Revmatici najezdí za léčbou až stovky kilometrů

V Jihlavě však Jana Křížková nemá nikoho, kdo by ji léčil. Musí proto jezdit do 150 kilometrů vzdálené Prahy do Revmatologického ústavu. Podobně je na tom spousta jiných pacientů, které trápí revmatické problémy. Revmatologů je totiž v Česku velmi málo a pacienti jen přibývají.

„Na celé Vysočině není už téměř žádný revmatolog. U nás máme dvě lékařky v důchodovém věku, které už neberou nové pacienty,“ řekla Právu paní Křížková, která je předsedkyní pacientské organizace Revma Liga na Vysočině.

„Naši členové jsou na tom podobně. Tři jezdí do Prahy, dvě na Moravu, jeden pán nenašel lékaře vůbec. Neléčí se a trpí,“ uvedla. „Já bych to teoreticky měla blíž do Brna, což je od nás sto kilometrů. Ale na Prahu jsem už zvyklá, a tak velký rozdíl ve vzdálenosti to už není,“ řekla.

V celé ČR působí dnes pouhé dvě stovky revmatologů. „Potřebovali bychom jich dvakrát tolik,“ povzdechl si Ladislav Šenolt, předseda České revmatologické společnosti a vedoucí oddělení experimentální revmatologie v Revmatologickém ústavu v Praze.

V Česku totiž žije zhruba 90 tisíc lidí s revmatoidní artritidou a každý rok přibydou přibližně tři tisíce dalších.

Odborníci se obávají, že s postupným stárnutím populace se nepoměr mezi počtem pacientů a lékařů bude jen zvyšovat. Revmatoidní artritida sice může postihnout i velmi mladého člověka, většinou se ale objevuje mezi 40. a 60. rokem.

Chybějící revmatologové navíc neléčí jen pacienty s touto diagnózou, ale mnoho dalších chorob, jako je Bechtěrevova nemoc, psoriatická artritida, sklerodermie, myozitida a další. Problém je i nerovnoměrné rozložení specialistů. Právě Vysočina a Ústecko jsou na tom dle odborníků nejhůř.

Podle Ladislava Šenolta jde o problém, který nelze vyřešit z roku na rok, obor by měl být pro mladé lékaře atraktivnější. „Musíme hledat i způsoby, jak zefektivnit systém, například větší spoluprací s praktickými lékaři, aby revmatiky mohli ošetřovat podobně jako kardiaky nebo diabetiky,“ uvedl revmatolog.

Pacientům s revmatickými potížemi by mohla výrazně pomoci moderní biologická léčba, na tu však zatím dosáhne jen deset procent z nich. Další stovky pacientů zatím marně čekají v pořadnících.

Podle předsedkyně Revma Ligy Edity Müllerové je to kvůli tomu, že moderní léčbu mohou nabízet pouze specializovaná centra s malou kapacitou. Těch je v Česku 71, jen některá mají ale smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

„Většina pacientů se do nich vůbec nedostane. Kdyby těchto center bylo víc nebo kdyby biologickou léčbu mohli předepisovat lékaři v ambulancích, proléčenost by byla vyšší,“ řekla Právu Müllerová. Biologickou léčbou lze přitom dosáhnout, že pacient je tzv. v remisi, tedy nemá žádné příznaky.

Biologickou léčbu hradí pojišťovny od tzv. střední závažnosti nemoci; do roku 2019 byla dostupná pouze u pacientů s vyšší závažností. „Ti už měli například nevratné změny na kloubech. Našemu spolku se podařilo tato kritéria posunout,“ dodala šéfka Revma Ligy.