Článek
Zajímavé na celém fenoménu je to, že s druhým a každým následujícím dítětem riziko rakoviny klesá o 5 procent. Proč po prvním dítěti nebezpečí roste a s dalšími klesá, je záhadné i pro autory studie, kterou vedl profesor Morten Frisch z institutu Statens Serum v Kodani.
Zajímavé na celém fenoménu je to, že s druhým a každým následujícím dítětem riziko rakoviny klesá o 5 procent. Proč po prvním dítěti nebezpečí roste a s dalšími klesá, je záhadné i pro autory studie, kterou vedl profesor Morten Frisch z institutu Statens Serum v Kodani.
Zajímavé na celém fenoménu je to, že s druhým a každým následujícím dítětem riziko rakoviny klesá o 5 procent. Proč po prvním dítěti nebezpečí roste a s dalšími klesá, je záhadné i pro autory studie, kterou vedl profesor Morten Frisch z institutu Statens Serum v Kodani.„Je to opravdu statisticky průkazné. Mohla by to být jehla v kupce sena, prostě statistická anomálie. Ale tomu my nevěříme. Závěry jsou velmi podobné jedné větší studii ze Švédska a také dalším výzkumům. Nemyslím si, že bychom to měli přisuzovat náhodě,“ tvrdí profesor Frisch.
Zajímavé na celém fenoménu je to, že s druhým a každým následujícím dítětem riziko rakoviny klesá o 5 procent. Proč po prvním dítěti nebezpečí roste a s dalšími klesá, je záhadné i pro autory studie, kterou vedl profesor Morten Frisch z institutu Statens Serum v Kodani.„Je to opravdu statisticky průkazné. Mohla by to být jehla v kupce sena, prostě statistická anomálie. Ale tomu my nevěříme. Závěry jsou velmi podobné jedné větší studii ze Švédska a také dalším výzkumům. Nemyslím si, že bychom to měli přisuzovat náhodě,“ tvrdí profesor Frisch.
Zajímavé na celém fenoménu je to, že s druhým a každým následujícím dítětem riziko rakoviny klesá o 5 procent. Proč po prvním dítěti nebezpečí roste a s dalšími klesá, je záhadné i pro autory studie, kterou vedl profesor Morten Frisch z institutu Statens Serum v Kodani.„Je to opravdu statisticky průkazné. Mohla by to být jehla v kupce sena, prostě statistická anomálie. Ale tomu my nevěříme. Závěry jsou velmi podobné jedné větší studii ze Švédska a také dalším výzkumům. Nemyslím si, že bychom to měli přisuzovat náhodě,“ tvrdí profesor Frisch.Vysvětlení fenoménu je zatím v nedohlednu a lze o něm jen spekulovat. V minulosti však několik na sobě nezávislých studií prokázalo, že riziko rakoviny prostaty lze výrazně omezit pravidelnou ejakulací. Nejlepší je v tomto ohledu prý onanie. Čím častěji muži mezi dvaceti a padesáti roky dosáhnou výronu semene, tím více sníží riziko rakoviny prostaty. Profesor Graham Giles z La Trobe University v australském Melbourne navíc tvrdí, že lepší než pohlavní styk v prevenci této rakoviny je pravidelná masturbace.
Zajímavé na celém fenoménu je to, že s druhým a každým následujícím dítětem riziko rakoviny klesá o 5 procent. Proč po prvním dítěti nebezpečí roste a s dalšími klesá, je záhadné i pro autory studie, kterou vedl profesor Morten Frisch z institutu Statens Serum v Kodani.„Je to opravdu statisticky průkazné. Mohla by to být jehla v kupce sena, prostě statistická anomálie. Ale tomu my nevěříme. Závěry jsou velmi podobné jedné větší studii ze Švédska a také dalším výzkumům. Nemyslím si, že bychom to měli přisuzovat náhodě,“ tvrdí profesor Frisch.Vysvětlení fenoménu je zatím v nedohlednu a lze o něm jen spekulovat. V minulosti však několik na sobě nezávislých studií prokázalo, že riziko rakoviny prostaty lze výrazně omezit pravidelnou ejakulací. Nejlepší je v tomto ohledu prý onanie. Čím častěji muži mezi dvaceti a padesáti roky dosáhnou výronu semene, tím více sníží riziko rakoviny prostaty. Profesor Graham Giles z La Trobe University v australském Melbourne navíc tvrdí, že lepší než pohlavní styk v prevenci této rakoviny je pravidelná masturbace.
Závěry studie byly publikovány v odborném magazínu Cancer.