Psychické poruchy v mladém věku zvyšují riziko srdečních příhod

Studie sledovala zdravotní údaje více než 6,5 milionu lidí prostřednictvím databáze korejské národní zdravotní pojišťovny, přičemž jejich věk byl v rozmezí od 20 do 39 let. Všichni zúčastnění podstoupili zdravotní prohlídky v letech 2009 až 2012 a jejich zdravotní stav byl sledován do prosince roku 2018 kvůli případným výskytům infarktů a mozkových mrtvic.

Zhruba 13 % účastníků mělo nějaký typ duševní poruchy – tedy nespavost, úzkost, depresi, somatoformní poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, poruchu užívání návykových látek, poruchy příjmu potravy, bipolární poruchu, schizofrenii nebo poruchu osobnosti.

Výsledky ukázaly, že u lidí mladších 40 let s duševní poruchou byla o 58 % vyšší pravděpodobnost srdečního infarktu a o 42 % vyšší pravděpodobnost mrtvice než u lidí bez duševní poruchy, zjistila studie.

„Už nějakou dobu víme, že duševní zdraví a fyzické zdraví jsou pevně provázané, ale co mě na těchto zjištěních překvapuje, je to, že tyto vazby byly pozorovatelné už v tak mladém věku,“ řekla doktorka Katherine Ehrlichová, docentka vědy na University of Georgia.

Ehrlichová ale také upozorňuje, že ve studii nebyl zahrnut vztah účastníků ke zdravému životnímu stylu, který má rovněž velký vliv na výskyt onemocnění spojených se srdcem.

„Například, pokud trpíte chronickou depresí, můžete mít potíže s udržením zdravé stravy a dostatkem fyzické aktivity, což může časem zvýšit riziko srdečních příhod,“ řekla.

Zvýšené riziko však nelze přičíst pouze rozdílům v životním stylu, protože autoři kontrolovali rizikové faktory, jako je věk, pohlaví, hodnota krevního tlaku, cukrovka, vysoký cholesterol, metabolický syndrom, chronické onemocnění ledvin, kouření, alkohol, fyzická aktivita atd.

To však neznamená, že by se životní styl měl ignorovat, řekl autor studie doktor Eue-Keun Choi, profesor interního lékařství na Soul National University College of Medicine v Jižní Koreji.

„To ale neznamená, že by životní styl nehrál roli, naopak. Změna životního stylu by měla být doporučena mladým dospělým s duševními poruchami, aby se zlepšilo zdraví srdce,“ říká Eue-Keun Choi pro CNN.

Jelikož výzkum ukázal, že jeden z osmi zkoumaných lidí ve věku 20 až 39 let měl nějakou duševní chorobu, znamená to podle odborníků, že by se lékařská péče měla zaměřovat nejen na jejich psychický stav, ale automaticky i na zdraví srdce, protože značný počet lidí by mohl mít predispozici k srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici, tvrdí autor studie Chan Soon Park, výzkumník z Národní univerzitní nemocnice v jihokorejském Soulu.

„Pokud se nám podaří snížit počet lidí žijících s chronickým duševním onemocněním, můžeme v budoucích letech nalézt sekundární výhody v souvislosti s onemocněním srdce,“ dodala Ehrlichová.

Je důležité poznamenat, že zjištění neukazují, že by duševní onemocnění přímo způsobovalo infarkty nebo mrtvici. Výzkum však naznačuje rizikový faktor, na který je třeba si dát pozor.

Přínosem mohou být preventivní opatření k minimalizaci rizik, která mohou zahrnovat udržování zdravé stravy a začlenění fyzické aktivity.

Choi doporučuje, aby lidé s duševním onemocněním také podstupovali pravidelné prohlídky.

„Mnoho jedinců s duševním onemocněním trpí sociální izolací a osamělostí a výzkumníci již léta bijí na poplach, že osamělost je pro fyzické zdraví škodlivá. Úsilí o zlepšení sociálního propojení mezi mladými lidmi může být rozhodující pro řešení rostoucí míry kardiometabolických stavů v dospělosti,“ uzavírá Ehrlichová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny