Pyloví alergici jsou na jaře ve střehu

S odkvětem kočiček ale problémy alergiků nekončí. "Po jarních dřevinách rozkvétají pampelišky, trávy, obilí, celá řada plevelů. Pyly stromů a bylin se pak vyskytují ve velkém množství ve vzduchu až do konce období s hezkým počasím, to je obvykle do konce září. Pro konec sezóny je typickým zdrojem potíží pelyněk a ambrozie, které kvetou koncem léta, v září a v posledních letech dokonce i na počátku října.

Oficiální pylová sezóna může být posunuta podle aktuálního počasí, proto pacientům doporučujeme sledovat pylové zpravodajství," uvádí MUDr. Ester Seberová z alergologické ambulance v Plzni.

Dříve se pro pylovou alergii používal termín senná rýma. Toto označení ale vůbec nevystihuje skutečnost. "Pacienti se ,sennou rýmou‘ jsou alergičtí na pylová zrna, nikoliv na seno. Kromě toho se onemocnění odehrává v celém organismu, nejen v nose a očích. Reakce nastává pouze v přítomnosti pylů a nejvíce se projevuje v místech, kam do organismu pylová zrna proniknou, a to je právě na sliznici dýchacích cest a na spojivce očí," vysvětluje doktorka Seberová.

Lidem alergickým na pyly dokáže kontakt s pylovými zrny pořádně zkazit jarní dny a nutí je zaměnit pobyt v přírodě za relativní bezpečí domova.

Pylové alergie se však mnohdy projevují méně nápadně. Řada nemocných trpí třeba katary dýchacích cest nebo opakovanými záněty vedlejších dutin. Lékaři je považují za infekční a dokonce je léčí antibiotiky. O skutečné příčině svých potíží nemají přitom pacienti ani potuchy.

Pokud se podaří alergen odstranit, zánět rychle odezní. Není však nakažlivý, protože není vyvolán mikroby, a nelze jej proto ovlivnit antibiotiky.

Na základě současných poznatků medicíny doporučují odborníci pacientům s pylovou alergií, aby v pylové sezóně užívali léky trvale, nejen při obtížích. Takovým způsobem brání rozvoji intenzívního zánětu na sliznicích a předcházejí i vzniku komplikací.

Vhodný lék a období, kdy má být užíván, určí lékař na základě výsledků alergologického vyšetření. Možnosti, jak postupovat, jsou velmi pestré a u každého pacienta jiné, proto je nelze souhrnně uvést. Jediným vhodným doporučením i pro pacienta, který má jen mírné projevy pylové alergie, je nechat se vyšetřit alergologem. Ten určí, jak bude léčba dále probíhat.

S pylovou alergií přímo souvisí také nepříjemná reakce sliznice úst, kterou někdy provází až sevření hrdla. Jde o tzv. orální alergický syndrom, který vzniká po požití některých druhů syrového ovoce a zeleniny. Je způsoben látkami, jež jsou přítomny jak v pylových zrnech, tak v ovoci a zelenině. Reakce vzniká ihned v momentě, kdy si je dáme do úst, někdy při pouhé manipulaci s nimi.

Při konzumaci kompotů nebo vařené zeleniny tento syndrom nehrozí, protože to, co organismus alergizuje, se většinou tepelným zpracováním naruší. Nepříjemné je, že se tento syndrom vyskytuje po celý rok, proto často vůbec nebývá dáván do souvislosti s pylovou alergií. Výjimečně se může objevit dokonce jako první nebo nejvýraznější příznak pylové alergie. Touto reakcí trpí asi čtvrtina až třetina pylových alergiků.

Nejčastějším zdrojem potíží jsou jablka, ovoce s peckami (třešně, broskve, nektarinky, švestky), různé druhy ořechů, syrová kořenová zelenina, z exotického ovoce hlavně kiwi, ale i mnoho dalších. Vadit mohou například i potraviny racionální výživy (müsli, obilné vločky) a celá řada koření.

Alergologové mají k dispozici podrobné přehledy zkřížené reakce pro jednotlivé pyly a mohou v rámci vyšetření pacienty varovat.

Orální alergický syndrom zatím neumějí lékaři vyléčit, mohou pouze doporučit, aby se alergici vyhýbali všemu, co reakci v ústech vyvolává. Vzniklé potíže lze zmírnit běžnými protialergickými tabletami, obvykle však rychle odezní samy. Někdy může nastat situace, že pacient v rámci jednoho druhu ovoce některé odrůdy snášejí (například u jablek).

Vyzkoušet se to dá jen malým množstvím podezřelé potraviny s maximální opatrností. Vzácně se totiž v rámci zkřížené reaktivity na potraviny vyskytly dokonce šokové reakce.