Hlavní obsah

Rychlá chůze je nejlepší lék pro tělo i duši

Právo, Petr Veselý

Každodenní svižná procházka je podle lékařů jedním z receptů na dlouhověkost. Odborníci například spočítali, že Harry Truman, 33. prezident USA, žil díky pravidelnému cvičení a půlhodince chůze o dvacet let déle než průměrný Američan.

Foto: Elen Sladká

Náměstí 1. máje v Uherském Brodě po rekonstrukci.

Článek

Když se Winstona Churchila, legendárního britského premiéra, ptali, co je podle něj příčinou toho, že se dožil tak vysokého věku, i když kouřil, pil hodně alkoholu, stresoval se a měl mnoho nadbytečných kil, odpověděl zcela lakonicky: "Žádný sport."

Ale to byl od něj spíš bonmot pro novináře. Chodil totiž pravidelně na vydatné procházky, a to i v zimě. Byly spolu s jeho vitalitou a vrozenými dispozicemi nejpravděpodobnější příčinou toho, proč se přes svůj bouřlivý život dožil 91 let.

Proti nejčastější příčině smrti

Lékaři považují ostřejší chůzi za výbornou prevenci proti nejčastější příčině smrti: infarktu. Má totiž celou řadu příznivých efektů na oběhový systém. Aktivuje například určitý enzym, který pak zvyšuje hladinu hodného HDL cholesterolu. Optimalizuje krevní tlak a dokáže snížit i hypertenzi. Je také výborným prostředkem, jak shodit nadbytečná kila, a zvyšuje výkonnost srdce. Ne náhodou ji lékaři doporučují i pacientům po infarktu.

Pokud vám díky chůzi, a tedy zlepšené fyzické kondici klesne klidový puls z 80 na 60 úderů za minutu, ušetříte srdci 28 000 tepů za den. Také tento údaj napovídá, proč svižná chůze prodlužuje věk.

Tím, že podporuje krevní oběh, zlepšuje zásobení těla kyslíkem a živinami. Ale i odvod odpadních látek z organismu ven. Ten, kdo chodí na pravidelné procházky, si tedy dopřává každý den malou očistnou kúru, která se stala módou posledních let.

Epidemie lenosti

Když Američan David Ron High (43), který vážil 450 kg, potřeboval do nemocnice, museli přijet hasiči. Sedm hodin ho pomocí lan a hydraulického zvedáku vyprošťovali z jeho newyorského bytu. High ho pět let vůbec neopustil. V nemocnici zemřel v létě 1996.

Tento případ byl nejen bizarní, ale i symbolický. Obezita nabrala rozměrů epidemie. Třetina Američanů i Evropanů je obézních. A polovina z nich má příliš mnoho nadbytečných kil. Odborníci bijí na poplach. Lidstvo se zabíjí přejídáním a nedostatkem pohybu.

Přes 30 procent jízd automobilem je kratších než tři kilometry, a zhruba polovina jich dokonce bývá kratších než pět km. Tyto vzdálenosti představují 30-50 minut svižné chůze. Tedy přesně tolik, kolik doporučují lékaři jako každodenní dávku. Dávku s dlouhým výčtem pozitivních účinků na zdraví.

Okamžité účinky

Tyto účinky se začnou projevovat okamžitě, v jakémkoli věku, dokonce i poté, co člověk proseděl celý život v křesle, tvrdí američtí vědci.

Doktorka Jo Ann Mansonová z nemocnice při Harvardské univerzitě z Bostonu sledovala osm let skupinu žen, které začaly chodit na svižné procházky. Ty pohodlnější (před začátkem výzkumu vysedávaly často na gauči) si zlepšily kondici do té míry, že jim riziko srdečních potíží hrozilo stejně jako těm, které byly aktivní už na začátku výzkumu: tedy o 30-40 procent při třech hodinách chůze týdně a o 50 procent při pěti hodinách.

Podle jiné studie může lidem nad 60 let prodloužit každodenní procházka zbývající život téměř o polovinu. Každá míle (1,6 km), kterou denně ujdou, snižuje jejich úmrtnost až o 19 procent. Ve vyšším věku se chůze stává obzvlášť důležitou, protože člověk přirozeně slábne a ztrácí energii. Chůze mu ji pomáhá obnovit a udržet se v kondici.

Skvělá na uklidnění

Při déletrvající rychlé chůzi jako při každé vytrvalostní námaze se vylučují endorfiny, které tlumí únavu i bolest. Vyvolávají také uvolnění a dobrou náladu. Jsou jednou z hlavních příčin, proč se po většině sportů cítíme tak příjemně.

Chůze však zároveň pozitivně stimuluje nervovou soustavu a uvádí ji do rovnováhy. Uvolňuje napětí svalů a odstraňuje záporné emoce. Zlepšuje činnost mozku, ale i dýchání, které má podstatný vliv na psychiku. Protože jde o aerobní zátěž, při které se začínají spalovat tuky, zlepšuje naši postavu a fyzickou kondici. Ale tím také psychickou výdrž, a tedy i odolnost proti stresu. Chodit, protože se lépe cítím, je důležité. Bývá to totiž výborný motiv, proč překonat svou přirozenou lenost.

Síla radosti

Jaká může být síla emocí, ukázal experiment se studenty medicíny v americké Loma Lindě. Měli stejný jídelníček, ale různá cvičení. Cholesterol jim začal klesat už po třech dnech, po týdnu byl pokles výrazný.

Nejčastější chyby

zpočátku příliš rychlé tempo, kvůli kterému nestačíme s dechem a máme vysoký tep,

puchýře na chodidlech, které obvykle zaviní špatná obuv,

namožené svaly při přehánění počátečních dávek chůze,

svědění nebo bolesti mezi prsty na nohou bývají obvykle důsledkem plísní, na které se osvědčují různé spreje, krémy a při chůzi suché, čisté ponožky,

bolest na prsou, zejména u žen s větším poprsím, na tu většinou pomáhá pevná sportovní podprsenka.

Pak šla skupina studentů jezdit na rotopedu, což je naprosto nebavilo. Většině z nich cholesterol opětovně neklesl, několika z nich se dokonce zvýšil. Když je vědci nechali, aby dělali ty sporty a ty aktivity, které je bavily, cholesterol znovu poklesl všem, stejně jako v prvním týdnu. Tento pokus ukazuje, jak důležité jsou dobré pocity. Negativní přístup nebo emoce mohou v organismu vyvolat napětí a stres, že se pak přínos pohybu může stát velmi sporným.

Související témata:

Související články

Svižná chůze není zdravá dostatečně

Díky půlhodince svižné chůze pětkrát týdně se člověk možná cítí svěží a je mu lépe po těle. Podle odborníků je ovšem nepravděpodobné, že by taková tělesná...

Výběr článků

Načítám