Článek
Odborníkům z Kalifornské univerzity v San Francisku v čele s Ying-Hui Fuem se však nyní podařilo zjistit prapříčinu předbíhání a tím i narušování jednotlivých fází spánku, jež se vyznačují raným probuzením, po němž následuje ospalost provázená neschopností zůstat vzhůru v obvyklý čas a v inkriminované době plnit povinnosti vyplývající ze společenského zařazení.
Pokusy jednoznačně prokázaly, že tuto nemoc má na svědomí zcela specifický gen, respektive jeho mutace. Nachází se na chromozomu 17 a nese označení ck1 delta.
Vědcům se ho podařilo vypátrat díky pečlivému vyšetření příslušníků rodinných klanů, u nichž se často vyskytoval zkoumaný spánkový syndrom. Jeho přenesení do organismu myší vyvolalo i u těchto hlodavců stejné příznaky.
Protikladný účinek se však projevil u ovocných mušek, jež podstoupily tutéž proceduru. Jejich vnitřní hodiny se začaly opožďovat a z pokusných tvorečků se naopak stávali zarputilí spáči.
Ze studie, jež byla zveřejněna v časopise Nature, vyplynulo, že tzv. hodinový mechanismus savců a hmyzu sice obsahuje spoustu vzájemně si podobných bílkovin, nicméně metoda, jíž se uplatňuje, je v mnohém značně rozdílná.