Článek
Na vypjaté situace reaguje každý člověk jinak. Někdo se při sebemenším problému hroutí nebo naopak tzv. ´bouchne´, jiným to trvá déle. Jedno mají všichni společné - stresu se nevyhnou. Mohou ale rozhodnout o tom, jak bude ovlivňovat jejich život.
Jak odborníci dokládají, nepřiměřené reakce a především pak negativní emoce jsou oním faktorem, který se na zdraví člověka podepisuje nejhůře, upozorňuje server Express.
Studie zveřejněná v časopise Psychosomatic Medicine zkoumala přímý vztah mezi proměnlivostí srdeční frekvence a každodenními stresujícími událostmi. Jako měřítko použili vědci měřitelné rozdíly v srdeční frekvenci více než 900 dobrovolníků (35 - 85 let). Ty jim pak ukázaly, jak moc stres, respektive reakce na něj, ovlivňuje srdeční činnost a s tím spojené riziko srdečních potíží v budoucnu.
Lepší občas bouchnout, než se trvale nervovat
Odborníci podle výsledků zjistili, že lidé, u kterých naměřili větší rozdíly v srdeční frekvenci, se dají považovat celkově za zdravější. Zdá se totiž, že na běžné každodenní problémy reagují mnohem lépe, a tím také čelí menšímu riziku vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Naopak u lidí, kteří se nervují téměř neustále, bez rozdílu toho, jak ´důležité´ stresory na ně působí (zácpa na silnici, fronta v obchodě, problémy v práci), srdeční činnost nevykazuje výraznější rozdíly. Jsou tak více ohroženi srdečními onemocněními nebo předčasným úmrtím.
„Vyšší proměnlivost srdeční frekvence je pro zdraví lepší, protože odráží schopnost reagovat na výzvy. Lidé s nižší proměnlivostí mají naopak prokazatelné vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění,” potvrzuje autorka studie Nancy Sinová z univerzity Penn State v Americe.
„Věříme, že tento výzkum nám pomůže veřejnost upozornit na nutnost zlepšení celkové pohody v každodenním životě, a to na podporu vlastního zdraví,” dodala Sinová.
