Průjem může změnit dovolenou v noční můru

Pozdě jsem si všiml, že maso není u kosti úplně propečené. Ve zdejším horku a vlhku se v něm snadno pomnoží nežádoucí bakterie, pokud není správně ošetřené a skladované.

Průjem je na cestách jednou z nejčastějších zdravotních komplikací. Prostředky proti němu bychom proto měli vozit s sebou v cestovní lékárničce. Jeho příčinou je obvykle bakteriální infekce.

Vodu bychom určitě měli pít v exotických zemích pouze balenou, případně z láhví, které před námi číšník otevře. U jídla je nutné si dávat pozor na syrovou zeleninu a ovoce, které se nedá oloupat, protože nevíme, v jaké vodě ji kuchaři opláchli. Obezřetnost vyžaduje koupání ve stojatých vodách. Kromě choroboplodných bakterií v ní mohou být parazité, kteří šíří nejednu nemoc.

V jižních zemích jsou rizikové také zákusky z máslových krémů, zvláště v horku. Opatrnost se vyplatí při konzumaci sýrů, studených mas a mléka nebo mléčných výrobků, které neprošly tepelnou úpravou.

Angličané shrnuli své zkušenosti se střevními potížemi, které je potkávaly obvykle v koloniích, do stručné rady: „Nejez nic, co se nedá převařit, upéct nebo oloupat.“ Pokud budeme tyto zásady dodržovat, zvýšíme šanci, že se vyhneme střevním potížím.

Někdy jsou příčinou průjmů viry. Obvykle to poznáme tak, že běhání na záchod trápí všechny účastníky zájezdu bez ohledu na to, co jedli a pili. Mohou ho ale vyvolat také paraziti. Před cestou do exotických zemí je vždycky dobré navštívit některou z klinik cestovní medicíny, poradit se tam s odborníky, případně se nechat očkovat.

Ne vždycky způsobí průjem infekce. Někomu stačí sníst nezvyklou nebo neobvykle upravenou stravu. Případně si dát v horku hodně tučnou dobrotu. Anebo spořádat naráz příliš mnoho jídla. Své dokáže i stres. Někdo citlivě reaguje dokonce na pouhou změnu prostředí a klimatu. Méně častou, ale možnou příčinou je kontaminace vody nebo potraviny zdraví škodlivými látkami, například těžkými kovy.

Pokud jde o bakteriální infekce, považují zkušení cestovatelé za nejrizikovější oblasti Egypt, Mexiko a některé státy rovníkové Afriky, Jižní Ameriky, případně jihovýchodní Asie. Pozor bychom si měli dávat v určitých částech Turecka, Chorvatska, Bulharska nebo v Tunisku a Thajsku.

Pořádný průjem však můžeme dostat i při cestách po vlastech českých. Kvůli klobásám, které stánkař opekl na přepáleném tuku, kvůli prošlým dortům v cukrárně nebo třeba nesprávně skladovaným majonézám a výrobkům z nich (vlašský salát, chlebíčky, tatarka apod.).

Na akutní průjem existuje řada léků. Dezinfikují například střeva, mírní jejich křeče nebo pohlcují toxické látky atd. O tom, jaké z nich si vzít s sebou do určité země, se poraďte s lékařem. Může předepsat i speciální, lokálně působí antibiotikum (rifaximinum) na vážnější potíže.

Praktické jsou také potravinové doplňky s dostatečnou koncentrací probiotických bakterií. Bývají užitečnou prevencí průjmů, mírní jejich průběh a pomáhají rychlejší regeneraci postižených střev.

„Vedle léků je potřeba myslet na to, abychom po průjmu rychle doplnili ztracené tekutiny a minerály,“ říká prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., jeden z předních odborníků na cestovní medicínu. „Pít lze čaje, neslazené balené vody, minerálky, případně některý z iontových nápojů.“ Dehydrataci považují lékaři za největší komplikaci, kterou akutní průjem často způsobí.

Nejnebezpečnější je průjem pro děti, seniory a vážně nemocné lidi. U nich může vyvolat velké problémy, včetně ztráty vědomí, selhání ledvin nebo kolapsu organismu. Signálem nedostatku tekutin bývá tmavá moč.

Při průjmu musíme držet přísnou dietu. První dny bývá dobré jíst rýži, samotnou, případně s převařenou mrkví. Vhodné jsou také těstoviny. A chleba nebo pečivo, ale ne čerstvé. Pokud potíže neustupují, je potřeba zajít co nejdřív k lékaři.

Spoustu užitečných a praktických informací o tom, jak se vyvarovat nebo čelit průjmům, najdete třeba na adrese www.prujem.biz nebo na www.prujmy.cz. Odborníci tam radí, jak pomoci dospělým, ale třeba také kojencům.