Restart pro unavené oči

S láskou k očím je hlavním mottem Světového dne zraku, který připadá na 13. října. A přesně takový vztah bychom k nim měli mít, protože schopnost vidět nelze ničím nahradit. Jenže navzdory tomu, že jde o hlavní smyslový orgán, velká část populace si ho dnes kvůli současnému životnímu stylu sama oslabuje. Asi největší problém je intenzivní změna toho, kam se díváme – jestliže byl totiž v minulosti nejběžnější pohled do dálky, dnes je to na blízko.

Studie navíc prokazují, že používání digitálních zařízení více než dvě hodiny denně zvyšuje riziko vzniku digitální únavy očí. Ta se projevuje pálením a řezáním víček, pocitem unavených očí, rozmazaným viděním. Můžete mít také problémy se zaostřením i bolestmi v oblasti šíje, ramen a hlavy. To je výsledek situace, kdy se dlouho a upřeně soustředíme na monitory počítačů, mobilních telefonů, ale třeba i digitálních čteček knih.

„I v praxi se setkávám s tím, že zákazníkům tolik nenarůstají dioptrie, ale vlivem vysoké únavy očí, která je oslabuje, je třeba ke zvýšení přistoupit,“ upozorňuje optometristka Kristýna Štěbetáková ze společnosti Alensa.

Jednou z cest, jak tento trend zpomalit, je zaměřit se na okohybné svaly. Těch má každé oko šest a podílejí se na správné funkci zraku. Jejich hlavním úkolem je umožnit pohyb očí a jejich koordinaci. Jednoduše řečeno – když tyto svaly dobře fungují, vidíme i na strany a také nahoru i dolů, aniž bychom museli otočit hlavou. A pokud je neposilujeme, zakrní.

Ale má to háček – jak se ukazuje i v souvislosti s digitální únavou, zároveň je třeba dávat pozor na jejich přetížení.

„Během prvních několika týdnů po narození okohybné svaly postupně zesilují, čímž se zlepšuje koordinace zraku. Proto je tak důležitá stimulace například zavěšováním hraček nad dětskou postýlku,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, přední oční chirurg a přednosta oční kliniky Gemini.

Jeho kolegyně Tereza Jestřábová dodává: „V dospělosti jsou už na místě i cvičení uvolňující nadměrné napětí v těchto svalech. Nejdůležitější je přitom adekvátní odpočinek, k němuž patří kvalitní a dostatečně dlouhý spánek.“

Někdy se však zdá den nekonečný a únava narůstá každou minutou. V tu chvíli zkuste rychlé cviky z oční jógy, které zvládnete i během čekání na oběd. Sestava je složená vždy z deseti opakování: mrkání, pohled nahoru, poté dolů, doprava, pak doleva. Následně pohlédněte do úhlopříčky zprava nahoru, pak vlevo dolů a opačně. Zakružte očima doprava, doleva. Vše zakončete opět mrkáním.

Významné benefity získává zrak i z relaxace. Během dlouhé práce na počítači navrhuje Kristýna Štěbetáková zařadit pravidlo 20: „Po 20 minutách dívání se na blízko se zahleďte 20 stop daleko, což je zhruba 6 metrů, po dobu 20 vteřin. Nejlepší by bylo se naučit dát si po půl hodině pauzu na 5 minut. Vstát od počítače, nedívat se na telefon a třeba zalít kytky. Celkově si odpočinout od pracovní rutiny.“

Zařadíte tento jednoduchý relaxační rituál do programu dne? Největší problém s tím podle optometristky mají studenti: „Nejenže přednášky trvají hodinu a půl v kuse, ale o 15minutové pauze automaticky sáhnou po telefonu. Tudíž si zrak opět neodpočine.“ Přitom by podle ní stačilo, kdyby na chvíli zavřeli oči a dopřáli jim (i sobě) absolutní pauzu. Anebo se pár vteřin nepřítomně dívali do dálky a poté se opět vrátili k povinnostem.

V některých asijských zemích začínají pro lidi, kteří intenzivně pracují v kancelářích, zavádět povinnou přestávku po každé hodině. Během ní absolvují zaměstnanci krátkou rozcvičku zaměřenou jak na protažení páteře, tak regeneraci očí. Poté přirozeně pokračují v úkolech. Zaměstnavatelé vědí, že kvůli pár minutám volna jejich společnost nezkrachuje, naopak se zvýší efektivita práce.

