S laserem na chrápání i chronickou rýmu

Její varianta, laserová mucotomie nosní sliznice, pomáhá také pacientům s chronickou rýmou. Obě metody využívají speciální laser k odpařování postižených tkání. Jejich výhodou je to, že se mohou dělat ambulantně, při lokálním znecitlivění. Pacient si tedy nemusí jít lehnout do nemocnice a čerpat nemocenskou, jak to bývá běžné u klasických chirurgických metod.Ty se navíc dělají v celkové anestezii.

Naopak nevýhodou těchto dvou laserových metod je to, že je pojišťovna nehradí. Klient si je obvykle musí platit sám. Stojí kolem 11 000 Kč. Navíc je dělají jen tam, kde speciální laser mají.

"Chrápal jsem jak o život," přiznává Jiří Klusáček z Prahy. Stěžovala si na to jeho manželka, ale i kamarádi, kteří s ním museli spát na hotelovém pokoji, když jeli hrát basketbal. Žena si jednou všimla článku v novinách, ve kterém psali o nové laserové metodě na tyto potíže. Navštívil pražskou kliniku Asklepion a po debatě s MUDr. Tomášem Moravcem se rozhodl, že zákrok podstoupí.

"Vlastní výkon, při kterém laser odpařuje tkáně měkkého patra, nebyl příjemný, i když nebolel, protože se dělá při lokálním znecitlivění," říká Jiří Klusáček. "Bolet začal až potom. Nejhorší to bylo zhruba po týdnu. Člověk měl problém i s tím, aby polkl čistou vodu, o tekuté stravě ani nemluvě. Do tří neděl jsem byl ale fit."

Chrápání se Jiří Klusíček zbavil zhruba z devadesáti procent. Když si totiž dá večer pivo nebo nějaký jiný alkohol, mírně chrápe. Jinak potíže nemá.

Podobnou zkušenost s efektem laseru udělal Pavel Skarnitzl z Prahy. S tím, že krátce po zákroku sice nechrápal, ale jemně pískal. "Tkáně měkkého patra byly po zákroku laserem nateklé," vysvětluje. "Po měsíci se to srovnalo, teď chrápu minimálně. Mé potíže jsou z 90 % pryč. Nejspokojenější je logicky manželka."

Někdy je potřeba zákrok zopakovat. To je zkušenost Vladimíra Sidorjáka, kterému tuto metodu doporučil Jiří Klusáček. Měl také problémy s chrápáním. Znepříjemňoval jimi život manželce i kamarádům, se kterými spal na pokoji, když jeli hrát fotbal. Půl roku po zákroku nechrápal vůbec. Pak se mu potíže částečně vrátily. Vliv na to měl i fakt, že přibral.

První korekce zákroku zlepšila jeho stav jen málo, proto se chystá na druhou. To je výhoda této metody - zákrok se dá opakovat. Vladimír Sidorják by rád dosáhl takového zlepšení jako jeho kamarád Jiří Klusáček.

MUDr. Tomáš Moravec vidí výhodu laseru i v tom, že na sliznice horních cest dýchacích působí dost povrchově. "Díky tomu zachovává zárodečnou vrstvu sliznice, takže dochází k obnovení systému buněk s řasinkami, který čistí naše dýchací cesty," říká. "U nástroje, jako je třeba běžně používaný elektrokauter, který pomocí elektrické proudu odpařuje postižené tkáně, dochází k rozsáhlejšímu poškození tkání i k jejich horší regeneraci. Jinak jsou výsledky laseru a klasických metod srovnatelné."

Laser tkáň vaporizuje čili odpařuje (laikovi bude jeho působení nejspíš připomínat určitý druh spáleniny). U chronických rým někdy stačí jeden zákrok, někdy je potřeba udělat druhou až třetí korekci. Pokud je příčinou chronické rýmy alergie, laser ji nevyléčí, ale zlepší dýchání nosem.

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., přední odborník na otázky spánku, a tedy také chrápání, nevidí výhody laseru jen v tom, že jde o ambulantní zákrok a že ho lékaři mohou zopakovat, ale také v tom, že minimalizuje rizika, která u klasické operace přináší krvácení. Nevýhodou podle něj je, že ho lze použít jen na odstranění prostého chrápání.

U zástavy dechu (spánková apnoe), která těžší chrápání doprovází, je podle studií lepší klasická operace. Při ní mohou operatéři víc ovlivnit i výsledný tvar operované tkáně. Pokud jde o placení, pojišťovna podle něj hradí jen operaci, která se snaží odstranit zástavu dechu (spánkovou apnoe). Zákrok, který odstraňuje obyčejné chrápání, nehradí.