýřím, ale s prvními spadanými listy ji marně hledám. A všechno je o to horší, že perspektiva na zlepšení se rýsuje až s rozpukem jara. Ani blížící se Vánoce, které už na nás začínají vykukovat z výloh obchodů, totiž nepředstavují jen čirou radost – naopak, zejména u žen mohou být spojené s velkým stresem z návalu povinností, které je paradoxně třeba kvůli té pravé vánoční atmosféře splnit.

Dalším rizikem Vánoc je smutek osamělých, vzpomínky a přívaly pocitů a emocí, které se v takových situacích uvolňují.

Takže co konkrétně můžeme dělat teď, uprostřed podzimu? Mít svěšené koutky a kabonit se na celý svět nemá smysl. Rozhodla jsem se proto, že tentokrát budu se špatnou náladou bojovat. Vždyť psychologové mimo jiné radí – vyzkoušet něco nového a přidat trochu pohybu. Obě doporučení jsem si tedy vzala k srdci a otestovala, jestli fungují.

A tak jsem si jednoho sychravého rána (kolikátého už v tom týdnu) zadala do internetového vyhledávače jednoduché slovo – smích. Prošla jsem si řadu nejrůznějších článků a nakonec jsem narazila na kurzy jógy smíchu. Zaujalo mě to natolik, že jsem se okamžitě na jeden z nich přihlásila. Zkusím něco nového, a hlavně se podle všeho budu smát! I když mi zrovna do smíchu nebude. Pomůže mi to prý dostat se do psychické pohody a zbavit se stresu.

Když dorazím večer po práci se zbytky energie na kurz, kde se sešla zhruba dvacítka neznámých lidí od třiceti do padesáti let, už mi samovolně cukají koutky. Smích je nakažlivý.

„A to jsme ještě ani nezačali,“ říká mi s úsměvem na tváři lektor Josef Šíla z pražského centra Maitrea. Lekce jógy smíchu, jež se zrodila před jednadvaceti lety v Indii a kombinuje tzv. smíchocviky s jógovým dýcháním, vede již řadu let.

„Smích předstíraný totiž funguje jako opravdový. Člověk se může z toho všeho vysmát. Do těla se vylučuje serotonin, endorfin, ale také adrenalin. Je to takový orgasmus smíchem. Lidé se sem chodí nabít,“ vysvětluje Josef ještě před začátkem samotné lekce, která trvá téměř dvě hodiny.

Podle jeho slov na kurzy chodí především ti, kteří mají přetíženou mysl a pracují ve velkých firmách, bankách či na manažerských pozicích. Častěji ženy než muži. Se začátkem podzimu jsou kurzy obvykle zaplněné do posledního místa.

O několik málo minut později už stojíme všichni v kruhu a posloucháme, co nás čeká. Většina je tady poprvé. Těch zhruba sto dvacet minut, jež máme před sebou, prý bude nejen o smíchu, ale také o pohybu. Břišní i obličejové svaly a bránice dostanou zkrátka zabrat. Údajně se zapotíme, tak jako kdybychom zvedali činky v posilovně.

Začínáme zlehka. „Hoho, hehe, chichi,“ opakujeme všichni hlasitě po lektorovi. V hlavě mi v tu chvíli bleskne útržek z filmu Šíleně smutná princezna. Opravdu to ale funguje a už jen to „chichi“ stačí k tomu, aby se někteří z nás hlasitě rozesmáli.

Člověk si nejprve připadá jako naprostý blázen, když se s partou zcela neznámých lidí chechtá jako šílenec, ale na druhou stranu je to velice osvobozující, protože po většinu dne musíme své emoce kontrolovat. Na józe smíchu ne, tady je můžete nechat propuknout naplno.

Po krátké rozcvičce už na řadu přicházejí smíchocviky. V nich se dostáváme do běžných každodenních situací, jako je pracovní schůzka, cesta autem nebo telefonní hovor. Místo pozdravu či nadávání na červenou na semaforu se ale smějeme. Každý po svém.

Smíchocviky se prokládají jógovým cvičením, aby si tělo oddechlo. Po hodině chechtání jsem stejně úplně vyřízená. Svaly bolí. Dávám za pravdu našemu lektorovi, že lekci lze přirovnat k hodině fyzické aktivity v posilovně.

Po náročnější části přichází ta odpočinková, kdy ležíme na podložkách, dýcháme a nabíráme energii. Na konci lekce mám doslova vymytou hlavu. A to je podle Josefa účel. „Je to ten nejlevnější způsob, jak aktivovat hormon štěstí v těle. Když se smějete, nemůžete zároveň myslet. Nepřemýšlíte tak o tom, co jste měli udělat nebo co vás čeká zítra,“ vykládá s tím, že každý by se měl smát alespoň deset minut denně.

„Stačí, když ráno před zrcadlem zvednete desetkrát koutky úst do úsměvu, a už tím dáte do pohybu celé centrum smíchu,“ upřesňuje Josef Šíla. Z poznatků získaných v kurzu pak ještě těžím několik následujících dní. Smích opravdu léčí.

Protože chci boj s podzimním úbytkem energie dotáhnout do konce, přemýšlím, co dalšího pro zlepšení nálady udělat. Zajít si na masáž, koupit si něco nového na sebe nebo sejít se s přáteli, to vše funguje. Jenže já bych ráda zkusila něco neotřelého.

Blahodárně působí pohyb, který je spouštěčem tolik potřebných endorfinů, ale já sportu zrovna neholduji. Nezbývá mi než najít jinou vhodnou alternativu. Díky kamarádům nakonec dostávám tip – taneční hodiny swingu. Zdá se mi, že tím „zabiji“ několik much jednou ranou. Tanec je přece onen tolik doporučovaný pohyb, navíc při něm vstřebáváte hudbu, která vás nabíjí emocemi a dobrou náladou. A v neposlední řadě tančíte ve společnosti – nejste sami.

Swing, který zažíval největší popularitu ve 30. letech minulého století, mám ráda. Jeho svižné tempo a optimistické melodie mě vždy chytnou, ale zatančit si ho jsem si ještě netroufla. Přitom nevadí, že jste třeba single, jeho výhodou je, že tanečního partnera na lekci najde každý. Tanečníci se totiž střídají.

Kurzy nabízí u nás několik studií a zájem je o ně každým rokem větší. Hlásí se jak mladší ročníky, tak i ti dříve narození. Já se nakonec přihlásila do lekce pro začátečníky, jež nabízí studio Zigzag. To jako vůbec první v Česku koncem devadesátých let otevřelo kurzy swingu pro veřejnost.

„Raz, dva, tři, čtyři,“ počítám si kroky, které nám v úvodu hodiny ukázali lektoři Štěpán a Zuzana. Nejrozšířenějším a nejznámějším swingovým tanečním stylem je Lindy Hop, jehož kroky teď zkouším zvládnout.

Třebaže jsem si s sebou jako tanečního partnera přivedla svého kamaráda Lukáše, který už tančí několik let, ani s jeho vedením se mi nejprve nedaří chytit rytmus. Když už se mi to konečně povede, přichází střídání partnerů.

Prvotní ostych po několika výměnách tanečníků opadá. „Jde hlavně o to, si to užít,“ říká Štěpán. Zjišťuji, že nejsem jediná, která nemá stoprocentní pohybový talent – a tohle poznání mi pomáhá se víc uvolnit.

Během tance člověk zvládne i lehkou konverzaci. Při té se dozvídám, že několik účastníků vyrazilo na taneční lekci bez partnera. Většina z nich se chce pobavit, naučit se nový styl tance, někdo doufá v seznámení.

Příjemná atmosféra, vtipné komentáře lektorů i melodie, které vás přenesou do starých časů, nakonec vykouzlí úsměv na tváři všech účastníků kurzu.

Štěpán na konci lekce ještě připomene, že se konají pravidelné tančírny v kavárně v centru Prahy, kam si mohou přijít zatančit jak návštěvníci kurzů, tak i ti, kteří o lekcích teprve uvažují. Nebo prostě všichni, kteří mají rádi swing. Po absolvování taneční lekce se mi zdá, že to byl skvělý nápad, jak zahnat podzimní chmury. A navíc – kdy jindy chodit tančit než na podzim a v zimě? Ne nadarmo se tomuto období říká taneční sezóna.

Podle odborníků má každý člověk jiné předpoklady ke zvládání depresivních stavů. Je to dané geneticky, výchovou nebo prostředím, v němž žije. „V tomto případě je nejdůležitější důvěřovat svému tělu. Nemusíme se snažit být za každou cenu stejně výkonní, a to nejen fyzicky, ale i duševně, jako se nám to daří v létě. Zima je obecně čas zpomalení. Je určitě dobré pohybovat se, jíst dostatek vitamínů, radovat se z drobností, setkávat se s přáteli a najít si čas pro sebe,“ připomíná obecné rady psycholog Jan Martínek.

Je jasné, že každý potřebuje najít na splíny a špatnou náladu svůj vlastní recept. Možností je ale řada a za sebe můžu říct, že nové zážitky, pohyb a porce smíchu jsou ideálně namíchaným koktejlem, který stojí za to si dopřát během současných sychravých dnů.