Rakovinou prsu onemocněla ve 23 letech, léčba se neobešla bez komplikací, dnes nabádá k prevenci

Únavu a prudkou bolest v levém prsu nejprve přičítala lehkému zánětu. „Myslela jsem si, že rakovina přece nebolí a jsem na ni ještě mladá,“ svěřuje se dnes pětatřicetiletá Nikola. Tím, že si ale v prsu následně nahmatala tvrdou bulku, raději navštívila svého gynekologa, který ji obratem poslal do mamodiagnostického centra, kde jí pomocí biopsie odebrali z bulky vzorek.

„Tenkrát jsem bezstarostně odjela na dovolenou a málem si pak zapomněla přijít pro výsledky biopsie,“ vzpomíná Nikol. O to větší šok přišel, když se dozvěděla, že má zhoubné onemocnění prsu.

Vzhledem k agresivitě nádoru začala ihned podstupovat chemoterapii, která trvala půl roku. Přestože genetické testy neprokázaly dědičnou zátěž, rozhodla se podstoupit oboustrannou mastektomii. Tenkrát to pro ni přitom nebylo vůbec snadné, přece jen byla ve věku, kdy holky velmi pohlížejí na vzhled. „Dnes o to víc děkuji svému mladšímu já, že se zachovalo tak racionálně a zodpovědně,“ upozorňuje Nikol.

Bohužel u Nikol se během léčby objevilo hned několik poměrně závažných komplikací. Nejprve při rozsáhlém chirurgickém zákroku u ní došlo k pooperační komplikaci a k cévní mozkové příhodě, kdy se probudila s necitlivou levou rukou, částečně nehybnými prsty na levé noze a brněním v levé tváři. Naštěstí problémy s tváří odezněly samy a ruku a nohy se jí podařilo rozhýbat pomocí rehabilitací.

Zdravotní komplikace tím však neskončily, začala mít problémy s imunitou a se štítnou žlázou a musela také podstoupit operaci srdce.

Po šesti letech se rozhodla pro rekonstrukci prsou, její tělo ale implantáty nepřijalo. „Musela jsem si je nechat vyjmout, což bohužel vedlo k dalším zdravotním problémům,“ doplňuje Nikol, která však ani na chvíli nepřestala věřit, že svou nemoc zvládne porazit.

„Svůj život jsem si nakonec dokázala díky výborné péči lékařů a moderní medicíně vybojovat. Každý den si teď užívám naplno,“ usmívá se.

Po uzdravení se Nikol rozhodla začít pracovat v Alianci žen s rakovinou prsu, kde se už devět let věnuje prevenci a také pomoci onkologickým pacientkám.

„Vedu zde projekt Bellis, který se zaměřuje na podporu mladých pacientek. Třetím rokem navíc hájím práva žen s rakovinou prsu v organizaci Hlas onkologických pacientů,“ vysvětluje Nikol.

Hodně lidí si myslí, že pokud se nemocné ženy vyléčí, všechno už je v pohodě. „Trvalé následky jsou u nich ale často doživotní a mnohdy se se vším perou samy. Přesně z toho důvodu se jim snažím pomáhat,“ upozorňuje Nikol.

V loňském roce bohužel lékaři objevili nádor v prsu i u její maminky. „Když už se to muselo stát, měla jsem radost z toho, že se na to přišlo včas. Nádor byl mnohem méně agresivní než ten můj a hlavně malý, takže maminka nemusela podstoupit chemoterapii. Po operaci, ozařování a hormonální léčbě to vypadá, že rakovinu zvládla opravdu dobře. Tohle všechno jenom potvrzuje, jak důležitá je prevence a zodpovědný přístup každého z nás,“ uzavírá Nikol.