Článek
„Úmrtnost na karcinom plic u mužů se každým rokem mírně snižuje, přesto je neustále velmi vysoká. Z velké části je to dáno i tím, že lidé chodí k lékařům až v pokročilém stádiu, kdy již není možná operace a radikální odstranění nádoru,“ upozorňuje prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., přednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Nádor plic zpravidla vzniká v průdušce, postupně se zvětšuje a šíří do mízních uzlin v hrudníku. Bohužel se tento nádor v podobě metastáz většinou dál krevním oběhem šíří do ostatních orgánů jako jsou játra, mozek, kosti, nadledviny apod. Dochází k tzv. trvalému bujení nádorových buněk, jež se vymkly kontrole a které již nereagují na přirozenou regulaci buněk těla.
Dlouhodobý kašel napoví
Na rakovinu plic většinou upozorní dlouhodobý kašel. Trvá-li déle než 3 týdny a celkově se stále zhoršuje dýchání, stoupá teplota, objevuje se bolest na hrudi či pod lopatkou, dochází k váhovému úbytku, k nechutenství, k otoku krku a obličeje či k chrapotu a vykašlávání i malinkého množství krve, každý by měl okamžitě vyhledat lékaře.
„Odkládání lékařského vyšetření může zhoršit šanci na vyléčení. Je nezbytné, aby nemocní s podezřením na rakovinu plic byli co nejdříve odesláni na specializovaná pneumologická pracoviště, aby byla diagnóza stanovena co nejrychleji a následně se započalo s léčbou. Střední doba přežívání je totiž u neléčených nemocných v pokročilém stadiu jen 2– 4 měsíce,“ varuje prof. Zatloukal.
Kouření zvyšuje pravděpodobnost
Tak jako u většiny typů rakovin, se i nádor plic objevuje především ve středním a vyšším věku. Mezi rizikové skupiny patří především kuřáci či bývalí kuřáci starší 40 let, osoby v riziku expozice rakovinotvorných látek, a ti, v jejichž rodině se zhoubný nádor plic vyskytl.
„U silných kuřáků je riziko více než dvacetinásobně vyšší ve srovnání s nekuřáky. Se zvyšujícím se počtem vykouřených cigaret během života se riziko zvyšuje,“ upřesňuje prof. Zatloukal.
Riziko dále stoupá se snižujícím se věkem při počátku kouření. K dalším rizikovým faktorům vzniku onemocnění patří inhalace radioaktivních prachů a plynů či chemických kancerogenů, jakými jsou např. radon, uran, arzen, chróm, nikl či azbest. Nepříznivě působí i znečištěné ovzduší ve velkých městech, které obsahuje množství škodlivin vznikajících při spalování ropných produktů. Zvláště nebezpečné je pak působení několika rizikových faktorů současně.
Stále vysoká úmrtnost
Přestože je v současnosti léčba rakoviny na opravdu vysoké úrovni, stále na ni umírá obrovské procento lidí. Podle lékařů mají reálnou šanci na dlouhodobější přežívání ti nemocní, u nichž se podaří nádor diagnostikovat v časném stadiu.
Bohužel ani u nemocných, kde se léčbou dosáhne vymizení známek nemoci, není v žádném případě jisté, zda došlo k úplnému vyléčení, protože návrat nemoci bývá velmi častý.
Většina lidí je dlouhodobě odkázána na léčbu chemoterapií a ozařováním, která sice dokáže prodloužit život a zlepší i jeho kvalitu, ale k úplnému vyléčení většinou nedochází. Novinkou v tomto směru je biologická léčba, která má méně nežádoucích účinků než klasická chemoterapie
a významně prodlužuje život nemocných.
V každém případě je rakovina plic nejlépe léčena ve specializovaných pneumoonkologických pracovištích. „Na těchto pracovištích jsou výsledky léčby prokazatelně lepší než na pracovištích, kde jsou zkušenosti s léčbou plicní rakoviny menší. Specializovaných pneumoonkologických center je v ČR celkem deset,“ dodává prof. Zatloukal.