Rakovina prostaty neznamená konec mužství

Strach ze zhroucení dosavadního života, ze zvládnutí nemoci, obavy z vlivu nemoci na zdraví a partnerský, tedy i sexuální život. To všechno probíhá hlavou. Nic však nemusí být tak černé, jak to v představách může vypadat. Pokrok v medicíně jde velmi rychle dopředu a díky lepší diagnostice onemocnění se jej daří zachytit dříve a následně lépe léčit již v raném stádiu.

Možnosti moderní medicíny pomáhají nepříjemnosti spojené s rakovinou prostaty šetrně a efektivně eliminovat až na minimum, a to především díky lékům a úpravě režimu. Pacienti tak mohou i přes toto onemocnění žít spokojený život, ve kterém má své místo i sexualita.

Dříve to bylo pro muže horší. Od poloviny minulého století se při léčbě nádorů prostaty přistupovalo ke kastraci neboli operativnímu vyjmutí varlat. Po tomto zákroku se totiž přestane tvořit testosteron, který ovlivňuje růst nádoru.

Jednou z dalších léčebných možností, které se používaly dříve, bylo užívání ženských hormonů. „Umělé podávání estrogenu významně přispívá k potlačení růstu zhoubného nádoru prostaty, neboť snižuje tvorbu testosteronu, který jeho růst vyživuje. Tato metoda ale měla řadu vedlejších účinků, jako je třeba cévní trombóza nebo srdeční komplikace,“ řekl MUDr. Otakar Čapoun z Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

V současné době nabízí lékařská věda nové, méně radikální léčebné postupy karcinomu prostaty, díky nimž může žít pacient spokojený život, jehož kvalita nemusí být nemocí celkově postižena. Rakovina prostaty dnes již neznamená nutně konec sexuálního života, ani konec mužství.

„U vysokého procenta nemocných navíc bývá doba od zachycení rakoviny prostaty do okamžiku, kdy toto onemocnění může působit pacientovi potíže, poměrně dlouhá. Často v řádu roků, někdy dokonce 10 až 15 let,“ vysvětlil Čapoun. V případech, že lékaři nádor zachytí v počátečním a málo agresivním stadiu, mohou dokonce přistoupit pouze ke sledování a monitorování stavu pacienta a na jeho celkový, tedy i sexuální život, tak nemoc dlouhé roky nemusí mít žádný vliv.

Pokud je nádor ohraničený pouze na prostatu, lze jej s nadějí na celkové vyléčení řešit několika způsoby – operativním odstraněním prostaty (radikální prostatektomie) nebo ozařováním (radikální radioterapie).

Operativní odstranění prostaty je spojeno se dvěma hlavními komplikacemi – úplnou neplodností (zaniká možnost ejakulace) a s problémy s erekcí, které se ovšem dají účinně řešit. „Problémy s erekcí, které mohou nastat až u 80 % pacientů, jsou ale zase v 80 % až 90 % případů řešitelné. U menší části pacientů dobře fungují klasické tabletové léky. Větší část nemocných ale velmi dobře reaguje na injekce aktivních látek, které si aplikují sami do topořivých těles penisu přímo před pohlavním stykem,“ vysvětlil lékař.

Mezi další komplikace patří též inkontinence. V tomto směru vše závisí na zkušenostech operatéra a rozsahu onemocnění.

Je varující, že za posledních dvacet let dramaticky vzrostl počet případů rakoviny prostaty u mužů. „Zčásti je to dáno tím, že stoupá výskyt všech druhů rakoviny v populaci, a zčásti je to v důsledku lepší diagnostiky nemocných,“ vysvětlil profesor Marek Babjuk, přednosta Urologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol. Uvedl, že v počátečních stádiích nemoci se karcinom prostaty často nepozná. V tom je toto onemocnění zákeřné. Proto je důležité chodit na preventivní prohlídky, které mohou nemoc včas odhalit.

Pravděpodobnost karcinomu prostaty stoupá s věkem. U mužů nad 60 let je uváděn nález ložisek karcinomu prostaty až v 80 % a u mužů osmdesátiletých dokonce v 95 %. To ale neznamená, že mladším ročníkům se toto onemocnění vyhýbá.