Článek
„Byl to člověk mnoha tváří, uměl být velmi zásadový a tvrdý, ale často ukazoval i svou otevřenost a vlídnou tvář, což jistě víte všichni, kteří jste měli tu možnost se u něj léčit nebo s ním pracovat,“ řekl v proslovu k přítomným na oslavě zastupující primář Dušan Randák.
Mezi příchozími, přáteli Apolináře, se v duchu tradice mísili terapeuti, lékaři a pacienti, kterým léčba závislosti zde změnila život. Velké pozornosti se mezi přítomnými těšila Arnoštka Maťová, životní partnerka Skály, která dostala kytici růží od primátora Prahy Pavla Béma (ODS).
Zatímco bustu odhalila psycholožka Jitka Vodňanská, která je v Apolináři od roku 1969, pamětní desku odhalil Bém spolu se svým učitelem Kamilem Kalinou. „Já jsem byl žákem Skály, Pavel Bém je zase mým žákem,“ poznamenal Kalina, když společně odhalili pamětní desku s plastikou, kterou vytvořil jeden z dřívějších pacientů Apolináře.
Netradiční metody
Už v době vzniku bylo toto zpočátku jen malé protialkoholní oddělení jedním z prvních pracovišť na světě, kde se právě díky invenci Jaroslava Skály začala rodit tradice komunitní léčby závislostí. „Dnes nabízí Apolinář komplexní léčbu a ze zkušeností z USA vidím, že je stále na špičkové úrovni,“ vzkázal dopisem ze studijního pobytu v Richmondu v USA primář Petr Popov.
Právě Skála byl ale podle mnohých pamětníků proslulý netradičními metodami léčby. Některé, jako například slavná „blinkačka“, byly dosti tvrdé. „Pacientům byla píchnuta injekce, která měla vyvolat zvracení, současně mu potom byl podáván čichem alkohol, takže měl vzniknout podmíněný reflex odporu k alkoholu. Výsledky ale byly, řekněme, sporné,“ vzpomněl jeden ze Skálových kolegů.
Mezi dalšími metodami byly ale i veselejší praktiky, například kolektivní zpěv protialkoholních písní a různé terapie zaměřené hlavně na práci, sport a podobné aktivity. Hlavní důraz byl ale vždy kladen na pevný denní režim a řád v komunitě, což podle lékařů platí dodnes.
Jen za letošní první půlrok přišlo do ambulance Apolináře údajně 175 nových pacientů – alkoholiků. Všech 66 lůžek je podle Randáka stále obsazených. V České republice odborníci odhadují na tři sta tisíc alkoholiků, stejný počet lidí může mít problém i s patologickým hráčstvím. Na pervitinu a heroinu je v Česku závislých přibližně třicet tisíc lidí.
