Článek
U člověka, který se dožije 76 let, přečerpá lidské srdce zhruba 200 miliónů litrů krve. Tedy docela slušně velké jezírko. Pokud je nemocný, má třeba vysoký tlak, zúžené cévy nebo jiné kardiovaskulární potíže, musí srdce tepat rychleji, aby se vyrovnalo s handicapy krevního oběhu. A přečerpá i víc krve. Když je člověk zdravý, může bít pomaleji. Ušetří tak svému majiteli kus životní energie. A to pak bývá jeden z důvodů, proč obvykle žije déle.
Želvy rekordmanky
V živočišné říši platí jednoduchá úměra: čím pomaleji tepe srdce zvířete, tím vyššího věku se tvor dožije. Příkladem jsou kolibříci, kteří žijí 3 až 5 let. Při maximálním fyzickém výkonu dosahují až 1260 tepů za minutu (ve spánku to ale může být pouhých 50 až 180 t/min.). Naopak želvy, jejichž srdeční rytmus se pohybuje kolem 30 t/min, se dožívají 100 až 200 let. Na Galapágách žije dokonce zvláštní druh, který má jen 4 t/min.
Mezi lidmi existují značné rozdíly. Podle velmi tolerantních učebnic fyziologie je normální tep 60 až 100 úderů za minutu.
Pacientům po infarktu doporučují kardiologové frekvenci 60 až 70 t/min. „U zdravých lidí je to podobné,“ říká prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně. „I když mezi lidmi existují značné rozdíly, 55 až 70 úderů za minutu je dobrá frekvence.
Pokud tep klesne pod padesát úderů, začne mít organismus potíže s kyslíkem a výživou. Člověk se začne cítit unavený a při tělesné námaze se zadýchává.“
Výjimka: ženy
Výjimkou jsou trénovaní sportovci, zejména vytrvalci, kteří mívají kolem 45 t/min. „Jakmile však přestanou sportovat, začne se jejich rytmus podobat rytmu normálních lidí,“ vysvětluje profesor Špinar.
Trochu jinak jsou na tom ženy. Přestože mají v průměru o něco vyšší srdeční tep než muži, dožívají se většinou vyššího věku než oni. Pro podobný jev bychom v živočišné říši těžko hledali obdobu a v podstatě i vysvětlení.
Jak můžeme dosáhnout optimálního tepu? Zdravou životosprávou, která je stejná jako u prevence infarktu: nekouřit, dobře kompenzovat stresy, jíst racionální stravu v rozumném množství, umírněně pít alkohol a sportovat v intenzitě trošku vyšší než rekreační. Ale také se věnovat třeba relaxaci, józe nebo asijským bojovým uměním, které nás dokážou zklidnit i mentálně.
Zázrak optimismu
Německý odborník, profesor Peter Axt, vidí jednu z největších úspor životní energie v klidu, rozvaze a optimismu, které si člověk zachovává prakticky ve všech životních situacích.
Dcera Belgičana Louise Mariona vzpomínala při oslavě jeho 110. narozenin, jak tatínek reagoval, když jim shořela farma. Žádné hroucení, pláč a lamentování. Jen pokrčil rameny, zamáčkl slzu a řekl: „Nářky jsou na nic. Prostě začneme znovu.“
Barevný podzim se přímo vybízí k procházkám či pohybu mezi spadaným listím. Stačí odhodit pocity lenosti.
Jean Calmentová, svého času nejstarší žena světa (122 let), byla ke konci života téměř hluchá a museli ji vozit na vozíčku. Přesto trousila vtipy a snila.
Seriózní výzkumy dokazují, že optimističtí lidé méně marodí, mívají méně úrazů, nehod i zbytečných konfliktů. Navíc často žijí vyrovnanějším způsobem života, který připomíná plynulou jízdu autem s optimálním počtem obrátek, kdy má vůz nejmenší spotřebu a nejméně se ničí.
Jak jedí století lidé
Gerontolog T. Franke z Würzburgu zkoumal, jak se stravují vitální století lidé. Zjistil, že většina z nich jí velmi střídmě a až na výjimky jsou štíhlí. To není náhoda. Nejvíc energie spotřebuje lidský organismus na zpracování potravy a její trávení. U spousty dlouhověkých lidí se nejednou setkáte i s tím, že v určitém období svého života dokonce strádali, pokud šlo o jídlo. Jíst střídmě opět znamená ušetřit životní energii. A naopak.
Nadbytečná kila nepředstavují jen zbytečnou zátěž pro trávicí systém, ale také pro svaly, klouby, krevní oběh i srdce.
Dost spánku i sexu
Většina dlouhověkých lidí dobře spí. Dostatečný spánek je potřebný pro obnovu sil. Ale nejen to. Ve spánku se vytváří minimum stresových hormonů.
Navíc se vyplavuje hormon melatonin, který řídí spánek a vůbec biorytmy našeho těla. Také chrání buňky před poškozením, zvyšuje výkonnost imunitního systému, snižuje spotřebu energie a zpomaluje procesy stárnutí.
Velice příznivě působí na člověka hlazení, mazlení, polibky a sex. Přináší emoce a tělesné reakce, které bývají jedním z nejsilnějších pozitivních zážitků. Vyplavují se při nich endorfiny a další přenašeče mozkových vzruchů, příznivě působící na náš organismus, včetně imunity. Snižují i tonus svalů, pocity napětí, úzkosti a stresu. Není náhodou, že lidé, kteří se milují dvakrát týdně, se dožívají delšího věku a jsou méně nemocní, než ti se skromnější frekvencí intimního života.
