Recept na klimakterium: dobrý lékař

Chytrá žena zajde k lékaři už při prvních příznacích návalů horka, nočního pocení, nespavosti a dalších problémů. Obvykle jsou signálem toho, že vaječníky produkují méně ženských pohlavních hormonů, hlavně estrogenů. Toto období může trvat i 10 až 12 roků a vrcholí úplným vyhasnutím menstruace.

Na potíže doprovázející klimakterium předepisují lékaři ženám hormonální substituční terapii (HST). Je podle všeho nejúčinnějším lékem na zmíněné potíže.

Není však vhodná pro každého. Lékaři ji nedoporučují například pacientkám:

* s vážným onemocněním jater

* po infarktu nebo těm, které si léčí trombózu, případně jim hrozí vážné nebezpečí krevních sraženin

* po prodělané rakovině prsu, dělohy a vaječníků nebo těm, které mají vysoké riziko těchto chorob, ale i v dalších případech.

Na HST nemají lékaři úplně jednotný názor. Debatují hlavně o tom, do jaké míry může mírně, ale přece, zvýšit riziko rakoviny prsu, což byl závěr několika studií.

Ženy s uvedenými zdravotními potížemi anebo ty, které hormony užívat nechtějí, mohou vyzkoušet efekty fytoestrogenů, které jsou stále populárnější. Účinkují jemně a nemají žádné vedlejší účinky. Naopak jejich nevýhodou je, že se hodí spíš na lehčí a střední poruchy.

Na trhu jich najdeme řadu, ale kvalitní jsou jen některé. Účinky těchto přípravků obvykle dokládají malé studie nebo vědecké výzkumy. Lékaři a vědci je udělali přímo s nimi nebo s účinnými látkami, které obsahují. Nejvíce seriózních studií existuje o účincích přípravků obsahujících výtažky z červeného jetele.

Fytoestrogeny však nejsou jen v přípravcích, které se prodávají v lékárnách, ale také v některých potravinách. Nejpopulárnější je asi sója a výrobky z ní. Díky ní měly třeba Japonky při laboratorních měřeních v moči 100 až 1000krát vyšší hladiny fytoestrogenů než Evropanky nebo Američanky.

Není divu, že v Japonsku má daleko menší počet žen potíže s návaly a dalšími problémy klimaktéria: jen 5 %. Ale nejen tady. V Malajsii trápí 57 % z nich (v Evropě je to 70 až 80 %). V Číně je to pouhých 18 %.

Že nejde o náhodu, potvrdila i studie, při které ženy jedly po 12 týdnů 40 gramů sójové bílkoviny s obsahem fytoestrogenů, respektive izoflavonoidů. Návaly se u nich snížily o 45 %. A naopak, stouply u Asiatek, které se přestěhovaly do Evropy nebo Ameriky a přijaly zdejší jídelníček.

V Knize knih o menopauze (Fortuna print) najdete další zajímavé údaje. Experti například spočítali, že typická západní strava obsahuje kolem 1 mg izoflavonoidů, tradiční asijská zhruba 50 až 100 mg. Jídlo bohaté na fytoestrogeny (alespoň 40 až 50 mg denně) snižuje podle nich návaly o 40 až 50 %. Pro srovnání, hormonální terapie mívá tento efekt v 80 až 90 % případů.

Dostatek izoflavonoidů mírní také potíže s nedostatečným zvlhčením pochvy, které často dělá pohlavní styk zbytečně bolestivým.

Izoflavonoidy snižují i riziko osteoporózy podobně jako hormonální substituce, i když je nutné zdůraznit, že ne v tak velké míře. Rozhodně by to ženy nemělo vést k tomu, aby nebezpečí osteoporózy podceňovaly a přestaly chodit na pravidelné prohlídky.

Hodně izoflavonoidů najdeme v zelených sójových bobech, ale také v těch konzervovaných (80 mg jich je v půlce hrnku, tedy asi 125 ml). Podobně jako v sýru tofu, sójovém masu, mléku, mouce, dezertech nebo izolovaném sójovém proteinu (bílý prášek, který lze koupit ve specializovaných prodejnách zdravé výživy). U sóji a výrobků z ní je ale nutné upozornit na jedno riziko. U někoho může jejich častá konzumace vést k růstu alergických reakcí.

Hodně fytoestrogenů je také ve lněném semínku, které si lze ráno nasypat do obilných vloček nebo do jogurtu. Můžeme si ho dát i k pečivu, případně jím můžeme v nejrůznějších receptech nahradit až pětinu mouky. Také ho je možné přidat do nádivky nebo do strouhanky. Nejvíc cenných látek, nejen fytoestrogenů, z něho ale náš organismus získá, když semínka rozemeleme v kávovém mlýnku, případně je rozdrtíme pomocí kuchyňského robota.

Všechny tyto rady a recepty je však dobré probrat s nutriční terapeutkou. Ta by měla být v každé nemocnici a specializuje se na otázky výživy ve vztahu ke zdraví.

Potíže doprovázející klimakterium jsou jistě nepříjemné, ale obvykle neohrožují život ženy. Na rozdíl od infarktu a dalších kardiovaskulárních rizik, které po ústupu ženských hormonů hrozí.

Nebo na rozdíl od osteoporózy. Zlomenina krčku stehenní kosti obvykle připoutá člověka na dlouho na lůžko a u starších lidí může příliš dlouhé ležení v posteli vyvolat vážné zdravotní komplikace. Nejednou končí i smrtí.

Protože problémem ženy v menopauze bývají také nadbytečná kila, kterých se často obtížně zbavuje, neměla by se zajímat jen o fytoestrogeny v potravě, ale o vyvážený jídelníček a zdravou životosprávu vůbec.

Hodně jí dokáže pomoci pravidelný a dostatečný pohyb. Ten je nejúčinnější prevencí infarktu a dalších kardiovaskulárních potíží. Ale podstatně mírní také problémy s osteoporózou.

Nemluvě o tom, že jí pomáhá držet na uzdě nadváhu. Když bude navíc dobře vypadat a lépe se cítit, může se jí zlepšit i řada nepříjemných problémů doprovázejících klimakterium, problémů fyzických stejně jako psychických.

Ženy, které věří v sílu přírodních prostředků, mohou vyzkoušet v klimakteriu také další přírodní preparáty nebo byliny. Efekty fytoestrogenů dovede vylepšit například extrakt z šalvěje (na pocení), případně mateří kašička (na posílení organismu atd.).

Autoři knihy Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek (Reader's Digest) upozorňují na to, že užitečnými bylinami jsou i ploštičník a drmek. Podporují stabilizaci hladiny ženských hormonů, a mírní tedy frekvenci návalů, sílu a četnost depresí nebo intenzitu potíží se sušším prostředím v pochvě.

Známým prostředkem pro celkové zklidnění a posílení organismu, zejména pak nervově-hormonálního systému, je ženšen, případně eleuterokok (sibiřský ženšen). Jejich účinky dokládají seriózní studie a výzkumy.

Naopak málo známá je lékořice, která neobsahuje pouze fytoestrogeny, ale také látky, které můžeme považovat za prevenci proti aterosklerotickým onemocněním a zároveň proti osteoporóze.