První pomoc při úžehu, úpalu a spálení od sluníčka

Jsou tři základní pravidla, která bychom při současných vysokých teplotách měli venku na slunci dodržovat. Dbát na pitný režim, což znamená denně vypít alespoň tři litry tekutin, pobyt na slunci nijak nepřehánět, a pokud se mu vyhnout nemůžeme, pak vždy použít opalovací krém s vysokým ochranným faktorem a jakoukoliv pokrývku hlavy.

A když to jde, určitě bychom si měli naplánovat větší fyzickou aktivitu na ranní nebo podvečerní hodinu, kdy teploty a sluneční záření už nejsou tak intenzivní.

Ke vzniku potíží vzniklých z dehydratace, přehřátí či spálení pokožky totiž stačí opravdu málo.

Úžeh nás může postihnout kdykoliv, když se při pobytu na slunci nechráníme a organismus se přehřeje kvůli působení slunečního záření. Děje se tak často, pokud jsme na slunci bez pokrývky hlavy.

Větší riziko vzniku úžehu mají přitom lidé se světlou pletí, nicméně podceňovat by sílu záření neměli ani ti s tmavší pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, může se až spálit, někdy se dokonce vytvoří puchýře.

Postižený trpí bolestí hlavy, bolestí krční páteře, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. Dalšími příznaky je horečka, v nejzávažnějších případech může dojít k otoku mozku a k ohrožení života.

Ztrátou tekutin a minerálů, zejména sodíku a draslíku, větším pocením a dlouhodobějším pobytem na slunci navíc dochází k dehydrataci. K příznakům dehydratace patří suchost v ústech, únava a malátnost, bolesti a točení hlavy, svalová únava. Někdy se objevují i bolestivé svalové záškuby nebo křeče v oblasti končetin nebo trupu.

Někdy se příznaky objeví až po několika hodinách od vystavení slunečnímu záření, např. v noci.

První pomoc spočívá:

Abyste se úžehu vyhnuli, používejte pokrývku hlavy včetně širokých klobouků, které chrání nejen hlavu, ale i ramena. Nevycházejte na slunce mezi 10.–14. hodinou, kdy je sluneční záření nejnebezpečnější.

Pravidelně doplňujte tekutiny, nejlépe minerálky nebo iontové nápoje. Velmi osvěžující a zdravé jsou ovocné neslazené šťávy a džusy. Z alkoholu si lze v teplých dnech dát v malé míře pivo, lépe nepříliš chlazené. Vyhněte se časté konzumaci kofeinu v zeleném a černém čaji a kávě.

Úpal vzniká působením vysoké teploty (35 °C a více) a vysoké vlhkosti vzduchu, které vedou k poruše termoregulace. Nejčastěji tak k úpalu dochází v nevětraných místnostech, v provozovnách s vysokými teplotami nebo i v dopravních prostředcích s vysokou teplotou, kde není zajištěno odpovídající větrání.

Může jej způsobit nedostatečný přísun tekutin a solí, které jsou důležité k tvorbě potu, silná vlhkost vzduchu a oblékání neprodyšných oděvů, které neumožní dostatečné pocení a zabraňují odvodu tepla z organismu.

U postiženého dochází ke zvýšení tělesné teploty doprovázené silným pocením, často vedoucí k těžké dehydrataci organismu. Mezi nejčastější příznaky patří žízeň, celková slabost, nejistá chůze, horká a suchá kůže, zmatenost, závratě, bolesti hlavy, zvracení, může nastat až porucha vědomí.

Člověk snadno omdlévá, například v přeplněném dopravním prostředku, má pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče.

Dalšími příznaky je horečka, poruchy dechu, zrychlená činnost srdce, snížení krevního tlaku.

První pomoc spočívá:

Prevencí je nošení vzdušného, volného oděvu, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou, a hlavně dostatečný příjem tekutin.

Při velkých ztrátách tekutin může hlavně u lidí, kteří chronicky málo pijí, dojít k vyčerpání z tepla, tzv. exhausce. U postiženého se mohou objevit i poruchy jednání, vzrušení, až podráždění, zmatenost, nebo dokonce delirium.

Doprovázejí ho halucinace, bušení srdce, výkyvy krevního tlaku apod. Vyčerpání z tepla hrozí zejména seniorům, kteří trvale málo pijí, protože se u nich vytratil pocit žízně.

Prevence a první pomoc je stejná jako v předchozím případech. Jen je potřeba opravdu dávat pozor na to, abychom postiženému dávali pít pomalu po malých dávkách. A to i tehdy, když se bude chtít pořádně napít.

Spálení pokožky je naprosto přirozenou reakcí nechráněné kůže na působení UVB složky slunečního záření. Jedná se o poměrně bolestivou záležitost.

Tři formy spálenin:

Lehčí stavy dokážete zvládnout sami. První pomocí u lehčích forem je přiložení studeného obkladu a celková hydratace organismu. Osvědčené jsou i obklady z odvaru ze silného zeleného a černého čaje či borové vody.

Pomoci mohou i osvědčené recepty jižanských zemí - obklady z tvarohu, bílého jogurtu, kefíru či syrovátky. Kyselina mléčná pomáhá zklidnit zarudnutí pokožky a ulevuje od bolesti. Někdy je zapotřebí obklad několikrát za sebou opakovat.

Výborná je i vlažná koupel s příměsí podmáslí nebo jogurtu, případně s hrstkou ovesných vloček.

Od zarudlé pokožky může ulevit i okurka či nakrájená rajská jablíčka. Pomoci ale může i gel z aloe vera či kokosový olej.

Někomu dělají dobře i obklady z jahodové šťávy či dřeně. Doporučit lze i obklady z hypermanganu či koupel s rozpuštěnou jedlou sodou.

Jako skvělá první pomoc může zafungovat i termální voda, jež dokáže pokožku hydratovat i do hlubších vrstev.

Osvědčené jsou i nejrůznější spreje či gely s panthenolem či další SOS přípravky se speciálními komplexy, které dokážou zklidnit zarudlou pokožku, hydratovat a přinést jí okamžitou úlevu.

Pokud máte těžké spáleniny, neměli byste hazardovat se zdravím a raději okamžitě vyhledat pomoc lékaře.

Může se vám hodit na Zboží.cz