Na otázku, zda si během pauzy sundat dioptrické brýle, není tak jednoznačná odpověď, jak by se mohlo zdát. „Někoho po jejich odložení okamžitě rozbolí hlava. Ukazuje se, že při minusových dioptriích můžete brýle podle potřeby sundávat. Ale u plusových dioptrií, navíc v případě brýlí na dálku, je komfortnější je mít celý den na očích,“ vysvětluje optometristka.

Odbornice se také často potýká s tím, že si zákazníci jen obtížně dají vysvětlit základní pravidlo při nákupu dioptrických brýlí: „Nehledě na trendy či rady okolí je nejdůležitější, jak vám brýle sedí na nose. Také se zaměřte na obrubu. Ta by měla být maximálně v úrovni obočí a její spodní část by se neměla dotýkat tváře, kdykoli se usmějete.

Teoreticky byste o brýlích neměli vědět.“ Což však neznamená zanedbávat péči o ně. „Největší chybou je odkládat brýle do vlasů. Jednak je ničíte opakovaným roztahováním. Většina z nás si také dává do vlasů chemii prostřednictvím šamponů a stylingových přípravků. A právě to pak ničí povrch brýlí i brýlové čočky. Objeví se miniaturní kapičky, které, když včas nezasáhnete, už neodstraníte.“

Zvlášť v letních dnech, kdy se více potíme, je dobré pravidelně omýt brýle jarem a opláchnout pod studenou vodou. „Studená voda je nezničí a jar je odmastí. Pak je stačí osušit a vyleštit utěrkou z mikrovlákna,“ vysvětluje Kristýna Štěbetáková. Jednou za čas je také dobré si dojít do optiky, kde vám je vyčistí ultrazvukem.

Další důležitá otázka je, kdy si nechat zkontrolovat zrak. V mladším věku, a pokud jste bez potíží, to záleží čistě na vás. Praktický lékař ale v rámci dvouleté preventivní prohlídky provádí orientační vyšetření. Od února 2021 vystavují všeobecní praktici pacientům ve věku od 45 do 61 let doporučení na preventivní vyšetření u oftalmologa, a to ve čtyřletých intervalech. Samotné brýle vám při stálosti dioptrií můžou vydržet až šest let.

„Stává se, že lidé přijdou dřív, protože mají pocit, že vidí hůř do dálky. Při vyšetření někdy zjistím, že problém není v dioptriích, ale v popraskané brýlové čočce brýlí,“ upozorňuje odbornice. „Často chybu doprovází pocit, že přes brýle vidíte jako přes igelit, nebo se v optice ukáže, že je ultrazvuk již nedokáže dočistit,“ popisuje Štěbetáková.

Vadu také poznáte, když se na brýle podíváte na světle. Jsou-li v pořádku, všimnete si, jak se vám od nich odráží antireflex – může být modrý, modrofialový či žlutočervený. Problém je, když objevíte pavučinky nebo jen bílou barvu.

Brýlovou čočku dokážou poničit i vysoké teploty. Proto je obzvlášť v létě důležité nenechávat brýle položené v autě. Venku na slunci přes ně dejte osušku, ideálně je ukliďte do pouzdra.

Dobře víme, že čas na slunci prospívá naší psychice. Jenže kvůli dobré náladě se občas zapomeneme chránit, a nejde jen o pokožku. Prudké sluneční záření negativně působí i na zrak. To je důvod, proč je (nejen u moře či na horách) důležité nosit sluneční brýle s kvalitním UV filtrem.

„Pokud jsou oči dlouhodobě vystavovány UV záření, může dojít k poškození povrchu spojivky a rohovky. To často vede ke vzniku zánětu rohovky nebo spojivky, který se nejvíce projevuje řezáním, pálením a zarudnutím oka a víček,“ vysvětluje Pavel Stodůlka.

Dostačující jak v naší republice, tak u moře je podle něj filtr s hodnotou 400, který se dává do všech slunečních brýlí. Zároveň ale připomíná: „Často zapomínáme na ochranu zraku dětí, přitom ten je k poškození ještě náchylnější než u dospělých.“

A statistiky dávají očnímu lékaři za pravdu – zhruba 70 % dětí nenosí sluneční brýle. Nejdůležitější je situaci v létě napravit při pobytu na písečné pláži nebo během výletu na lodi, kdy je záření mnohem silnější. Oční čočka dítěte má menší schopnost filtrace UV záření, což paprskům umožňuje proniknout hluboko do oka, kde mohou způsobit jeho poškození.