Rady proti bolestem pohybového aparátu, které nemají na zdraví žádný vliv

Fyzioterapie je jednoduše řečeno obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou různých problémů pohybového aparátu. V současné době je pro řadu lidí více než potřebná, protože problémy s pohybovým aparátem má čím dál tím více jedinců. A tak se řada z nich, ještě než se donutí zajít k lékaři při větších obtížích, spoléhá na „dobré” rady a tipy, jak se určitých bolestí vyvarovat atd.

Ty nejčastější, které mezi lidmi kolují, se ale podle vyjádření rehabilitačních odborníků buď nezakládají z velké části na pravdě, nebo jsou zcela neopodstatněné. Potvrdil to i nejrozsáhlejší výzkum zabývající se více než 28 000 zkouškami, návody a hodnoceními týkajícími se fyzioterapie a rehabilitací, který provedli odborníci z George Institute for Global Health v Sydney.

„Jednoduše řečeno, řídit se uvedenými radami je nejen ztráta času, ale někdy bohužel i peněz,” dodává striktně manažerka Anne Moseleyová ze společnosti PEDro. „Většina nejrozšířenějších rad je totiž založena pouze na nejčastějších odhadech, případně jde o marketingové tahy. To je to, o čem mýty jsou,” dodala.

Přehled nejrozšířenějších tvrzení, která lidskému zdraví nijak neprospějí, přinesl server Dailymail.

Nejrozšířenějším tvrzením mezi lidmi na mnoha místech světa je názor, že výběrem správné matrace lze preventivně zabránit, případně zmírnit nepříjemné či vleklé bolesti zad.

„Tento mýtus je pro nás všeobecně velkým překvapením. Prošli jsme veškeré kvalitní zprávy a průzkumy, a bohužel jsme nenarazili na nic, co by to byť alespoň zčásti potvrzovalo,” uvedla manažerka.

Investicí do speciální matrace tak nic moc nevyřešíte, navíc zbytečně vydáte nemalou sumu peněz.

Rekreační běh je mezi lidmi poměrně rozšířenou záležitostí, díky které se udržují v kondici. Není se tak čemu divit, že mnozí až bezhlavě nejen věří, ale i praktikují doporučení, že je dobré se nejen před běháním, ale i po něm protáhnout, aby se eliminovalo případné zranění nebo namožení svalů.

Detailní průzkum však ukázal, že protahování jako takové na případné úrazy před nebo po běhání vůbec nemá vliv.

Nikomu by se asi nechtělo dobrovolně nosit nevzhledný krční límec, mnozí lidé už ale takovou zkušenost mají. Nejčastěji proto, že si například při autonehodě nebo jen při prudkém otočení hlavou, lidově řečeno „natáhli” nějaký ten sval, a nemohli se pak hnout. V tom případě pak mnozí dostali právě krční límec ve snaze „vyléčit” vše pomocí fixace co nejdříve.

Jak ale dodává Moseleyová, nošení krčního límce je nezbytné pouze v případech, kdy při nehodě či prudkém pohybu hlavou dojde k nějaké vážnější zlomenině, kdy je opravdu potřeba fixace. V ostatních případech, kdy nastává pouhé zhmoždění nebo natažení, to potřeba není. Nejenže to dobu rekonvalescence neurychlí, může to naopak i uškodit.

„Nejlepší léčbou v takových případech je být aktivní a přiměřeně situaci provádět cvičební aktivity, které dopomohou k obnovení hybnosti svalů,” vysvětlila.