Článek
Ani tyto produkty nové generace nejsou ale zdravotně nezávadné, navíc u některých lidí mohou ještě prohloubit závislost. O čemž vypovídá i osobní zkušenost 34leté Jany.
„Nekouřila jsem už 3 měsíce, kamarád mi pak jednou nabídl zařízení, které zahřívá tabák, a tím uvolňuje nikotin. Líbilo se mi, jak to vypadá, a zachutnalo mi to. Po 2 měsících užívání však mám větší spotřebu cigaretových náplní heets než cigaret a cítím se mnohem závislejší. Je to ďáblův vynález: vypadá neškodně, není cítit tolik jako cigareta a můžu jej používat všude – moje motivace nekouřit vzala za své,“ svěřila se Novinkám Jana.
Podle odborníků z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze mají podobnou zkušenost i další jejich pacienti.
Klasický cigaretový kouř je sice nejškodlivější, jelikož z něj kuřák vdechuje až 7000 látek, z nichž stovky jsou vysoce toxické a jejich devastující vliv na zdraví je známý déle než 70 let, ale to neznamená, že všechny alternativy jsou zdravé.
Při kouření výrobků zahřívaného tabáku (Heated Tobacco Products, HTP) si člověk sice neubližuje tolik, ale přesný rozsah škod ještě není prozkoumán. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v každém případě ani tyto produkty nepovažuje za zdravotně nezávadné.
„Z pohledu odborníků jsou tak doposud nejméně škodlivé elektronické cigarety, při jejichž kouření (vapování) se vdechuje jen stopové množství toxických látek. Otázkou ale zůstává, zda mladí vapéři po cigaretě v budoucnu přeci jen nesáhnou,” upozorňuje profesorka Eva Králíková.
Hrozba rakoviny plic, jícnu, hrtanu a další zdravotní rizika
Aktivní kuřáci jsou ohroženi především rakovinou plic, jícnu a hrtanu, onemocněním srdce a cév, ale také cukrovkou nebo chronickou obstrukční plicní nemocí.
I z těchto důvodů se stále více lékařských oborů zaměřuje u kuřáků na prevenci a snaží se o nejrůznější screeningové programy. Ústav zdravotnických informací a statistik se ve svém pilotním projektu například zaměřuje na kuřáky starší 40 let a snaží se u nich včas odhalit chronickou obstrukční plicní nemoc.
„Už během prvních měsíců jsme zjistili, že nejméně 20 % domněle zdravých osob trpí časnou fází této nemoci. Pokud se jim podaří co nejdřív přestat kouřit a zahájit léčbu, mohou nemoc výrazně zpomalit, či dokonce zastavit, a vyhnout se tak postupné destrukci plic,“ varuje docent Vladimír Koblížek, přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Podobný plán mají i pneumologové, kteří by chtěli zavést screening rakoviny plic. Jejich cílem je zachytit nádor v rané fázi, kdy je prakticky bezpříznakový a lze ho ještě chirurgicky odstranit. Pomoci k tomu má nízkodávkové CT.
„Studie v USA ukázaly, že díky screeningu lze snížit úmrtnost na rakovinu plic o 20 %, v Evropě dokonce o 26 %, což jsou velmi povzbudivé výsledky,“ vysvětluje profesor Vítězslav Kolek, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
