Rakovina se stále častěji týká i třicátníků a čtyřicátníků

Podle vědců z Harvardské univerzity přibývá případů rakoviny prsu, tlustého střeva, jícnu, žlučníku, ledvin, jater, slinivky břišní, prostaty, žaludku i štítné žlázy mezi padesátníky, čtyřicátníky, a dokonce i třicátníky. Přičemž ještě do nedávna byla tato onemocnění doménou lidí starších 60 let.

Vědci to vysvětlovali především tím, že stářím a opotřebováním buňky snáze mutují, což zvyšuje riziko rakoviny. Nyní tak sami tápou, proč se to v současné době začíná u některých jedinců dít o mnoho let dříve.

Za pravděpodobnou příčinu tak shledávají společně se Světovou zdravotnickou organizací kumulaci hned několika faktorů od kouření či konzumace alkoholu přes znečištěné ovzduší a obezitu po nedostatek fyzické aktivity a špatný jídelníček.

Příznaky rakoviny jsou přitom velmi podobné jiným běžným onemocněním, tudíž si je lze snadno zaměnit. Podle National Cancer Institute mezi ně patří např. nevysvětlitelná ztráta hmotnosti či naopak ztloustnutí, otoky, boule v tříslech, krku, žaludku nebo podpaží či horečka a noční pocení.

Příznaky rakoviny ale mohou být i onemocnění močového měchýře, střev, kůže, dále neurologické potíže, problémy se sluchem a zrakem, bolesti hlavy, záchvaty či bezdůvodné krvácení nebo modřiny.

„Pacientům proto říkáme, že pokud se u nich po několika týdnech nezlepší příznaky, měli by navštívit lékaře,“ doporučuje pro CNN onkolog Arif Kamal.

Řada nejběžnějších druhů rakoviny, včetně prsu, střev, žaludku a prostaty, je geneticky podmíněna.

„Pokud byla tedy rakovina diagnostikována blízkým příbuzným, existuje riziko, že jste i vy zdědili predispozici k rozvoji této rakoviny,“ vysvětluje Arif Kamal.

I z tohoto důvodu je důležité znát rodinnou anamnézu. „Vždy se ptám svých pacientů, zda jejich rodiče, prarodiče měli rakovinu, o jaký konkrétní typ šlo a v kolika letech onemocněli, jak byla rakovina agresivní a jak reagovali na léčbu. To všechno totiž určuje míru rizika,“ upozorňuje Kamal.

Nicméně ani v okamžiku, kdy nemáte rakovinu v rodinné anamnéze, to ještě neznamená, že vám onkologické onemocnění nehrozí. Podle odborníků můžete riziko onemocnění snížit rostlinnou stravou, dostatkem pohybu a spánku, omezením konzumace alkoholu a zákazem kouření včetně vapingu.

Důležitá je ochrana před nebezpečným slunečním zářením a soláriem, protože škodlivé ultrafialové paprsky poškozují DNA v kožních buňkách a jsou hlavním rizikovým faktorem pro vznik melanomu.

„Rakovina kůže se ale může objevit i tam, kde slunce tolik nesvítí. Lékaři v poslední době zaznamenali nárůst melanomu i v oblastech, které nejsou vystaveny slunci, jako je podpaží, oblast genitálií či mezi prsty,“ upozorňuje Kamal.

I z tohoto důvodu je důležité chodit k dermatologovi na pravidelné kontroly znamének.

Opodstatněné je také očkování proti HPV, tedy rakovině děložního čípku, ale i rakovině krku či jazyka, a to nejen u třináctiletých dívek, ale i chlapců. Od schválení vakcíny v roce 2006 pro dospívající dívky klesl výskyt rakoviny děložního čípku jen v USA o 87 %. Dnes je vakcína v USA doporučována i 45letým ženám.

Podobně je tomu i u očkování proti žloutence typu B, která se přenáší krví a také pohlavním stykem a může způsobit i cirhózu či rakovinu jater.

Samozřejmostí by mělo být i samovyšetření prsou u žen, ideálně 7-10 dní po začátku menstruace. Podle WHO je rakovina prsu nejběžnějším typem rakoviny na světě, následuje rakovina plic, tlustého střeva, konečníku, prostaty, kůže a žaludku.

Rakovina prsu na sebe může upozornit bolestí, zarudnutím, podrážděním, ďolíčky, ztluštěním či otokem jakékoliv části prsu. Objevit se mohou i bulky v prsou či v podpaží, vztažené bradavky a výtok z bradavky.

Mladí muži by neměli podceňovat samovyšetření varlat, tato rakovina se nejčastěji vyskytuje u mužů ve věku 15-45 ket.