Rady, jak se pomocí pohybu vypořádat s různými typy nálad

Jak uvádí neurovědkyně Mithu Storoniová, autorka knihy o stresu s podtitulem „Vědecké řešení, jak chránit svůj mozek a tělo a být každý den odolnější“, je dopad pohybu a cvičení na naše zdraví a pohodu hlubší, než si myslíme.

„Cvičení koreluje s lepší náladou, nižší mírou duševních chorob, a hlavně lepší odolností vůči stresu.“

Jaký pohyb a kdy ho využít, abychom dosáhli maximální pohody?

Výživová poradkyně a trenérka celebrit Zana Morrisová začínala jako učitelka jógy, později si ale oblíbila právě HIIT tréninky. „Uvědomila jsem si, že právě díky tomuto stylu cvičení dokážu pomoci nejen sobě, ale i někomu jinému vyčistit hlavu a utřídit myšlenky rychleji než u běžné hodinové meditace. Stačí k tomu i 15 minut,“ uvádí pro Daily Mail.

Také poukazuje na to, že HIIT trénink je velmi účinný při stimulaci hormonu irisinu (který přiměje buňky, aby energii spalovaly, místo aby ji ukládaly), což následně zvyšuje syntézu proteinu zvaného BDNF. A právě tento protein podle výzkumů hraje výraznou roli v tom, jak se cítíme.

Chcete-li podobný účinek ověřit i na sobě, zkuste třeba 4 minuty rychlého šlapání na rotopedu – dopřejte si 10 sekund odpočinku na každých 20 sekund aktivity. Při správně rychlém tempu budete podle trenérky vyčerpaní po sedmé či osmé sérii.

Sama lektorka mívá tréninky trvající 12–15 minut, vy si ale můžete nastavit jakékoli rychlé cvičení dle vlastní volby v dostatečně rychlém tempu.

Před starostmi utéct nemůžete, ale můžete běhat proto, abyste je lépe zvládali a regulovali svou náladu. Při delším souvislém aerobním cvičení se podle odborníků člověk více „povznese“, sníží se mu citlivost na bolest i úzkost.

Podle nich za to mohou endokanabidoidy – látky podobné konopí produkované mozkem. Ideální doba běhu by měla být alespoň 30 minut.

Pravidelný odporový trénink po dobu osmi týdnů vám neskutečně zvedne náladu, tvrdí Storoniová s odkazem na studii z roku 2020. Lidé během ní prováděli dvakrát týdně sérii odporových cvičení, včetně dřepů s činkou, tlaků na lavici, mrtvých tahů nebo výpadů s činkami.

Již krátce po zahájení tréninků vědci zaznamenali zlepšení úzkosti a stresu zúčastněných, po osmi týdnech bylo zlepšení enormní.

„Každý typ cvičení může zlepšit vaši náladu,“ tvrdí Sarah Draiová, londýnská učitelka jógy a meditace. Již zmíněná jóga je prospěšná tím, že zvyšuje hladinu mozkové chemické látky známé jako kyselina gama-aminomáselná. Tento neurotransmiter je spojen s lepší náladou a se snížením úzkostí.

Po jedné 90minutové hodině jógy zůstává hladina zmíněné kyseliny zvýšená až 4 dny, jak při jedné ze studií zjistili odborníci z Lékařské fakulty Bostonské univerzity.

Navíc při cvičení jógy se rovněž naučíte více ovládat svůj dech, což prokazatelně zvyšuje aktivitu parasympatického nervového systému a zmírňuje úzkost. A také se při mnoha pozicích dostáváte do stavu, kdy je hlava níže než srdce. Podobné pohyby se již po staletí používají ke zklidnění těla i myšlenek.

Pokud se potřebujete rychle zklidnit, nabízí Storoniová tip v podobě ponoření obličeje do studené vody. To vyvolá fyziologickou reakci zvanou „potápěčský reflex“ – jedním z jeho účinků je zpomalení srdečního tepu.

Jak studená by voda měla být? Podle Mika Tiptona, profesora lidské a aplikované fyziologie a spoluautora studie na dané téma je ideální 15 stupňů i nižší. Má jít ale o vodou chladnou, nikoli ledovou.

Koupete-li se v přírodním prostředí, je to ještě mnohem lepší. Do chladné vody ale nikdy neskákejte bez rozmyslu.

Chůze zvyšuje průtok krve do mozku, což pomáhá posílit spoje v mozku, uvádí doktorka Jennifer Wildová, konzultantka psychologa na univerzitě v Oxfordu.

Když chodíme, zlepšuje se nám nejen paměť, ale máme i jasnější mysl a lépe se vyrovnáváme se stresem. Mozek navíc uvolňuje prospěšné chemikálie, tudíž budeme moci i „snáze řešit náročné úkoly“.

Může se vám hodit na Firmy.cz: